i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Savana

aneb Popis jednoho chaosu(Článek a snímky vznikly na společných cestách Davida Storcha a Petra Pokorného Afrikou.)
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 572, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji nahrazují lesy, v těch úplně suchých naopak pouště a polopouště. Studené polohy hor a vrchovin pak porůstají monotónní travnaté porosty, které za savany nepovažujeme. Savany se totiž vyznačují soužitím travin, keřů a stromů (rámeček 1), aniž by některý z těchto typů vegetace převažoval. Jak se koexistence travin, keřů a stromů udržuje?

Na savanovou otázku, proč savana nezaroste lesem nebo naopak travinami, učebnicová poučka odpovídá, že stromy nepřevládnou, poněvadž klima je příliš suché a sezonní. Jenže to je jaksi nedostatečné. V savaně tu a tam stromy nebo keře přece jen jsou, takže to zas tak hrozné prostředí pro růst dřevin není; a když jich tam přežije pár, proč ne víc? Některé hypotézy vycházejí z představy rovnovážné koexistence (tvrdí, že v daném klimatu jiná kombinace vegetace není stabilní), jiné naopak tvrdí, že savana je jakýsi přechodný typ prostředí mezi stepí a lesem a udržuje se jen tím, že vnější zásahy neustále vychylují vegetaci od těchto dvou rovnovážných stavů. Tato dichotomie je ale poněkud umělá. Otázka, zda je savana něco stabilního a trvalého, nebo naopak proměnlivého a nepředpověditelného, je překvapivě složitá.

Obraz harmonie a proměnlivosti

Když pobýváme v africké savaně, těžko se zbavíme pocitu, že přes všechnu exotičnost jde o prostředí překvapivě známé, povědomé a předvídatelné. Je přehledné, ale přesto plné drobných úkrytů, na rozdíl třeba od velehor nebo pouští má většina struktur měřítko blízké člověku a vše se tu děje v přirozených a ustálených rytmech. Ráno křičí ptáci a začínají aktivovat zvířata, travou se procházejí stádečka antilop i větší stáda zeber, pakoňů a buvolů, občas nosorožec, stádo slonů či tlupa opic; všechna tato zvířata se pasou a dávají pozor, zda je neohrožuje nějaká šelma. V poledne se vše ztišuje a zklidňuje, lví smečky polehávají ve stínu akácií. Savana znovu ožívá těsně před západem slunce. Z úkrytů vylézají zvláštní noční tvorové jako dlouhonozí, tiší a elegantní noháči, ze stromu na strom skáčou maličké okaté komby, ušatí psi sluchem vyhledávají pod zemí termity, hrabáči rozhrabávají termitiště a hyeny a šakali se vydávají na lov a lup a svádějí s jinými šelmami půtky o kořist. Takhle to jde den za dnem, rok za rokem, a na obrovském prostoru; podobný rytmus a podobné vztahy mezi týmiž obyvateli savany se opakují všude od Jižního Súdánu po okolí Pretorie. A podobně vypadala savana před několika miliony let, jakkoli se její rozloha v průběhu klimatických cyklů měnila. Pocit harmonie, stálosti a přírodního pořádku sice může zčásti plynout z toho, že savana je původní domovské prostředí druhu Homo sapiens, ale přesto nelze pominout, že je ekologicky pozoruhodně homogenní a stálá.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Další články k tématu

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...