Vodní autogram
Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby na území celé České republiky stál bazén vody, hluboký 7,4 metru. Se suchem a snižováním hladin povrchových i podzemních vod se musejí potýkat energetici v Brazílii i Spojených státech. Pro rozvojové země, z nichž některé už dnes s nedostatkem energie zápasí, je to velká hrozba.
V celosvětovém měřítku poptávka energetického průmyslu po vodě poroste. Světová banka očekává, že do roku 2035 stoupne tato spotřeba o 35 %. Problémem je zejména spotřební voda, kterou nelze použít na jiné účely, protože mizí ve výparnících nejrůznějšího typu.
V Asii mají elektrárny vyrobit do roku 2050 plný 3,5násobek energie roku 2012, přičemž spotřeba vody by měla růst stejnou rychlostí. Ještě víc energie spolyká Latinská Amerika, jejíž 5,5násobnou potřebu výroby elektřiny by mělo pokrýt 3,5násobně více vody než v roce 2012. Největší poptávka po vodě má být podle odhadů v Africe, kde má potřeba výroby elektrické energie dosáhnout k roku 2050 sedminásobku stavu k roku 2012. To si vyžádá pětinásobnou spotřebu vody. Kde ale brát?
Africká katastrofa
Jev El Niño přinesl letos do Afriky nejhorší sucho za posledních několik desetiletí. Daleko větší, než jaké stálo na počátku hladomoru somálských zemědělců v sedmdesátých a osmdesátých letech. Za fakt, že zatím tento stav nepřerostl v katastrofu, nejspíše zodpovídá lépe propracovaný systém distribuce potravin a vody obyvatelům postižených chudých oblastí. Dotýká se však bezprostředně i zemí, které ještě donedávna platily za místní tahouny, jako je kupříkladu jihoafrická Zambie.