i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vodní autogram

 
 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 584, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby na území celé České republiky stál bazén vody, hluboký 7,4 metru. Se suchem a snižováním hladin povrchových i podzemních vod se musejí potýkat energetici v Brazílii i Spojených státech. Pro rozvojové země, z nichž některé už dnes s nedostatkem energie zápasí, je to velká hrozba.

V celosvětovém měřítku poptávka energetického průmyslu po vodě poroste. Světová banka očekává, že do roku 2035 stoupne tato spotřeba o 35 %. Problémem je zejména spotřební voda, kterou nelze použít na jiné účely, protože mizí ve výparnících nejrůznějšího typu.

V Asii mají elektrárny vyrobit do roku 2050 plný 3,5násobek energie roku 2012, přičemž spotřeba vody by měla růst stejnou rychlostí. Ještě víc energie spolyká Latinská Amerika, jejíž 5,5násobnou potřebu výroby elektřiny by mělo pokrýt 3,5násobně více vody než v roce 2012. Největší poptávka po vodě má být podle odhadů v Africe, kde má potřeba výroby elektrické energie dosáhnout k roku 2050 sedminásobku stavu k roku 2012. To si vyžádá pětinásobnou spotřebu vody. Kde ale brát?

Africká katastrofa

Jev El Niño přinesl letos do Afriky nejhorší sucho za posledních několik desetiletí. Daleko větší, než jaké stálo na počátku hladomoru somálských zemědělců v sedmdesátých a osmdesátých letech. Za fakt, že zatím tento stav nepřerostl v katastrofu, nejspíše zodpovídá lépe propracovaný systém distribuce potravin a vody obyvatelům postižených chudých oblastí. Dotýká se však bezprostředně i zemí, které ještě donedávna platily za místní tahouny, jako je kupříkladu jihoafrická Zambie.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Savanauzamčeno

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné