Zachrání nás před suchem genetika?

Pro samotné rost liny není sucho zase tak neobvyklým jevem a dovedou se s ním do určité míry vyrovnat. Záleží na tom, z jakého prostředí daná rostlina pochází, jakými je vybavena adaptacemi a jak dokáže zareagovat na rychlé změny ve svém okolí. Potíž je v tom, že sucho dramatickým způsobem ovlivňuje výnosy zemědělských plodin. Například obilniny, které náležejí k zásadním plodinám dneška, na mnoha místech kvůli nepříznivému vlivu prostředí dosahují asi jen čtvrtiny potenciálního výnosu. A právě sucho v tom hraje stěžejní úlohu. V nedávné době kvůli suchu drasticky poklesly výnosy plodin v některých částech USA, Austrálie a Afriky. Asi není nutné zdůrazňovat, co to provedlo s ekonomikou těchto oblastí.

Zemědělské plodiny potřebují vodu

Zemědělství je momentálně největším konzumentem vody na světě. V suchých oblastech spotřebuje až 90 procent využité vody. Z velmi dlouhodobého pohledu geologické historie Země se teď nacházíme v hodně chladném a hodně suchém období. Vzhledem k roztávání ledovců by sice mělo být v pevném skupenství vázáno méně vody, mnozí se ale obávají, že globální oteplování pravděpodobně zvýší u zemědělských plodin nároky na zavlažování – vzhledem k zvýšené transpiraci rostlin. Kvůli tomuto oteplování se také častěji objevuje extrémní počasí, které přináší nejen častější záplavy, ale i sucha. S rostoucí teplotou zároveň stoupá spotřeba vody mimo zemědělství, což snižuje celkové množství vody, kterou mají lidé k dispozici. A to pochopitelně postihne i zemědělství. Více sucha patrně způsobí nižší výnosy plodin a více hladu.