i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Půda – to nejcennější, co máme

 |  29. 11. 2016
 |  Téma: Sucho

Půda je pokožkou planety Země. 1) Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou je to stejné. Když ji přestaneme chránit a vážit si jí, onemocní a přestane plodit – zemře, stejně jako živí tvorové.

Půdu musíme chápat komplexně jako složku přírodního prostředí. Spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou tvoří funkční ekosystém. Je výsledkem půdotvorného procesu, při němž vznikají různé půdní typy a druhy. Stejně jako ostatní složky životního prostředí ovlivňují půdu, také ona působí na tyto složky. Vzájemný vliv znamená, že zásah do jedné ekosystémové složky se projeví v celém ekosystému.2)

Už od poloviny padesátých let minulého století se k půdě chováme macešsky. Stačí si všimnout, kolik zemědělské půdy denně mizí při stavbách silnic, obchodních domů a skladů: od roku 1995 ubylo 15 tisíc ha zemědělské půdy (zdroj eAgri MZe). Intenzivní zástavba má prohlubující se vliv na klimatické změny, neboť degraduje kvalitu půdy. Důsledkem této degradace jsou častější a větší povodně, které střídají období sucha. Tyto jevy nemůžeme svádět jen na změny klimatu, ale musíme si uvědomit, že většinou za vše můžeme sami a naše nešetrné hospodaření.

Kolotoč udusané půdy

Voda se vsakuje a udržuje v půdě, která má správnou drobtovitou strukturu, je pórovitá a neutužená. Pokud půdu udusáme častými pojezdy těžkými stroji (mnohdy za nevhodných vláhových podmínek), nelze se divit, že po dešti na takových pozemcích stojí voda a nevsakuje se. Když k tomu přidáme nevhodné osevní postupy, při nichž se nestřídají mělce kořenící plodiny s hluboce kořenícími, neprokypří se hlubší vrstvy půdy a do půdy se nedostane organická hmota, zhutnění se stupňuje. Voda se nevsákne, odteče bez užitku a rychle nastává období sucha. Vysušená země pohlcuje více slunečních paprsků, neochlazuje se a zvyšuje teplotu vzduchu. Teplý vzduch rozhání a vytlačuje mraky do vyšších sfér, neprší, země se otepluje…

Rok 2015 byl ukázkový – lokální srážky, při nichž se voda nestačí vsáknout. Odtéká tím rychleji, čím je půda utuženější. Bere s sebou svrchní vrstvu půdy a tím snižuje úrodnost. Potoky a řeky se rychle plní, koryta jsou smytou půdou zanášena. Dochází k povodním, a po nich rychle nastává sucho.

Záleží na hospodáři

Zpracování půdy je ekonomicky a energeticky nejnáročnější agrotechnické opatření. Má za úkol vytvořit vhodné podmínky pro kvalitní založení porostů, jejich růst, vývoj a tvorbu výnosů plodin. Jedním z hlavních cílů zpracování půdy je ovlivňování půdních procesů, především úpravy fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Je na konkrétním zemědělci, zda bude hospodařit tak, aby co nejméně docházelo k poškozování půdy a nevratným degradačním procesům (viz dvojici obrázků níže).

V zemědělské praxi se stále více uplatňují agrotechnické zásahy a postupy, které jsou charakteristické zejména redukcí hloubky a intenzity zpracování půdy, spojováním pracovních operací včetně setí a ponecháním zbytků rostlin na povrchu nebo ve svrchní vrstvě půdy. Tyto postupy se označují jako technologie minimalizační a půdoochranné. 3)4)

Obdělávání půdy mění její fyzikální vlastnosti, na nichž závisí vodní, vzdušný, biologický a tepelný půdní režim, jež udržují dobrý strukturní stav a brání zhutnění.5) Obdělávání je také významným prostředkem boje proti plevelům, škůdcům a chorobám. Zvyšuje úrodnost půdy a vytváří optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin. Názory na obdělávání půdy se subjektivně liší, ale jsou dány i podmínkami stanoviště. Základní zpracování půdy se diferencuje podle půdních a klimatických podmínek.

Úrodnost půdy

Půdní úrodnost je základní vlastností, která se u půdy hodnotí. Můžeme ji definovat jako schopnost půdy produkovat úrodu především kulturních zemědělských plodin. Nelze ji však charakterizovat jednoduše, ale je výslednicí působení velmi složitého souboru vlastností, které se vzájemně ovlivňují a mohou být značně proměnlivé (teplota, obsah vody v půdě ad.). Půdní strukturu tvoří soubor půdních agregátů různé velikosti a tvaru, pórovitosti, mechanické pevnosti a vodostálosti. To určuje vodní a vzdušný režim a tím i biologický a živný režim. Způsob zpracování půdy ovlivňuje podstatně její strukturu z hlediska propustnosti pro vodu. K tomu se váže i dostatečné množství organické hmoty v půdě, která zaručuje rovnováhu mezi jednotlivými fyzikálními vlastnostmi při rozdílných klimatických podmínkách během vegetace.6) Půdní organismy využívají primární organický substrát, částečně jej mineralizují, částečně humifikují, přičemž uvolňují nebo imobilizují minerální živiny. Půdní humus se tvoří jen v podmínkách přiměřeného poměru mezi půdním vzduchem a vodou při dostatku minerálních živin, při vhodné půdní reakci a působení půdní mikroflóry. Na tom všem úrodnost půdy závisí.

Úrodnost půdy rozlišujeme:

  • Potenciální, čili přirozená úrodnost charakterizuje půdu, která doposud nebyla zapojena do zemědělského produkčního procesu a nebyla člověkem využívána. Taková půda se vyvíjí přirozeně z povrchových zvětralin zemské kůry, ze zbytků organismů žijících v půdě i na půdě a působením podnebí. Jde o půdy přírodní, panenské.
  • Skutečná neboli efektivní úrodnost je výsledkem působení člověka, jehož cílem je vytvořit podmínky pro vysokou produkční schopnost půd ke svému užitku. Může docházet k pozitivnímu zkulturnění, kdy se z méně hodnotného typu půdy stává půda hodnotnější (např. úpravou vodního režimu), ale i k negativnímu působení, tedy ke zhoršení.

Některé typy fyzikální degradace půdy lze poměrně snadno eliminovat nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopady. Stačí se řídit základními poučkami pro hospodaření na té které půdě. Význam péče o fyzikální vlastnosti a tedy strukturu půdy je velmi podstatný pro zachování pružnosti půdy, a tím její kvality pro trvale udržitelnou půdní úrodnost. Kvalita půdy je výslednicí odolnosti půdy ke změnám a působení degradačních procesů včetně náhlých klimatických zvratů.

Zbičovaná půda

V současné době dochází k tzv. vybičování půdy z hlediska živinného i strukturálního stavu. Mnozí „hospodáři“ se snaží získat z půdy co nejvíce za co nejkratší dobu a jakmile přestane půda vynášet velké zisky, vrátí pozemek původnímu majiteli nebo jej ponechají ladem. Lidé si stále neuvědomují, že prastaré dodržování střídání plodin s různými nároky na půdní prostředí a také zařazování úhorového systému hospodaření mělo svůj významný a ozdravující přínos pro kvality půdního prostředí. Jinak dochází k umrtvování půdy bez naděje na vrácení do produkčního stavu. Pokud se nebudeme řídit základními pravidly pro zachování pozitivních půdních vlastností půdy, pak se celosvětově musí lidstvo připravit na nedostatek vody a potravin. Kdosi moudrý řekl: Vláda, která si neváží půdy, nemá právo vládnout!

Příspěvek byl zpracován na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MŠMT.

 

Notes

1) Kutílek M.: Půda planety Země, Dokořán, 1. vydání, 200 stran, 2012.

2) Prax A. a kol.: Půdoznalství, skriptum, MZLU, Brno, 62 stran, 1995.

3) Tebrügge F., Düring R.A.: Reducing tillage intensity – a review of results from a long term study in Germany, Soil Till. Res. 53, 15–28, 1999.

4) Badalíková B., Hrubý J.: Influence of Minimum Soil Tillage on Development of Soil Structure. In Book: Soil Management for Sustainbility, Advances in Geoecology 38, 430–435, 2006.

5) Badalíková, B., Kňákal, Z.: An influence of the management upon the physical properties of soil. In Sb.: Agrochemical and ecological aspects of soil tillage, Tom 1A/97, Puławy, Poland, 55–58, 1997.

6) Badalíková B., Pokorný E.: Změny obsahu humusu při různém zpracování a utuženosti půdy k cukrovce. (The changes of humus content by different soil tillage and soil compaction in sugar beet), Agro, no. 4, 23–25, 2007.

TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorovi

Barbora Badalíková

 

Badalíková Barbora

Další články k tématu

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Savanauzamčeno

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné