Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sucho v sedmi pádech

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 543, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před víkendem a dovolenou. Bude hezky na koupání? Porostou houby? Bude na horách dost sněhu?

Se vším ostatním ať si lámou hlavy zemědělci nebo vodohospodáři. Nám voda z kohoutku teče, chleba jsou v supermarketu vždy plné regály a zprávy o povodních či suchu k nám přicházejí zpravidla z exotických koutů světa. Jen občas zpestří zpravodajství nějaká ta místní povodeň, ale i tu lidé, jimž se vyhnula, vnímají spíše jako reality show.

Dokud měly extrémní projevy počasí charakter abstraktní hrozby, bylo pro veřejnost i politiky snadné je ignorovat. Nejpozději s moravskými povodněmi v roce 1997 se ale situace začala pozvolna měnit. O extrémech se začínáme bavit. Po povodních v letech 1997 a 2002 to byl především nadbytek vody, po loňském suchu se o pozornost přihlásil její dočasný i chronický nedostatek. Sucho jsme začali skloňovat ve všech pádech.

Sucho (1. pád) je třeba vnímat jako subjekt, hybatel dalších událostí, stejně jako objekt – důsledek našeho počínání: člověk sice větru a dešti neporučí, ale svými aktivitami dokáže sucho (4. pád) vyvolat a zesílit jeho negativní důsledky.

Loňské sucho v mnoha českých vesnicích, v nichž lidem vyschly studně, přiložilo pod kotel nenápadně doutnajících sousedských sporů, mnohde oživilo polozapomenuté rodové křivdy a nenávisti.

V malém měřítku to byla ukázka konfliktů, které mají v globálním měřítku podstatně dramatičtější podobu než pokřikování nadávek přes plot a pomlouvání u piva. Války o vodu, suchem a neúrodou vyvolané migrace a nestabilita budou spoluurčovat obraz 21. století v globálním měřítku. Extrémy plodí extrémy. Svět je propojený a chronické sucho v jednom koutě světa může vyvolat místní hladomor, způsobit ekologickou katastrofu, ale také zprostředkovaně zvednout preference extrémistických stran na opačné straně planety.

Letos sucho vinou El Niña trápí především jih Afriky. V některých jejích oblastech spadlo nejméně srážek za posledních sto let a potravinovou pomoc potřebuje nejméně 14 milionů lidí. Úroda kukuřice se očekává o čtvrtinu nižší než dlouhodobý průměr a ceny základních potravin na mnoha lokálních trzích vzrostly několikanásobně, což pociťují jak konkrétní obyvatelé postižených oblastí, tak ekonomiky celých států s těžko předvídatelnými globálními důsledky.

V roce 2003 se afričtí politici v rámci projektu Africké unie CAADP1) zavázali věnovat 10 % svých státních rozpočtů na rozvoj zemědělství včetně zlepšení hospodaření s vodou. Podle posledních čísel se průměr na kontinentu pohybuje stále pod třemi procenty.

Suchu (3. pád) se musíme bránit, ale zároveň se musíme naučit se suchem (7. pád) žít, k čemuž je nezbytné pochopit jak příčiny, tak důsledky sucha (2. pád). Obojí sahá od zemědělství a průmyslu po ekonomii a politiku. Proto je třeba, aby do veřejné debaty o suchu (6. pád) vstoupily nejrůznější profese a odbornosti.

Klimatologové, meteorologové, hydrologové, vodohospodáři, zemědělci? Samozřejmě. Ale také geografové, krajinní ekologové, politologové, sociologové, ekonomové, odborníci na územní plánování a urbanismus. Molekulární biologové a genetici, protože udržet výnosy zemědělských plodin v měnících se klimatických podmínkách bez jejich pomoci zřejmě nepůjde (viz s. 578). A prostor se jistě otevírá i pro psychology a psychiatry, neboť chronické sucho je faktor stresující nejen rostliny.

Mezi snahami suchu bránit a adaptovat se na ně jsou mlhavé hranice. Mimo jiné záleží na tom, jaké sucho máme na mysli. Suchu meteorologickému se nemůžeme zcela vyhnout. A zdá se, že ani jeho zvyšující se frekvenci. Se suchem zemědělským, hydrologickým a socioekonomickým už leccos dělat lze, třeba opatřeními vedoucími k lepšímu zadržování vody v krajině (jakkoli nejde ani tak o adaptaci na klimatické změny jako o snahu vrátit krajině její přirozenou schopnost, o kterou jsme ji – a zprostředkovaně i sebe – v minulosti okradli).

Podmínkou sine qua non pro naši akceschopnost je poznání, že problém skutečně existuje. „Sucho (5. pád), přijď!“ chtělo by se ve zdánlivém rozporu se zdravým rozumem zvolat. „Nejhorším scénářem pro tuto zemi by patrně byl plíživý a nenápadný nástup subtropů. To se raději včas nechme vyděsit několika ukázkami extrémnějších podmínek, které tady za několik málo desítek let zavládnou,“ jak na straně 562 píše Petr Sklenička.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Savanauzamčeno

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné