Voda, krajina, společnost
Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna kultura. Samotné dopady drsného klimatu nebo následné boje o vodu jsou předmětem mýtů a legend, ale jsou i historicky dokumentovány a vědecky analyzovány. Škoda jen, že se z nich odpovědní nedokážou poučit.
Nejstarší konflikty o vodu byly zaznamenány v Mezopotámii již před 4500 lety, série abnormálně suchých období stála za společenským kolapsem mayské civilizace. Extrémní srážkové deviace hrají roli ve všech typech konfliktů, jednotlivými vzpourami počínaje, přes občanské války či teroristické akce až po války o zdroje mezi různými zeměmi. ENSO (El Niño/Southern Oscillation) v druhé polovině 20. století sehrály klíčovou roli v 21 % všech občanských konfliktů, přičemž v průběhu tzv. roků El Niño tento klimatický fenomén pravděpodobnost takových událostí zdvojnásobil.
I současná vlna migrace, která vnáší chaos a pocit ohrožení do relativně vyrovnané politiky evropských zemí, je z velké části způsobena dopady klimatických změn a neudržitelným nárůstem lidské populace. Země, odkud dnes do Evropy proudí drtivá většina lidí, jsou známy svými konflikty o vodu již po staletí, avšak v posledních desetiletích tyto boje gradují. Jenom syrská populace narostla mezi lety 1950 a 2012 z 3 na 22 milionů a zásoby obnovitelné sladké vody na jednoho obyvatele a rok zde ve stejném období klesly zhruba desetkrát.