i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Rostliny vyprávějí o suchu

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 570, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední vliv extrémních projevů počasí na vegetaci.

Pod nepříliš známým pojmem fenologie (z řeckého φαίνω – phainō: ukazuji, vyjevuji, tj. věda o tom, „co se jeví“) se skrývá nauka zkoumající načasování každoročně se opakujících vývojových fází živých organismů, tzv. fenofází, v závislosti na vnějších podmínkách, nejčastěji na podnebí a počasí. U rostlin patří mezi sledované fenofáze například rašení listů, počátek a konec kvetení, zralost plodů, žloutnutí nebo opad listů.

Systematická fenologická pozorování přinášejí nejen teoretické poznatky o závislosti rychlosti vývoje jednotlivých druhů na průběhu počasí charakterizovaném hodnotami meteorologických prvků, především teploty vzduchu, ale mají i praktický význam v zemědělství, lesnictví, ekologii, medicíně (pylové alergie) nebo při vyhodnocování družicových snímků vegetačního pokryvu Země.

Specifický význam má fenologie v meteorologii a klimatologii, v nichž slouží jako doplněk meteorologických pozorování. Sledovaná rostlina v tomto případě plní funkci speciální meteorologické stanice, která nezaznamenává hodnoty meteorologických prvků, ale „měří“ komplexní působení atmosféry na biosféru. Fenologická data tak mohou přispět k hodnocení dlouhodobého průběhu počasí, jeho výkyvů a trendů, včetně dnes tolik diskutované změny klimatu. Kromě dlouhodobého hodnocení klimatu umožňují fenologická pozorování i hodnocení jevů spjatých s průběhem počasí v běžném roce – typickým příkladem je sucho a jeho dopady na volně rostoucí vegetaci.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorech

Tomáš Vráblík

Lenka Hájková

Jan David Reitschläger

Další články k tématu

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Když přehrady rozkvetouuzamčeno

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Savanauzamčeno

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...