Ohrožená půda
| 6. 10. 2016Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se už vytratily. Měli bychom však vzpomenout 80 let starý, ale stále aktuálnější výrok amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta: „Národ, který ničí půdu, ničí sám sebe.“
Lidský život na Zemi je úzce spjat s půdou, bez níž by naše existence nebyla možná. Půda však není v současné době schopna zvládat tlaky, kterým je vystavena. Zhruba 60 % souše je využíváno člověkem a stejné procento z toho tvoří zemědělsky obhospodařované území, výrazně ovlivněné lidskou činností. Asi třetina orné půdy je postižena degradací (znehodnocováním) a desertifikací (rozšiřováním extrémně suchých oblastí až pouští). Znehodnocování krajiny ohrožuje plnění ekosystémových služeb, včetně produkce plodin a zajištění kvalitní vody; ovlivňuje klima, rekreační využití území a v neposlední řadě i kvalitu půdy.
Půda je významným přírodním zdrojem, který je v měřítku lidského života neobnovitelný. Je jednou ze složek životního prostředí a je třeba ji chápat jako funkční celek zahrnující živé organismy a jejich prostředí. Jednotlivé její složky se navzájem ovlivňují. Základním materiálovým zdrojem pro tvorbu půd jsou horniny a organické zbytky, které se postupně přeměňují, a to i činností organismů. Vývoj od horniny k půdě má řadu etap. Jako půda je označována svrchní zvětralá, biochemicky pozměněná a oživená část profilu nad podložní horninou. Je produktem jak rozkladných, tak syntetických pochodů. V průběhu zvětrávání a následných půdotvorných pochodů se tvoří půdní tělo, rozčleněné na horizonty. Centimetrová vrstva půdy vzniká v závislosti na konkrétních podmínkách v průměru 100 a více let. Zničen však může být velmi rychle, někdy v řádu minut.