Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Duch války v poušti Atacama

 |  2. 5. 2015
 |  Téma: Válka

Jednou z příčin válek jsou surovinové zdroje. Bez nich není možné v žádném konfliktu dlouhodobě vzdorovat. Proto byla a jsou na světě místa, jejichž správa má povahu strategické výhody. Od II. světové války dodnes jsou to např. ropná pole. Před více než sto lety měla takovou povahu část jihoamerické pouště Atacama. Příčinou byl dusík.

Dusík je nezbytný pro řadu biologických procesů, ale většina ho je nedostupná ve formě inertního plynu v ovzduší. Ten se stává reaktivním při atmosférických výbojích, při kterých vznikají oxidy dusíku, jež pak ve formě nitrátů dopadají na povrch ve srážkách. Významným zdrojem těchto oxidů je také automobilová doprava a další spalování fosilních paliv. Některé rostliny jako jetel pak dokážou získávat dusík přímo ze vzduchu. Až začátkem 20. století dokázal Fritz Haber syntetizovat amoniak ze vzduchu (čtěte také: Fritz Haber a „válka chemiků“) a před začátkem I. světové války převedl Carl Bosch tento proces do průmyslového měřítka. Pro Německo to tehdy byl klíčový problém, protože britská flotila ovládala námořní cesty a nitráty jsou potřené k výrobě výbušnin a munice. Od té doby došlo k obrovskému nárůstu nitrátů v životním prostředí, což je spojeno s řadou negativních dopadů, jako je hnojení (eutrofizace) vody a hojný výskyt rostlin, žijících na dusíkem bohatých lokalitách, jako jsou kopřivy.

Platí ale, že až do objevení Haber-Boschova procesu byly lidstvu dostupné zdroje dusíku jen velmi omezené. Lidé kupříkladu využívali ložiska ptačích exkrementů na ostrovech u jižního pobřeží Peru, známá jako guáno. Hlavním zdrojem dusíku ale byla ložiska v poušti Atacama na severu Chile, známá už indiánům, těžícím zde hnojivo pro svá pole. Od 19. století tu začala průmyslová těžba a intenzita využití vzrostla.

Bitvy o poušť

Původně se sever pouště Atacama nalézal v Peru (oblast kolem města Arica) a v Bolívii (oblast kolem města Antofagasta). V tzv. Pacifické válce v letech 1879-1883 Chile porazila koalici Peru a Bolívie a tato ložiska se pak ocitla na jejím území. Vznikla řada tzv. salitreras(odvozeno od salitre, názvu dobývaného minerálu ve španělštině), což jsou dnes opuštěná městečka v poušti, v nichž se zpracovávaly vytěžené nitráty a ve kterých žili dělníci zvaní pampinos. Řada z těchto městeček jako např. Chacabuco nebo Humberstone existují dodnes. V těchto městečcích se zpracovával vytěžený materiál, který byl nejprve podrcen a pak vyluhován v horké vodě, aby byly odplaveny jílové příměsi. Roztok se pak odvedl do další nádrže, kde se výparem vysrážel koncentrát. Později byl vyvinut Guggenheimův proces, při kterém docházelo k vyluhování za nižší teploty, čímž byla nižší spotřeba energie a také bylo možné zpracovávat nižší koncentrace minerálu. Koncentrát se dopravoval do přístavů Iquique a Antofagasta vozy taženými mulami, ale ještě před Pacifickou válkou byla vybudována železnice.

Ložiska nitrátů v poušti Atacama mají řadu unikátních rysů a jsou v tak velkém rozsahu jediná na světě. Šedobílá vrstva, složená z dusičnanu sodného (NaNO3) a částečně dusičnanu draselného (KNO3) a nazývaná caliche, má mocnost od několika desítek centimetrů do zhruba tří metrů a je uložena v blízkosti povrchu v pouštní půdě. Obsahuje také minerály síranů a chloridů a významná je rovněž zvýšená koncentrace chromu a hlavně jódu. Ložiska se táhnou v pruhu o délce okolo 700 km a šířce okolo 20 km podél pobřeží ze severu na jih a jejich vznik není stále zcela jasný. Panuje ale shoda ohledně důležité role extrémně suchého klimatu v poušti Atacama, kde srážky dosahují méně než 20 mm za rok. To je způsobeno přítomností studeného Humboldtova proudu u pobřeží Chile a Peru.

K určení zdroje nitrátů se používají hodnoty izotopů 15N a 18O v nitrátech, které se vyjadřují v tzv. delta notaci v jednotkách promile. Ta vyjadřuje poměr těžkého izotopu 15N k lehkému izotopu 14N v případě dusíku a izotopu 18O k izotopu 16O v případě kyslíku. Hodnoty δ15N v ložiskách nitrátů jsou okolo 0 ‰, tak jako ve vzduchu, který slouží jako izotopový standard, a hodnoty δ18O v nitrátech jsou od 31 do 50 ‰, což je více než hodnota 23,5 ‰ u atmosférického kyslíku. To indikuje původ dusičnanů z atmosférického uložení (depozice). K vysrážení NaNO3 je také třeba sodík, který byl zřejmě dodán při depozici mořských aerosolů. V našich podmínkách vlhkého klimatu jsou nitráty velmi mobilní a jsou poměrně rychle vymývány z půdního profilu do podzemní vody, kde jejich vysoké koncentrace mohou způsobovat zdravotní problémy pro ty, kteří tuto vodu konzumují. V poušti Atacama téměř bez srážek a s extrémním výparem však nitráty zůstávají v půdním profilu. To, že jejich atmosférické uložení bylo v preindustriální době jen omezené, nehrálo velkou roli z důvodu časového faktoru. K jejich uložení totiž docházelo od mladších třetihor po dobu víc než 20 miliónů let, kdy tektonické pohyby vytvořily pobřežní horské pásmo. Tím vzniklo bezodtoké údolí ve srážkovém stínu mezi hlavním hřebenem And a pobřežním pohořím, kde srážky klesly v některých oblastech téměř na nulu.

Města duchů

A jak se projevil vynález Haber-Boschova procesu na těžbě nitrátů a na ní založené ekonomice Chile? Po I. světové válce jejich těžba zase dočasně narostla, ale po roce 1930 už výroba syntetických nitrátů převýšila jejich produkci z těžby v poušti Atacama. Do roku 1980 pak jejich příspěvek k celosvětové produkci klesl na pouhých 0,14 %. Z městeček-továren v poušti se stala „ghost towns”, města duchů, dobře známá z řady lokalit po skončení těžby třeba na jihozápadě USA. Protože je zde jen minimální vlhkost a tím i mikrobiální aktivita, nedochází k rozkladu dřeva a dalších materiálů a některá městečka vypadají, jako by byla opuštěna včera.

V poslední době ale tato ložiska zažívají svoji renesanci, protože jsou významným zdrojem jódu. Kromě toho existuje na severu Chile a také v sousední Bolívii řada částečně vyschlých slaných jezer zvaných salares, která jsou významným zdrojem velmi vyhledávaného lithia. V roce 2005 UNESCO tato opuštěná městečka v poušti Atacama prohlásilo za světové dědictví.

Co se Chile týče, měla ztráta zájmu o nitráty z pouště Atacama velmi vážný dopad na jeho ekonomiku. Téměř došlo k ekonomickému kolapsu země, který byl ještě prohlouben tím, že se tak stalo za velké krize ve třicátých letech minulého století. Dnešní ekonomika Chile je mnohem mnohotvárnější než v období těžby nitrátů, i když nedůležitějším odvětvím je těžba minerálů mědi a její produkce.

Mohlo by vás zajímat:

TÉMA MĚSÍCE: Válka
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Další články k tématu

Cesta míru, hroby lemovaná

Kráčíme po dně hlubokého úzkého příkopu. Vpředu Ital, za ním Maďar, Polka, Slovinka, Rakušan, a Češka. Jsme na hoře Sabotino, na pomezí Slovinska...

Věda, vojna a mír: vědci během první světové války

V povědomí lidí se vztah věda a válka promítá do pojmu atomová bomba (popř. Hirošima) ve druhé světové válce a – v menší míře – chemické...

Žluté šlépěje na chodníku

Neděle 28. června 1914 byl v Čechách den jako každý jiný. Nikdo nevěděl a vědět nemohl, že večer toho dne bude jiný než ráno, a že dny, týdny a...

Válka jako fenomén

Když velitel posádky Nového hradu u Kunratic v lednu 1421 zjistil, že má již všechny ochozy rozstřílené husitskými praky a tarasnicemi a nemůže...

Traumata válek pohledem psychiatrie

Psychické důsledky traumatu jsou popisovány už v nejstarších literárních památkách (Epos o Gilgamešovi, Ilias), ale odborné popisy pocházejí až z...

Svět bez válek?

V roce 1995 napsal spisovatel Stanisław Lem pro polský deník Gazeta Wyborcza esej o světě bez válek. Dospěl k neradostnému poznání: „Snít o...

Tetanus, zákopová noha a vši

Nadpoloviční většina obětí ve většině válečných konfliktů podlehla až do druhé světové války nikoli přímým válečným zraněním, ale různým infekcím.

Předurčeni k válkám

Fenomén války doprovází četný výzkum, který se snaží rozkrýt její psychické a sociologické mechanismy. Přinesl již dosti bohatou plejádu...

Proč je ve válkách více homosexuálů než žen

Mužská homosexuální minorita má větší soudržnost, než stejně orientovaná skupina žen. Tento fakt stojí na prahu hypotézy, že homosexuálně se...

Na východní frontě jed

Válka je nebezpečný podnik. Zejména, když sloužíte na straně nepřítele. Během I. světové války hrozila českým legionářům smrt nejen v boji, ale...

Na úsvitu válek robotů

Pokud jde o válčení, zatím vždycky nastavovali krk lidé a spolu s nimi koně, psi i exotičtější zvířata. Jinými slovy, byla to vždycky docela...

Když v Evropě zhasínaly lampy

Pohyby frontových linií, diplomatická vyjednávání či organizace vojsk představují na dějinách válek vlastně to nejméně zajímavé. Velké vojenské...

Meč do brady, šíp do hlavy

V palisádě zadrnčel další šíp. Dým hořících srubů jen umocňoval atmosféru zoufalství. Nikdo se nepozastavoval nad tím, že ztratil tu či onu část...

Fritz Haber a „válka chemiků“

Jméno Fritze Habera může sloužit jako symbol dvojího použití vědy. Na počátku 20. století nalezl způsob, jak štěpit vzdušný dusík, čímž otevřel...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...