Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Válka jako fenomén

 |  11. 6. 2014
 |  Téma: Válka

Když velitel posádky Nového hradu u Kunratic v lednu 1421 zjistil, že má již všechny ochozy rozstřílené husitskými praky a tarasnicemi a nemůže pevnost žádným způsobem účinně bránit, vzdal se „na akord“. V tehdejších válečných pravidlech to znamenalo, že uznává vítězství obléhatelů a aniž by ztratil svou čest, může se svými muži bojiště opustit svobodný.

Když se dnes někdo do válečného běsnění vrhne s mečem, lukem a šípy, jako svého času britský voják John Churchill v průběhu II. světové války, je označen za šíleného. Rekvizity pro vedení války jsou jiné, zvyklosti se proměnily, ale konflikty všeho druhu zůstaly. A s nimi i mrtví. Jen během 20. století bylo na celém světě 211 válek, za něž zaplatilo životem nejméně 100 milionů lidí. A od začátku 21. století už zažil svět 40 válečných konfliktů, při nichž zahynulo nejméně 1 400 000 lidí.

Tematický speciál

Musí to tak být? Jsme pro válku předurčeni, anebo jsme jen neobratní, a neumíme jí předejít? Nad tím se ve svém článku zamýšlí psycholožka Ivana Vajnerová. Popisuje manipulační hry, které s ovladatelnými vojíny hrají mocní tohoto světa.

Ti, kdo válkou prošli, často trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Za první světové války bývala spojována s fyziologickými důsledky výbuchu granátu v blízkosti postiženého vojáka. Jenomže jí trpí i ti, kteří žádné explozi nečelili. Jaké jsou její příčiny? Máme je hledat v dětství vojáků, v jejich mozku, nebo v prachu bojiště? A jak debatu po vietnamské válce ovlivnili právníci veteránských organizací? Odpovědi hledejte v článku Traumata válek pohledem psychiatrie.

Mít čisté oblečení patřilo v minulosti vždy k hlavním starostem vojáka před bitvou. Každá nečistota, která pronikla se sečnou či bodnou zbraní do těla, zvyšovala riziko infekce. A v zákopech a při velkých přesunech armád i obyvatelstva se infekce snadno šíří. Až do druhé světové války tak podlehlo ve většině konfliktů více lidí infekčním chorobám než přímým důsledkům bojů. A zdaleka nejde jen o nechvalně proslulou španělskou chřipku, která na konci první světové války kosila oslabenou populaci. V článku Tetanus, zákopová válka a vši se dočtete o mikroskopických „spolubojovnících“ lidí.

Jsou etnika, u nichž je válčení daleko častějším jevem než u nás. Novoguinejské ostrovy bývaly válečnou zónou, v níž si čtvrtina mužské populace mohla být jista, že se stáří nedožije. Místo toho končili udatní bojovníci v žaludcích svých soukmenovců. Je zajímavé, jak v této končině válka zakonzervovala veškerý pokrok a měla vliv na jazykové rozrůznění obyvatel, všímá si prof. Stanislav Komárek v textu Proč je ve válkách více homosexuálů než žen, jímž mimo jiné ukazuje na pozoruhodný fakt: v národech extrémně válečnicky naladěných se k homosexualitě hlásí více lidí.

„Vědec sice bývá z titulu své profese nadprůměrně objektivní a inteligentní, zato vinou zažranosti do svého výzkumu zhusta projevuje značnou neznalost až prostomyslnost ve společenských záležitostech,“ píše František Houdek v článku o postojích a osudech vědců za první světové války. Někteří ji přivítali s nadšením, jiní byli z propuknuvších nacionalistických vášní nešťastní. Co za války dělali Albert Einstein, Max Planck, Marie Curie…? Čtěte Věda, vojna a mír: vědci během první světové války.

Jednou z nejrozporuplnějších postav té doby byl německý chemik Fritz Haber, pozdější nositel Nobelovy ceny. Dal lidstvu umělá hnojiva, ale podílel se také na nasazení chemických zbraní. Řídil se heslem „v míru pro lidstvo, za války pro vlast“. Téma zpracováváme článkem Fritz Haber a „válka chemiků“.

A jaká je budoucnost válek? Budou inženýři rozvíjet koncept bezpilotních letounů, které dávají moderním konfliktům nový rozměr? Válka ještě nikdy nebyla tak anonymní, jako dnes. Žádné bajonety, vlhké zákopy, boj muže proti muži. Místo toho chladná technologie ovládaná na dálku. A robotičtí vojáci se hlásí do služby i dole na zemi. Jsme Na úsvitu válek robotů?

A protože tento měsíc uplyne sto let od sarajevského atentátu na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, nabízíme i text Jana Andresky, zamýšlejícího se textem Žluté šlépěje na chodníku nad dobovým kontextem, díky němuž lze lépe pochopit náladu tehdejší Evropy a důvod, proč se atentát stal katalyzátorem první ze dvou dosavadních světových válek.

Muži, jimž pravděpodobně vděčíme za existenci samostatného státu, byli českoslovenští legionáři. Podstupovali přitom bojem proti vlastní zemi dvojnásobné riziko smrti. Na bojišti i v zajateckém rakouském nebo německém táboře, kde jim hrozila poprava za vlastizradu. Další nebezpečí však ti méně šťastní potkali až ve chvíli, kdy jej nešlo odvrátit. Dokazují to autentické vzpomínky autora textu Na východní frontě jed, legionáře Adama Kříže.

Během června na tomto místě naleznete i další texty, jež téma Válka představí v dalších, mnohdy netušených souvislostech.

TÉMA MĚSÍCE: Válka
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Historie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Další články k tématu

Duch války v poušti Atacama

Jednou z příčin válek jsou surovinové zdroje. Bez nich není možné v žádném konfliktu dlouhodobě vzdorovat. Proto byla a jsou na světě místa,...

Cesta míru, hroby lemovaná

Kráčíme po dně hlubokého úzkého příkopu. Vpředu Ital, za ním Maďar, Polka, Slovinka, Rakušan, a Češka. Jsme na hoře Sabotino, na pomezí Slovinska...

Věda, vojna a mír: vědci během první světové války

V povědomí lidí se vztah věda a válka promítá do pojmu atomová bomba (popř. Hirošima) ve druhé světové válce a – v menší míře – chemické...

Žluté šlépěje na chodníku

Neděle 28. června 1914 byl v Čechách den jako každý jiný. Nikdo nevěděl a vědět nemohl, že večer toho dne bude jiný než ráno, a že dny, týdny a...

Traumata válek pohledem psychiatrie

Psychické důsledky traumatu jsou popisovány už v nejstarších literárních památkách (Epos o Gilgamešovi, Ilias), ale odborné popisy pocházejí až z...

Svět bez válek?

V roce 1995 napsal spisovatel Stanisław Lem pro polský deník Gazeta Wyborcza esej o světě bez válek. Dospěl k neradostnému poznání: „Snít o...

Tetanus, zákopová noha a vši

Nadpoloviční většina obětí ve většině válečných konfliktů podlehla až do druhé světové války nikoli přímým válečným zraněním, ale různým infekcím.

Předurčeni k válkám

Fenomén války doprovází četný výzkum, který se snaží rozkrýt její psychické a sociologické mechanismy. Přinesl již dosti bohatou plejádu...

Proč je ve válkách více homosexuálů než žen

Mužská homosexuální minorita má větší soudržnost, než stejně orientovaná skupina žen. Tento fakt stojí na prahu hypotézy, že homosexuálně se...

Na východní frontě jed

Válka je nebezpečný podnik. Zejména, když sloužíte na straně nepřítele. Během I. světové války hrozila českým legionářům smrt nejen v boji, ale...

Na úsvitu válek robotů

Pokud jde o válčení, zatím vždycky nastavovali krk lidé a spolu s nimi koně, psi i exotičtější zvířata. Jinými slovy, byla to vždycky docela...

Když v Evropě zhasínaly lampy

Pohyby frontových linií, diplomatická vyjednávání či organizace vojsk představují na dějinách válek vlastně to nejméně zajímavé. Velké vojenské...

Meč do brady, šíp do hlavy

V palisádě zadrnčel další šíp. Dým hořících srubů jen umocňoval atmosféru zoufalství. Nikdo se nepozastavoval nad tím, že ztratil tu či onu část...

Fritz Haber a „válka chemiků“

Jméno Fritze Habera může sloužit jako symbol dvojího použití vědy. Na počátku 20. století nalezl způsob, jak štěpit vzdušný dusík, čímž otevřel...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...