Když se kouří z lesa, roste demence
Dramatické záběry lesních požárů v posledních letech ve zpravodajství takřka zdomácněly. Máme je spojené především s masovými evakuacemi postižených oblastí Středomoří, které pak živel rozsáhle devastuje navzdory snaze hasičů jeho postup zastavit. Silné lesní požáry ale mají stále větší dopad i na mírné pásmo Evropy, kde byly až dosud spíše anomálií. Klimatické prognózy naznačují, že budoucnost takových událostí přinese významně více. Nejvíce tím budou ohroženy lesy a travnaté plochy, a to zejména v posledních třech desetiletích 21. století. Přinese to s sebou větší znečištění ovzduší, které významně ovlivní zdraví celé populace.
Kouř z lesních požárů obsahuje řadu zdraví škodlivých látek. Patří mezi ně například oxid uhelnatý, oxidy dusíku a částice polétavého prachu (angl. particulate matter; PM). Hlavní složkou tohoto kouře jsou jemné částice prachu o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Z dat pocházejících zejména z USA a Austrálie víme, že v případě zasažení oblasti lesním požárem koncentrace částic PM2,5 rychle vzroste na úroveň, kdy už je zdraví škodlivá.
Lesní požáry samozřejmě nejsou jediným zdrojem těchto částic; mezi další patří doprava, průmysl a spalování biomasy. Z výzkumů v USA ale víme, že lesní požáry přispívají téměř jednou čtvrtinou k množství povrchových částic PM2,5, přičemž na pacifickém pobřeží a v horských oblastech se tento podíl takřka zdvojnásobuje. Uvážíme-li fakt, že částice z kouře produkovaného lesními požáry mohou být toxičtější než stejné dávky znečišťujících látek pocházejících z jiných zdrojů a že rozsáhlý lesní požár může regionálně vést ke skokovému zvýšení PM2,5 v ovzduší, je načase začít důkladně zkoumat, jak se dýchání kouře z lesních požárů podepisuje nejen na zdraví dýchacích cest. Data opět hlavně z amerického kontinentu ukazují, že částice PM2,5 rozptýlené v ovzduší v důsledku lesních požárů významně přispívají ke vzniku a zhoršení srdečně-plicních onemocnění, jako je například astma, chronická obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Vystavení vysokým koncentracím PM2,5 také představuje rizikový faktor pro rozvoj atopické dermatitidy a ztěžuje průběh onemocnění covidu-19. Doloženy jsou akutní účinky na dýchací cesty, a to především u osob trpících nějakým chronickým onemocněním dýchacích cest. Po vystavení kouři z lesních požárů významně narůstá počet návštěv pohotovosti a hospitalizací kvůli problémům s dýchacími cestami především u dětí mladších pěti let a těch, které mají astma. Chybí však data pro posouzení dlouhodobých účinků takového vystavení zejména u zranitelných skupin, mezi něž patří mimo jiné děti, a to i ty zdravé.
Proč právě ony? Částice PM2,5 se hromadí na sliznici dýchacích cest, čichové sliznici a neuronech přední části mozku vyhodnocující čichové signály (čichový bulbus), kde přispívají k rozvoji zánětlivých procesů. Míra jejich ukládání závisí na řadě faktorů, mezi nimiž figuruje kromě sociodemografických činitelů i množství vzduchu vyměněné v plicích během jedné minuty klidného dýchání (minutová ventilace jako součin dechové frekvence a dechového objemu), tvar nosních dírek, úroveň fyzické aktivity či délka doby strávené venku. Přibližně 5–20 % vzduchu, který vdechneme nosem, prochází oblastmi hojně osazenými čichovou sliznicí. V závislosti na frekvenci dýchání se v ní usadí až tři procenta vdechnutých částic PM2,5. Děti mohou být ohroženy jejich rozsáhlejším ukládáním proto, že oproti dospělým mají vyšší frekvenci dýchání.