Když kosti mluví

V loňském roce archeogenetici z Ústavu Maxe Plancka zjistili, že lidské ostatky nalezené v hlavním (Proškově) dómu Koněpruských jeskyň náležejí ženě z doby před 45 tisíci lety (Vesmír 101, 380, 2022/6). Patřila k jedné z prvních migračních vln moderních lidí, kteří přišli do Evropy z Předního východu, lidí, kteří později vyhynuli a nestali se předky gravetienských „lovců mamutů“.¹⁾ „Nejstarší Evropanka“ ale ještě neřekla poslední slovo.

O stáří ženské lebky vypovídá pouze starobylost genomu, zatímco s pomocí chemicko-fyzikální radiokarbonové metody datování se tento výsledek nepodařilo potvrdit. Navíc loňská práce prezentovala jen závěry na základě dosud přečtené genetické informace. Kompletní rozluštění genomu ženy ze Zlatého koně bude trvat několik let. Mohlo by přinést upřesnění genetických vztahů této fosílie k jiným nálezům nejstarších moderních lidí, a tím také rozšíření znalostí o jejich počátcích a vztahu k tehdy žijícím neandertálcům.

Snímek lebky a modelu Martin Frouz, Národní muzeum

Souběžně s analýzou genomu této pravěké ženy spouštíme nový průzkum jejích fosilních pozůstatků, finančně podpořený Grantovou agenturou ČR.²⁾ V následujících třech letech se zaměříme na tvar mozkovny a struktur souvisejících se zásobením mozku krví (kraniovaskulárním systémem). Vzhledem k tomu, že tyto struktury nepřímo vypovídají také o termoregulaci, získáme podpůrné informace o klimatu, v němž žena žila. Prozkoumáme rovněž kostěný labyrint spánkové kosti, který nepřímo vypovídá o historii lidských populací a jejich migracích. Dochovaná takřka celá dolní čelist a část zubů, tedy části lebky utvářené působením zevního prostředí, nám umožní prozkoumat i způsob výživy pravěké ženy. Současně s tím na základě nových poznatků zrekonstruujeme její lebku a obličej.

Vzhledem k tomu, že během sedmdesáti let od objevu dosud nikdo podrobně nerevidoval archeologické a paleontologické nálezy z dřívějších výzkumů v Proškově dómu, uložené dnes v depozitářích, účastní se projektu i archeologové, paleontologové a geologové. Artefakty spojované se ženou ze Zlatého koně například porovnají se souborem nálezů z nedaleké jeskyně Nad Kačákem, aby ověřili, zda pocházejí z totožného období, tedy zda je mohla vytvořit stejná lidská populace.