i

Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Cesta do pravěku

Databáze archaické mtDNA
 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 24, 2023/1
 |  Téma: DNA jako důkaz

Sekvenování DNA je dnes již zcela rutinní a celkem levná záležitost; existuje řada technik a metodik, jak DNA číst. Čím dál lépe umíme číst i DNA našich dávných předků. Vyvstává proto potřeba rostoucí počet těchto archaických sekvencí evidovat ve standardizované a dobře přístupné podobě.

Pro antropologické a evoluční studie znamená možnost číst DNA naprosto klíčový nástroj, který umožňuje porovnávat jedince, populace nebo druhy a z rozdílu jejich genetické informace dedukovat vzájemné vztahy. Protože rychlost změn DNA je v čase zhruba konstantní, můžeme také zprostředkovaně nahlížet do minulosti a časovat jak mikroevoluční události (například vznik různých orgánů či vlastností), tak i ty makroevoluční (speciaci, zrození nových taxonomických jednotek, extinkci druhů).

Má to jenom jednu nevýhodu: vidíme DNA, jak vypadá teď, ale to, jakou informaci nesli naši předkové v minulosti, jen matematicky modelujeme. Proto vědci dlouho pokukují po možnosti přečíst archaickou DNA, tedy DNA uchovanou ve fosilních nálezech, a vidět přesně, jak genetická informace vypadala kdysi. To by nám pomohlo molekulárně-geneticky sledovat i lidskou migraci a osidlování nových oblastí, mísení populací, domestikaci zvířat i plodin, selekci typických vlastností nebo vznik a šíření různě výhodných genetických variant nebo onemocnění.

„Získat a číst aDNA je netriviální problém. V okamžiku úmrtí přestávají fungovat všechny opravné mechanismy“

Jako archaickou DNA (nebo starodávnou, anglicky ancient DNA, aDNA) označujeme DNA, kterou získáme z paleo/archeologického či historického kosterního materiálu, mumifikovaných tkání, archivních sbírek lékařských vzorků, koprolitů (zkamenělé stolice pravěkých zvířat nebo lidí, viz Vesmír 97, 30, 2018/1), konzervovaných zbytků rostlin, z permafrostu nebo mořských a jezerních sedimentů.

Degradace a kontaminace

Ovšem získat a číst aDNA je netriviální problém. V okamžiku úmrtí přestávají fungovat všechny opravné mechanismy. Buňka sice nežije, a tak její DNA není používána a kopírována (což je v živých buňkách zdrojem chyb), ale okolní fyzikálně-chemické vlivy na ni pochopitelně dále působí. Zejména volné radikály, kyslík, UV záření a radiace způsobují její poškozování. Každý organismus si navíc chrání svou genetickou informaci a brání se proti přijetí cizí DNA. Hlavně bakterie cizí DNA účinně degradují, je to pro ně ostatně vítaný zdroj potravy.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: DNA jako důkaz
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika, Genetika

O autorech

Jan Pačes

Edvard Ehler

Další články k tématu

Od mumie k Nobeloviuzamčeno

Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Kůň a člověkuzamčeno

Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...

Když kosti mluví

V loňském roce archeogenetici z Ústavu Maxe Plancka zjistili, že lidské ostatky nalezené v hlavním (Proškově) dómu Koněpruských jeskyň náležejí...

Dobrodružství s DNA

Z obálky tohoto čísla Vesmíru se na nás dívá žena ze Zlatého koně v Českém krasu. Je to dáma pokročilého věku. Pravda, ve světle výsledků analýzy...

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné