i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bobky z pravěku

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 30, 2018/1
 |  Téma: Exkrement

Tři, dva, jedna ... teď! Do detailu naplánovaná a několikrát „nasucho“ odzkoušená akce se rozbíhá. Každý z vědců ví, co a kdy má dělat, přesto je atmosféra napjatá. Čas je omezený, nikdo nesmí udělat chybu, jinak se znehodnotí těžko dostupný a drahý pokusný materiál. Paleontologická laboratoř národního muzea je připravena jako operační sál. Pacient je mrtvý, ale je připraven posloužit vědeckému výzkumu.

Jedna pracovnice drží vypitvané a několikrát vypláchnuté tlusté střevo žraloka z Atlantského oceánu. Její kolega do střeva velikou injekcí vtlačuje čerstvě rozmíchanou alabastrovou sádru. Ne moc rychle, aby se střevo tlakem neprotrhlo, ale ne pomalu, aby sádra nevytvrdla ještě před dokončením. Do spirály zatočený vnitřek se vyplňuje bílou hmotou a splihlé střevo se nafukuje a získává tvar.

Druhá kolegyně drží dolní část a střevo jednosměrně masíruje, jako když se plní klobása, a vytlačuje tím vzduchové bubliny. Poslední citlivé doplnění, svorky, podvázat, opláchnout a naplněné střevo už visí na závěsu. Sádrová hmota je do minuty tuhá a za tři dny je výlitek suchý.

Vypadá jako neobyčejně dlouhý spirálovitě vinutý exkrement, podobný těm, které se nacházejí v 90 milionů let starých usazeninách české křídy. Je známo, že jsou zkamenělým vnitřkem střeva křídových žraloků. A proto se vědci těší, až budou moci křídové fosilie s připraveným výlitkem porovnat. Tento dává dobrou představu, jak zkamenělé výkaly vznikaly, z jaké části střeva pocházejí i jak velcí byli žraloci, kteří nám ony nevábné fosilie zanechali.

Tak trochu jiné fosilie

Pod pojmem fosilie si člověk běžně představí zkamenělinu stromové přesličky, trilobita, amonita, dinosaura nebo mamuta. Paleontologie však zkoumá také nepřímé stopy po životě těchto organismů, a dokonce i zkamenělé bobky – koprolity. Tyto zdánlivě nepotřebné konečné produkty metabolismu mohou být bohatým zdrojem informací o životě prehistorických zvířat i o prostředí, ve kterém se zachovaly. Bez nadsázky si nejeden paleontolog může na koprolitech založit kariéru, celoživotně se zabývat prafekáliemi, a bude se stále mít v čem „hrabat“.

Název koprolit je složen z řeckých slov kopros (výkal) a lithos (kámen). Zní to jednoduše – „zkamenělý výkal“, ale tak jednoduché to zdaleka není. Výkalem se rozumí zbytky tráveniny, které byly vyloučeny z těla řitním otvorem. Ale mezi koprolity se v praxi řadí i zkamenělé výplně střev, když se zbytkové produkty vůbec nedostaly ven. Vědci proto mají propracované názvosloví vymezující kololity, intestinelity, enterospirolity, koprolity, latrinity... podle toho, v jaké části traktu nebo kde mimo něj trávenina zkameněla.

Ale omezme množství paleovulgarismů a zjednodušeně dále používejme pouze tradiční „koprolit“. Ať tak, či onak, výkal nebo nevábná výplň střeva se stane koprolitem tím, že dojde k litifikaci, tedy zkamenění.

Novověké dějiny koprolitů

Už od konce 17. století shromažďovali sběratelé různé šiškovité útvary, které nacházeli společně s tradičními zkamenělinami živočichů. Nazývali je „bezoárové kameny“, ale jejich původ neznali. Některé spirální útvary považovali za zkamenělé jedlové šišky.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Exkrement
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorech

Boris Ekrt

Alena Zikmundová

Další články k tématu

Tak trochu jiný ekosystémuzamčeno

Exkrementy sice nejsou příliš velké, ale v přírodě jsou díky svému vzhledu a specifickému pachu dosti nápadné. Zpravidla dlouho nevydrží, přesto...

Záchod pěkný, ale nepoužívanýuzamčeno

Skoro miliarda lidí stále chodí na velkou do přírody. Výsledkem jsou miliony mrtvých a velké množství podvyživených. Problém není jenom v...

Páchnoucí bohatstvíuzamčeno

Na exkrementy lidské i živočišné máme tendenci nahlížet jako na nutné zlo. Odpadní produkt jednoho organismu ale vždy představuje vítaný zdroj...

Podivné chutě mločíků jeskynníchuzamčeno

Změna jídelníčku je dosti komplikovaný proces, který u živočichů zahrnuje jak behaviorální, tak anatomické i fyziologické adaptace. Před časem...

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné