i

Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Páchnoucí bohatství

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 24, 2018/1
 |  Téma: Exkrement

Na exkrementy lidské i živočišné máme tendenci nahlížet jako na nutné zlo. Odpadní produkt jednoho organismu ale vždy představuje vítaný zdroj živin pro organismy jiné. Příroda je odbornice na trvalou udržitelnost a recyklace exkrementů je jedním z nástrojů, které k tomu využívá.

O zásadní roli exkrementů v koloběhu živin jistě nepochybují sedláci, kteří vědí, co dokáže chlévská mrva a z ní fermentací vzniklý hnůj. Na počátku intenzifkace zemědělství, kdy domácí zdroje přestávaly stačit, hnojili američtí a evropští zemědělci svá pole luxusními exkrementy z dovozu – ptačím guánem z ostrovů u jižního pobřeží Peru a z dalších pobřežních lokalit. Později guáno ustoupilo nitrátům z pouště Atacama a ještě později Haberovu-Boschovu procesu, který umožnil v průmyslovém měřítku vyrábět amoniak ze vzdušného dusíku. Vnímání exkrementů jakožto významného zdroje živin se z mysli většiny obyvatel vyspělých zemí vytratilo.

Jednotlivé exkrementy, zvláště velkých býložravců, představují svébytné, byť krátkodobé ekosystémy (viz s. 26), ale pro fungování našeho světa je důležitá především jejich souhrnná role v transportu živin v měřítku celých kontinentů a oceánů.

Velrybí pumpa

Oceány mají schopnost absorbovat z atmosféry oxid uhličitý, působením fotosyntetizujícího fytoplanktonu zabudovávat uhlík do organických látek a „uklízet ho“ do velkých hloubek a do sedimentů, v nichž může zůstat uvězněn po geologicky významnou dobu. Uhlík putuje od hladiny ke dnu v podobě rybích exkrementů, fekálních pelet zooplanktonu, mrtvých těl vodních organismů i v důsledku migrace bezobratlých a ryb. Pro tento transport se vžilo označení „biologická pumpa“.

Spolu s uhlíkem se vodním sloupcem propadají i další prvky včetně dusíku a železa, tedy živin, které u hladiny nejčastěji limitují primární produkci fytoplanktonu. Velryby dovedou naopak živiny vracet zpět k hladině. Američtí biologové Joe Roman a James McCarthy ve svém článku z roku 2010 tento mechanismus pojmenovali „velrybí pumpa“.1) Hlavní roli v něm hrají exkrementy a moč.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Exkrement
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Bobky z pravěkuuzamčeno

Tři, dva, jedna ... teď! Do detailu naplánovaná a několikrát „nasucho“ odzkoušená akce se rozbíhá. Každý z vědců ví, co a kdy má dělat, přesto je...

Tak trochu jiný ekosystémuzamčeno

Exkrementy sice nejsou příliš velké, ale v přírodě jsou díky svému vzhledu a specifickému pachu dosti nápadné. Zpravidla dlouho nevydrží, přesto...

Záchod pěkný, ale nepoužívanýuzamčeno

Skoro miliarda lidí stále chodí na velkou do přírody. Výsledkem jsou miliony mrtvých a velké množství podvyživených. Problém není jenom v...

Podivné chutě mločíků jeskynníchuzamčeno

Změna jídelníčku je dosti komplikovaný proces, který u živočichů zahrnuje jak behaviorální, tak anatomické i fyziologické adaptace. Před časem...

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné