Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Dobrodružství s DNA

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 3, 2023/1
 |  Téma: DNA jako důkaz

Z obálky tohoto čísla Vesmíru se na nás dívá žena ze Zlatého koně v Českém krasu. Je to dáma pokročilého věku. Pravda, ve světle výsledků analýzy uhlíku 14C vyhlížela celkem mladě. Na pouhých patnáct tisíc let. Analýza DNA však odhalila, že žena našla místo posledního odpočinku v Proškově dómu Koněpruských jeskyní pod návrším Zlatý kůň před pětačtyřiceti tisíciletími. Dědičná informace na ni prozradila, že žila pouhá dvě tisíciletí poté, co se naši předci, pravěcí Homo sapiens, zkřížili s neandertálci. Žena ze Zlatého koně tedy zdobí obálku plným právem, protože její příběh dokonale zapadá do tématu tohoto čísla „DNA jako důkaz“.

DNA sehrála roli klíčového důkazu v nejednom dobrodružném příběhu. Halina Šimková popisuje, jak analýzy DNA pomohly k dopadení sériového vraha přezdívaného novináři Golden State Killer (s. 35). Vzrušující domestikační ságu rekonstruovanou na základě DNA pravěkých i současných koní nabízejí René Kyselý a Lubomír Peške (s. 28). Viktor Černý představuje „otce paleogenetiky a paleogenomiky“, čerstvého laureáta Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Svanteho Pääba (s. 20). O Pääbově výjimečném postavení na poli výzkumu pravěké DNA svědčí výmluvně fakt, že se o svou nobelovku s nikým nedělí, což se u této ceny stalo v 21. století teprve potřetí.

K příběhům o pravěké DNA patří ale i jedno velké fiasko. Počátkem devadesátých let minulého století se vědci na stránkách předních vědeckých časopisů trumfovali studiemi o starší, ještě starší a úplně nejstarší pravěké DNA. Genetici ji dolovali z rostlinných a živočišných zbytků dochovaných v jantaru. Radovali se z 30 milionů let staré DNA termita1) nebo dokonce 135 milionů let staré DNA brouka nosatce.2) Ale jen do doby, než se ukázalo, že DNA tak dlouho nevydrží (s. 24) a úžasné výsledky padají na vrub kontaminaci laboratoří DNA bakterií a dalších ryze současných organismů. S pravěkou DNA neměly nic společného. Nám z těch dob zůstaly jen knížky a filmy z nekonečného seriálu o Jurském parku. K prvnímu románu na toto téma inspirovaly amerického spisovatele Michaela Crichtona právě „jantarové“ studie.

Není nejmenší důvod těch „jurských“ časů želet. Moderní paleogenetika a paleogenomika přinášejí další vzrušující příběhy. Jeden nabídla laboratoř dánského genetika Eskeho Willersleva,3) který spojil výzkum archaické DNA čili aDNA s dnes stále populárnějšími analýzami environmentální DNA čili eDNA. Výzkum eDNA využívá faktu, že všechny mnohobuněčné organismy za sebou trousí dědičnou informaci v odpadlých buňkách. Z analýz eDNA ve vodě se tak dá vyčíst, jaké organismy obývají řeku, jezero či moře.4) Britští vědci nedávno provedli pokus o jakousi inventuru zvířat chovaných v zoo analýzou eDNA nachytané ze vzduchu.5) Archeologové už prokázali osídlení jeskyní pravěkými lidmi analýzami eDNA v usazeninách patřičného stáří.6)

DNA izolovaná Willerslevovým týmem z dva miliony let starých grónských usazenin je nejstarší, jakou vědci získali. Prozradila existenci stovky rodů rostlin a desítky živočichů, jejichž druhová skladba názorně demonstrovala, že v té době vládlo na severu Grónska klima až o 19 °C teplejší než dnes. Jistě, Jurský park to stále ještě není. Ale i tak je to notně vzrušující čtení.

Poznámky

1) Desalle R. et al.: Science, 1992, DOI: 10.1126/science.1411508.

2) Cano R. J. et al.: Nature, 1993, DOI: 10.1038/363536a0.

3) Kjær K. et al.: Nature, 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-05453-y.

4) Ficetola G. F. et al.: Biology letters, 2008, DOI: 10.1098/rsbl.2008.0118.

5) Lynggaard C. et al.: Current Biology, 2022, DOI: 10.1016/j.cub.2021.12.014.

6) Slon V. et al.: Science, 2017, DOI: 10.1126/science.aam9695.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: DNA jako důkaz
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Molekulární biologie, Genetika
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Další články k tématu

Od mumie k Nobeloviuzamčeno

Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Cesta do pravěkuuzamčeno

Sekvenování DNA je dnes již zcela rutinní a celkem levná záležitost; existuje řada technik a metodik, jak DNA číst. Čím dál lépe umíme číst i DNA...

Kůň a člověkuzamčeno

Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...

Když kosti mluví

V loňském roce archeogenetici z Ústavu Maxe Plancka zjistili, že lidské ostatky nalezené v hlavním (Proškově) dómu Koněpruských jeskyň náležejí...

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné