Molekulární biologie
Cytolinkery 
Již v roce 1903 formuloval ruský biolog Nikolaj Konstantinovič Kolcov (1872–1940) koncept cytoskeletu, „buněčné kostry“ sestávající z vláken či...
Entropické síly mohou pohánět buněčné dělení
Buňky jsou složité systémy sestávající z bezpočtu prvků provázaných komplexní sítí vazeb. Chceme-li studovat jen některé buněčné funkce, je...
Tau, nenápadný strážce i zrádce mozku
Správné fungování cytoskeletu závisí na souhře řady proteinů a jakákoli chyba může mít závažné důsledky. Platí to i pro protein tau, který pomáhá...
Učíme se ovládat molekulární nůžky
Cesta genetické informace z DNA přes RNA do pořadí aminokyselin v proteinech není přímočará. Přepisem do RNA vzniká tzv. primární transkript,...
Ústav molekulární genetiky letos oslavil 60 let od založení 
Historie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) se odvíjí od roku 1962, kdy byl založen Ústav experimentální biologie a genetiky Československé...
214 000 000
Tolik proteinových struktur bylo publikováno na konci července 2022 [1] ve volně přístupné internetové databázi AlphaFold Protein Structure...
Evropské potýkání s editací genů
V roce 2012 byla objevena revolučně jednoduchá a zároveň precizní metoda editování genetické informace známá jako CRISPR (viz Vesmír 96, 576,...
Puzzle jaderného póru 
Kombinací experimentálních a výpočetních technik se podařilo získat detailní strukturu jednoho z nejsložitějších proteinových komplexů, lidského...
Umožní editace genomů nasytit lidstvo?
Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování...
Přichází GATTACA?
Genetické testování lidských embryí pokročilo od detekce jednotlivých vloh k hodnocení celého genomu.
Sledujte nás na sociálních sítích