Obří enzymy pro špinavou práci
| 30. 9. 2024 | Vesmír 103, 535, 2024/10
Největším známým proteinem byl donedávna titin, po myozinu a aktinu třetí nejhojnější protein lidských svalů (Vesmír 103, 21, 2024/1), který ve své nejmohutnější formě sestává z 35 000 aminokyselin. Už to neplatí. Na vrcholu žebříčku ho vystřídal o čtvrtinu větší enzym PKZILLA-1, který je tvořen 45 212 aminokyselinami a jeho hmotnost dosahuje 4,7 megadaltonu. Produkuje ho jednobuněčná řasa Prymnesium parvum, stejně jako jeho menšího bratříčka PKZILLA-2 (3,2 megadaltonu). [1]
Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...