Obří enzymy pro špinavou práci
| 30. 9. 2024 | Vesmír 103, 535, 2024/10
Největším známým proteinem byl donedávna titin, po myozinu a aktinu třetí nejhojnější protein lidských svalů (Vesmír 103, 21, 2024/1), který ve své nejmohutnější formě sestává z 35 000 aminokyselin. Už to neplatí. Na vrcholu žebříčku ho vystřídal o čtvrtinu větší enzym PKZILLA-1, který je tvořen 45 212 aminokyselinami a jeho hmotnost dosahuje 4,7 megadaltonu. Produkuje ho jednobuněčná řasa Prymnesium parvum, stejně jako jeho menšího bratříčka PKZILLA-2 (3,2 megadaltonu). [1]
Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Deštné lesy v Antarktidě
Jiří Kvaček, Alexandra Chernomorets | 30. 3. 2026
Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Víme. Ale chceme?
Radmila Dytrtová, Jana Jaklová Dytrtová | 30. 3. 2026
Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...