Přestavba smrkových monokultur

České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let, za což rozhodně nemůže jen kůrovec. Brouk o velikosti 5 mm jen dokonale využívá prostředí, které mu vytvořily generace lesníků a vlastníků lesů za přispění řady státních politik a konečně dlouhodobé sucho. Už nyní je zřejmé, že mnoho smrkových porostů je odsouzeno k zániku. Přesto však stále existují ověřené pěstitelské postupy, které mohou výrazným způsobem přispět k eliminaci škod.

Masové zavádění zejména borovice a později smrku znamenalo už od poloviny 18. století postupné nahrazování převážně listnatých či smíšených lesů lesy severoevropského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. V důsledku toho je smrk v našich lesích zastoupen rovnou polovinou druhové skladby, což je na míle vzdálené přirozenému 11% podílu i doporučovanému 37% podílu vycházejícímu ze Zelené zprávy Ministerstva zemědělství ČR (2017), jež je kompromisem po stránce ekologické i ekonomické.

Protože smrk běžně roste v podmínkách mimo své ekologické optimum, je vystaven široké škále škodlivých vlivů od větru po podkorní hmyz. Přetrvávání smrkových monokultur na stanovištích s přirozeným výskytem smíšených a listnatých porostů je z hlediska trvale udržitelného hospodaření a zachování biologické rozmanitosti neúnosné.

Předpokládaný vývoj optimálních růstových podmínek pro smrk v závislosti na změně klimatu v letech 2041–2060.Zdroj: Čermák P., Mikita T., Kadavý J.: Probíhající a očekávané změny klimatu a s ním související změny podmínek pro růst dřevin (prezentace, 2018)

Rychlost rozpadu smrkových porostů na nevhodných stanovištích s nízkým úhrnem srážek však nelze předpovídat přesně. Je to dáno řadou obtížně hodnotitelných faktorů, jako jsou změny v půdním prostředí především z hlediska nedostatku živin, úroveň chronické stresové zátěže, vliv včasně implementovaných obranných opatření či historicky dostatečná péče o porosty v rámci výchovných zásahů do porostů atd. Předpokládá se, že potenciálně vhodné stanovištní podmínky pro pěstování smrku budou již v období 2021 až 2040 jen u asi 27 % ze stávajících porostů. [1] Do roku 2060 to pak bude už jen 20 % stanovišť (obr. 2). Se změnou podmínek prostředí se očekává posun lesních vegetačních stupňů. Podle Národní provozní inventarizace II (ÚHUL 2018) je do nadmořské výšky 400 m n. m. reálně ohroženo suchem cca 42,57 milionu m³ smrkových porostů. Sucho ani kůrovec se však nezastaví v této nadmořské výšce, a lze tedy předpokládat, že ohrožených porostů bude daleko více.