Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

K čemu vlastně máme chráněná území?

Ještě k zonaci NP Podyjí
 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 216, 2019/4
 |  Téma: Krajina

Když z novoguinejského pralesa zmizí kasuár, největší původní zvíře ostrova, některé stromy mají problém. Jejich velká semena nemá kdo roznášet, takže se šíří málo a jen ze svahu dolů. Důsledky jsou v hornaté krajině ostrova zřejmé. A to je příroda Nové Guineje na velká zvířata mimořádně chudá odjakživa a většina tamních organismů si poradí i bez kasuára. A teď si představte přírodu, kterou odjakživa ovlivňovala stáda mnoha různých, často opravdu velkých býložravců, včetně toho největšího z nich, ohně.

Organismy, které dnes takovou přírodu tvoří, po většinu své evoluční historie obývaly krajinu zásadně ovlivňovanou působením těchto „býložravců“. Jsou jí přizpůsobeny a většinou ji ke své existenci potřebují. Co se asi bude dít, když z takové přírody zmíněné „býložravce“ odstraníte? Více než dost odpovědí na tuto otázku nabízí naše krajina, z níž po divokých býložravcích zmizeli i býložravci domácí.

Na stejnou otázku bohužel odpovídá i krajina našeho nejmenšího národního parku. Je ukázkou toho, jak evropská krajina přichází o přírodní rozmanitost i jak málo tento problém dokážeme, a hlavně chceme řešit.

V Podyjí se prolínají panonské stepi a doubravy s přírodou chladnější Vysočiny. Západ parku má charakter až podhorský, východ a jihovýchod je krajem vřesovišť, stepí a lesostepí. Respektive býval. Doby, kdy tu létal orlík krátkoprstý, skalník zpěvný, drop velký, pobíhal dytík a tokal tetřívek, už jsou jaksi pryč. Krajinu Podyjí postihly stejné změny, které zmíněné ptáky vyhubily ve většině střední Evropy.

Mapy ukazují, že v polovině 18. století les pokrýval zhruba polovinu území dnešního parku. Dnes je to 90 %. Zároveň les houstne. V roce 1938 pokrývaly světlé, rozvolněné lesy a lesostepi více než čtvrtinu území, husté lesy polovinu. Dnes hustý les pohltil 82 % území, světlé lesy už zaujímají jen 8 % parku. Významně ubylo travnaté bezlesí. Podyjí tedy minimálně posledních 250 let zarůstá lesem a minimálně 70 let se vegetace pokrývající území parku homogenizuje. Kromě zapojeného lesa mizí všechny terestrické biotopy. [1]

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Krajina

O autorovi

Lukáš Čížek

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., (*1975) vystudoval entomologii na Biologické fakultě JU. Nyní se v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR zabývá ekologií lesa, hmyzu a ochranou biodiverzity.
Čížek Lukáš

Další články k tématu

Přestavba smrkových monokulturuzamčeno

České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let, za což rozhodně nemůže jen kůrovec. Brouk o velikosti 5 mm jen dokonale využívá prostředí,...

Změny české krajiny okem družic

Současná tvář české krajiny je poznamenána mnoha historickými událostmi, které se na našem území odehrály. Měnící se politické režimy či odlišné...

Přehlížená proměna zemědělství

Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...

Chvála středních měřítek

Tempora mutantur et nos mutamur in illis. (Časy se mění a my se měníme s nimi.)

Pečovat i osvobodituzamčeno

Přírodovědci provádějící výzkum v národních parcích přinášejí často velmi přesné odpovědi na otázku, jak o chráněné území pečovat. Doporučení...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...