Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Chvála středních měřítek

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 191, 2019/4
 |  Téma: Krajina

Tempora mutantur et nos mutamur in illis. (Časy se mění a my se měníme s nimi.)

Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17/18 n. l.)

Krajina je něco mezi molekulama a Zeměkoulí,“ řekl kdosi v Čechách. Jsem si skoro jistý, že to byl Jiří Sádlo, budoucí autor slavného eseje Krajina jako interpretovaný text, který byl v roce 1998 otištěn ve Vesmíru.1) Bonmot mířil na vědce, zejména na biology. Autor jím chtěl říci zhruba následující: Zdánlivě tu není co objevovat. Věda o středních prostorových měřítkách a jim odpovídajících měřítkách časových je popelkou a nemá ani pořádně vypracovanou metodiku. Na vzestupu je molekulární biologie na jedné straně a vědy o evoluci a globálních změnách na straně druhé. Bylo to začátkem devadesátých let a do velké míry to byla pravda. Navzdory skutečnosti, že jsme tu měli nepřehlédnutelné solitéry, kteří se krajině a jí odpovídajícím středním měřítkům věnovali po celá desetiletí. Mezi terénními přírodovědci například Vojena Ložka. Do pár let se ale měla situace radikálně proměnit. Krajiny bylo najednou všude plno. Dávala si ji do štítu celá vědecká oddělení, ba i ústavy. I když, pravda, stále se v nich bádalo na molekulách a globálních procesech a do „krajiny“ se to zhusta jenom balilo.

Později se kyvadlo vrátilo zpět, ale leccos trvalejšího z té intelektuální krajinné anabáze přece jenom zůstalo. Nepochybně třeba v ekologii. Na pomezí přírodních a společenských věd kupříkladu v archeologii a historické ekologii, jejichž nemalá odvětví krajinnými měřítky stále intenzivně žijí. Proč zrovna historické disciplíny? Protože krajina je živá a dějiny k životu neodmyslitelně patří. Tempo dějin je tu ovšem pomalé. Individuální lidská paměť ho dokáže obsáhnout jen zčásti. Dobře to cítíme na stromech, lidských, ale třeba i jezevčích obydlích, které krajinu utvářejí takříkajíc v silnějším smyslu než jednotliví ptáci, hmyz, jezevci a lidé. My všichni jsme v krajině spíše dočasnými návštěvníky.

Vezměme příklad: Na vrcholu nepřístupné skalní věže v masivu Drábských světniček v Českém ráji roste křivolaká borovice. Na fotografii z počátku minulého století vypadá bezmála stejně jako dnes. Jenom jedna spodní větev, před sto lety už suchá, mezitím odpadla a zůstal po ní kostlivý pahýl. Při pohledu na tuto zvláštní borovici jsem si naráz uvědomil, co krajina znamená pro nás, obyčejné smrtelníky bloudící v prekérním, věčně proměnlivém světě. Totiž určitou relativní jistotu, kotvu a přesah. Někdo to nazývá duchovní dimenzí. Nazývat to konec konců můžeme všelijak, ale fakt je, že pokud se cosi nepěkného děje s krajinou, může jít o předzvěst něčeho velmi neblahého v našich životech a duších.

A jak sem jinak chcete dostat tyhle rodinky s dětmi?“ – slyšel jsem před časem podrážděnou řečnickou otázku na jednom přeplněném šumavském parkovišti. Co se stane s naší krajinou pod vlivem eskalujícího městského životního stylu, který vyhřezává ven v podobě změti naučných stezek, cyklostezek, dovolenkových středisek, skladových areálů a „zeleného“ bydlení – vše patřičně obsluhováno auty soukromými i nákladními? Co se s ní stane pod vlivem moderního průmyslového zemědělství, o němž tak sugestivně píše Jakub Hruška a jehož neodhadnutelné trendy budou bezpochyby hlavním zdrojem změn na krajinné úrovni?

Takto se ptáme my, pozdní dědicové romantické fáze rané průmyslové doby. Táží se podobně také obyvatelé někdejšího čínského či jihoamerického venkova, jejichž rolnické krajiny právě pohlcují břicha rostoucích velkoměst, a sice tempem, které si u nás vůbec nedovedeme představit? Nemám jednoznačnou odpověď, i když z letmého nahlédnutí tamních poměrů tuším, že bude ve většině případů negativní.

Poznámky

1) Vesmír 77, 96, 1998/2.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Krajina
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a botaniku na Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, jehož je momentálně ředitelem, se zabývá kvartérní paleoekologií a environmentální archeologií. Externě přednáší na Přírodovědecké fakultě UK.
Pokorný Petr

Další články k tématu

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...

Přestavba smrkových monokulturuzamčeno

České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let, za což rozhodně nemůže jen kůrovec. Brouk o velikosti 5 mm jen dokonale využívá prostředí,...

Změny české krajiny okem družic

Současná tvář české krajiny je poznamenána mnoha historickými událostmi, které se na našem území odehrály. Měnící se politické režimy či odlišné...

Přehlížená proměna zemědělství

Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

K čemu vlastně máme chráněná území?uzamčeno

Když z novoguinejského pralesa zmizí kasuár, největší původní zvíře ostrova, některé stromy mají problém. Jejich velká semena nemá kdo roznášet,...

Pečovat i osvobodituzamčeno

Přírodovědci provádějící výzkum v národních parcích přinášejí často velmi přesné odpovědi na otázku, jak o chráněné území pečovat. Doporučení...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...