i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Chvála středních měřítek

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 191, 2019/4
 |  Téma: Krajina

Tempora mutantur et nos mutamur in illis. (Časy se mění a my se měníme s nimi.)

Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. – 17/18 n. l.)

Krajina je něco mezi molekulama a Zeměkoulí,“ řekl kdosi v Čechách. Jsem si skoro jistý, že to byl Jiří Sádlo, budoucí autor slavného eseje Krajina jako interpretovaný text, který byl v roce 1998 otištěn ve Vesmíru.1) Bonmot mířil na vědce, zejména na biology. Autor jím chtěl říci zhruba následující: Zdánlivě tu není co objevovat. Věda o středních prostorových měřítkách a jim odpovídajících měřítkách časových je popelkou a nemá ani pořádně vypracovanou metodiku. Na vzestupu je molekulární biologie na jedné straně a vědy o evoluci a globálních změnách na straně druhé. Bylo to začátkem devadesátých let a do velké míry to byla pravda. Navzdory skutečnosti, že jsme tu měli nepřehlédnutelné solitéry, kteří se krajině a jí odpovídajícím středním měřítkům věnovali po celá desetiletí. Mezi terénními přírodovědci například Vojena Ložka. Do pár let se ale měla situace radikálně proměnit. Krajiny bylo najednou všude plno. Dávala si ji do štítu celá vědecká oddělení, ba i ústavy. I když, pravda, stále se v nich bádalo na molekulách a globálních procesech a do „krajiny“ se to zhusta jenom balilo.

Později se kyvadlo vrátilo zpět, ale leccos trvalejšího z té intelektuální krajinné anabáze přece jenom zůstalo. Nepochybně třeba v ekologii. Na pomezí přírodních a společenských věd kupříkladu v archeologii a historické ekologii, jejichž nemalá odvětví krajinnými měřítky stále intenzivně žijí. Proč zrovna historické disciplíny? Protože krajina je živá a dějiny k životu neodmyslitelně patří. Tempo dějin je tu ovšem pomalé. Individuální lidská paměť ho dokáže obsáhnout jen zčásti. Dobře to cítíme na stromech, lidských, ale třeba i jezevčích obydlích, které krajinu utvářejí takříkajíc v silnějším smyslu než jednotliví ptáci, hmyz, jezevci a lidé. My všichni jsme v krajině spíše dočasnými návštěvníky.

Vezměme příklad: Na vrcholu nepřístupné skalní věže v masivu Drábských světniček v Českém ráji roste křivolaká borovice. Na fotografii z počátku minulého století vypadá bezmála stejně jako dnes. Jenom jedna spodní větev, před sto lety už suchá, mezitím odpadla a zůstal po ní kostlivý pahýl. Při pohledu na tuto zvláštní borovici jsem si naráz uvědomil, co krajina znamená pro nás, obyčejné smrtelníky bloudící v prekérním, věčně proměnlivém světě. Totiž určitou relativní jistotu, kotvu a přesah. Někdo to nazývá duchovní dimenzí. Nazývat to konec konců můžeme všelijak, ale fakt je, že pokud se cosi nepěkného děje s krajinou, může jít o předzvěst něčeho velmi neblahého v našich životech a duších.

A jak sem jinak chcete dostat tyhle rodinky s dětmi?“ – slyšel jsem před časem podrážděnou řečnickou otázku na jednom přeplněném šumavském parkovišti. Co se stane s naší krajinou pod vlivem eskalujícího městského životního stylu, který vyhřezává ven v podobě změti naučných stezek, cyklostezek, dovolenkových středisek, skladových areálů a „zeleného“ bydlení – vše patřičně obsluhováno auty soukromými i nákladními? Co se s ní stane pod vlivem moderního průmyslového zemědělství, o němž tak sugestivně píše Jakub Hruška a jehož neodhadnutelné trendy budou bezpochyby hlavním zdrojem změn na krajinné úrovni?

Takto se ptáme my, pozdní dědicové romantické fáze rané průmyslové doby. Táží se podobně také obyvatelé někdejšího čínského či jihoamerického venkova, jejichž rolnické krajiny právě pohlcují břicha rostoucích velkoměst, a sice tempem, které si u nás vůbec nedovedeme představit? Nemám jednoznačnou odpověď, i když z letmého nahlédnutí tamních poměrů tuším, že bude ve většině případů negativní.

Poznámky

1) Vesmír 77, 96, 1998/2.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Krajina
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na PřF UK a botaniku na Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, jehož je ředitelem, se zabývá kvartérní paleoekologií a environmentální archeologií. Přednáší na PřF UK. Mj. je spoluautorem a editorem monografie Afrika zevnitř: Kontinentem sucha a věčných proměn.
Pokorný Petr

Další články k tématu

Přestavba smrkových monokulturuzamčeno

České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let, za což rozhodně nemůže jen kůrovec. Brouk o velikosti 5 mm jen dokonale využívá prostředí,...

Změny české krajiny okem družic

Současná tvář české krajiny je poznamenána mnoha historickými událostmi, které se na našem území odehrály. Měnící se politické režimy či odlišné...

Přehlížená proměna zemědělství

Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...

K čemu vlastně máme chráněná území?uzamčeno

Když z novoguinejského pralesa zmizí kasuár, největší původní zvíře ostrova, některé stromy mají problém. Jejich velká semena nemá kdo roznášet,...

Pečovat i osvobodituzamčeno

Přírodovědci provádějící výzkum v národních parcích přinášejí často velmi přesné odpovědi na otázku, jak o chráněné území pečovat. Doporučení...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné