Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Pečovat i osvobodit

Nová zonace Národního parku Podyjí
 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 214, 2019/4
 |  Téma: Krajina

Přírodovědci provádějící výzkum v národních parcích přinášejí často velmi přesné odpovědi na otázku, jak o chráněné území pečovat. Doporučení vzešlá z výzkumů na odlišná témata si však občas protiřečí. Jak takové poznatky aplikovat v praxi? Odpověď musí najít odborní pracovníci správ národních parků, kteří pak za takové rozhodnutí přebírají zodpovědnost. Složitost problematiky lze ilustrovat na příkladu tvorby nové zonace Národního parku Podyjí.

Dosavadní, od devadesátých let platná zonace našich národních parků vznikla kombinací naprosto nesouměřitelných hledisek – na jedné straně stavu (zachovalosti) biotopů, na straně druhé potřeby regulace vstupů veřejnosti. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 zcela změnila pravidla pro tvorbu zonace, která tato dvě hlediska striktně oddělila: vstup veřejnosti bude regulován vymezením tzv. klidového území, zonace bude tvořit rámec pro péči o území a bude zpracována pouze na základě zachovalosti biotopů a intenzity péče, již je jim nutno věnovat.

V území tak dynamického setkávání a mísení prvků panonských a hercynských, prvků chladno- a teplomilných, prvků nesnášejících i vyžadujících disturbance různých typů a intenzit, jako je Podyjí, nacházíme téměř v libovolném bodě fenomény s naprosto protichůdnými požadavky na prostředí i způsob a intenzitu případné péče. Je zde velká rozloha lesů s velmi dlouhým (cca 70–120 let podle porostního typu) kontinuem samovolného vývoje, zároveň je však Podyjí významným refugiem rozvolněných lesů s výskytem mnoha vzácných druhů vázaných na střídavě osluněné biotopy (jasoň dymnivkový, tesařík obrovský, pakudlanka jižní, lýkovec vonný, třemdava bílá).

Je zřejmé, že nelze na celé ploše vytvářet podmínky univerzálně vhodné pro všechny rozmanité prvky. V dané situaci se tak nabízela dvě základní východiska přístupu k tvorbě konceptu zonace:

1. Vybrat cílové fenomény a vymezit pro ně lokality, na nichž budou preferovány. Výhodou je možnost nastavení relativně přesného způsobu údržby ploch v zájmu konkrétního druhu, společenstva apod. Nevýhodou je vznik rozdrobené mozaiky plošek, v nichž nelze zabránit ovlivnění sousedních prvků. Mnohem zásadnější je ale potřeba naprosto dokonalé znalosti výskytu jednotlivých fenoménů a jejich nároků na péči. Takové vyčerpávající poznání území ovšem nelze získat. Už jen floristický či faunistický soupis nebude nikdy úplný – a co pak s druhy, které budou objeveny po dokončení zonace?

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Krajina

O autorech

Lenka Reiterová

Robert Stejskal

Tomáš Vrška

Další články k tématu

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...

Přestavba smrkových monokulturuzamčeno

České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let, za což rozhodně nemůže jen kůrovec. Brouk o velikosti 5 mm jen dokonale využívá prostředí,...

Změny české krajiny okem družic

Současná tvář české krajiny je poznamenána mnoha historickými událostmi, které se na našem území odehrály. Měnící se politické režimy či odlišné...

Přehlížená proměna zemědělství

Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

K čemu vlastně máme chráněná území?uzamčeno

Když z novoguinejského pralesa zmizí kasuár, největší původní zvíře ostrova, některé stromy mají problém. Jejich velká semena nemá kdo roznášet,...

Chvála středních měřítek

Tempora mutantur et nos mutamur in illis. (Časy se mění a my se měníme s nimi.)

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...