i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

„Archetyp“ pražské kavárny

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 514, 2018/9
 |  Téma: Zde domov můj

Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může nabídnout svůj specifický pohled na život kolem nás. Ve světě, který je typický neustálou honbou za něčím novým, jiným a zvláštním, však může četba literárních děl být i „zpětným zrcátkem“, v němž se můžeme něco dovědět o tom, jak žili a mysleli naši předci. Takovým průhledem do minulosti se přitom mohou stát nejen špičková díla, ale také – dokonce častěji – ty projevy umělecky průměrné literární produkce, které vyrůstají z někdejších myšlenkových stereotypů. Neboť právě ty nás mohou překvapit tím, jak jsou životaschopné i v našich časech. I „my“ totiž často řešíme stejné problémy jako „oni“, a to zpravidla stejně špatně, byť za poněkud jiných historických okolností.

Naplno jsem si to uvědomil nedávno, když jsem v jednom ze starších českých dramat, ve hře Viléma Wernera Noví lidé, narazil na postavu realistického malíře, která už svým příjmením Závora dává potenciálním divákům najevo potřebu zásadní změny. Zosobňuje dle autora potřebné „nové lidi“, kteří znají pravdu a jejichž úkolem je zabránit českému národu v tom, aby i nadále bloudil, nadto špatným směrem.

Charakteristickým rysem této kladné postavy je, že miluje Prahu. Cituji: „Prahu miluji. Dneska jsem vstával už v šest hodin a sypal jsem si to k Národnímu na nábřeží. Pak jsem se dvě hodiny díval nahoru na Hradčany. To je moje pobožnost. Vždycky se v Praze musím takhle pomodlit. […] Toť se ví – copak vám Pražákům jsou Hradčany...“

Současně ale Závora „chrlí síru na Pražáky“, protože je považuje za hlavní viníky současného neutěšeného stavu. Každý z nich totiž „šilhá někam jinam, každý je zamilován do nějakého cizího národa a vzdychá, jak je to někde za hranicemi krásné. Srdcem jste všichni v cizině.“ Naopak Závorovým programem je: „Být srdcem doma, v republice. Největší kumštýři světa se stali velkými proto, že nešilhali nikam do cizího“, neboť „není hanba vrátit se na křižovatku, když poznáme, že jsme zabloudili“.

Odtud pak Závora nemá daleko k radě, jak se vrátit zpět a pak vydat pozitivní cestou: „…nestačí klábosit, jako to dělají Pražáci v kavárnách. Musíme také makat, že ano? A kluci se dají ještě dobře hníst. Dám klukovi ránu do hřbetu a narovnám mu páteř – […] Tak. A budu se s ním lopotit. To by v tom byl ďas, abych to těm klukům nenatlouk do palic. Moji kluci nebudou slouhové cizinců, za to vám ručím.“

Přiznávám, že jsem větu začínající slovy „Musíme také…“ zfalšoval, když jsem nahradil původní „něco dělat“ dnes frekventovanějším výrazem „makat“. Polehčující okolností snad je, že mne k tomu svedla analogie mezi Závorovou argumentací a tím, co v současné chvíli hlásá nejeden český politik.

A pro upřesnění historického kontextu: Wernerova hra Noví lidé vznikla bezprostředně po Mnichovu, na podzim roku 1938. Vyrůstala tak na jedné straně z odhodlání hájit národní hodnoty proti všemu cizímu a cizáckému a na straně druhé z autorova despektu vůči prvorepublikové liberální demokracii a ze snahy nahradit ji něčím funkčnějším.

Jsou-li tedy i mezi námi obdobní „noví lidé“, kteří nám dávají nejednu ránu do hřbetu, neboť vědí, jak na to, je patrné, že jejich přítomné postoje mají svou historickou tradici a také příslušné hodnotové konotace.

 

 

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Zde domov můj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Literatura
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Pavel Janoušek

Prof. PhDr. Pavel Janoušek, DSc., (*1956) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Věnuje se problematice literární teorie (monografie Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie) a dějin české literatury, prózy a dramatu 20. století. Byl hlavním redaktorem čtyřdílných Dějin české literatury 1945–1989, které získaly Hlávkovu cenu za rok 2008.
Janoušek Pavel

Další články k tématu

Funkce, normy, hodnoty ve vědě i v politice

Sté výročí československé státnosti, což je zásadní výročí v dějinách státnosti české, a ne pouze české, vyvolává v Česku celonárodní rozpaky:...

Století Československauzamčeno

První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Češi v nebi a v pekleuzamčeno

V nebi jsou francouzští milenci, italští kuchaři, němečtí mechanici, angličtí policisté a všechno to organizují Švýcaři, zatímco v pekle jsou...

Československé vojsko na Východočínské železnici

Československá politická reprezentace navázala kontakty s čínskou vládou v Pekingu ještě před vznikem samostatného státu, konkrétně v srpnu 1918....

Tady bydlím

Česká hymna má být akčnější, sebevědomější, vlastenečtější, delší: sportovci prý stojí na stupních vítězů příliš krátkou dobu – tak sdělují...

Zde domov můj

Sté výročí založení Československého státu poskytlo mnoho příležitostí k reflexi, k ohlédnutí, co že se to v našem „středu Evropy“ vlastně za těch...

Sousedská symfonieuzamčeno

První světová válka skončila a na mapě Evropy se objevil nový státní útvar – Československo. Jeho hranice, nakreslené na mapu během pařížské...

Strach a emoce, či zdravý rozum

Odjakživa čelíme výzvám, jako jednotlivci i jako společenství. Největší riziko je nebýt si rizik vědom.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné