i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Sousedská symfonie

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 524, 2018/9
 |  Téma: Zde domov můj

První světová válka skončila a na mapě Evropy se objevil nový státní útvar – Československo. Jeho hranice, nakreslené na mapu během pařížské mírové konference v letech 1919 a 1920, se měly brzy stát horkými liniemi, na kterých mladý stát vyzkouší sílu svých diplomatů, ale i vojáků. Rodila se nejen republika, ale i křehkost meziválečného mírového systému, který 20 let nato tak relativně snadno skončí katastrofou.

Klíčový význam pro Československo měl pochopitelně vztah k poválečnému výmarskému Německu, které podpisem Versailleské mírové smlouvy 28. června 1919 uznalo v článku 81 existenci nezávislého československého státu a jeho hranic. Československá zahraniční politika, vedená a formulovaná ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem vycházela z předvídatelné situace, že Německo se dříve či později stabilizuje a obnoví svoji velmocenskou pozici. Přítomnost třímilionové německé menšiny a její první kroky v novém státě dávaly tušit, že vzájemné československo-německé vztahy budou komplikované. Němečtí poslanci z českých zemí se totiž už 29. října 1918 usnesli o odtržení pohraniční oblasti nového československého státu.

Třecích ploch mezi oběma státy však nebylo v prvních letech existence Československa mnoho, ba dokonce by se dalo říci, že z našich sousedů patřilo Německo k těm nejméně problémovým. Důvod? Mírová smlouva nepřinášela s výjimkou přičlenění malé německé oblasti Hlučínska žádné podněty pro německý územní revizionismus vůči Československu. Historické hranice českých zemí sousedících s Německem byly poměrně stabilizované a nevzbuzovaly vášně jako u jiných našich sousedů, jak zjistíme za chvíli.

Zpočátku klidné období československo-německých vztahů dvacátých let se však po nástupu nacistického režimu v Německu velmi rychle a dramaticky proměnilo v přímé střetnutí obou zemí.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Zde domov můj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jan Němeček

Doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc., (*1963) je historik. Zabývá se moderními československými dějinami a dějinami diplomacie. Je autorem desítek monografií, knižních edic a vědeckých studií. Od roku 1996 vede rozsáhlý ediční projekt Dokumenty československé zahraniční politiky. Je členem Učené společnosti ČR.
Němeček Jan

Další články k tématu

Funkce, normy, hodnoty ve vědě i v politice

Sté výročí československé státnosti, což je zásadní výročí v dějinách státnosti české, a ne pouze české, vyvolává v Česku celonárodní rozpaky:...

Století Československauzamčeno

První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Češi v nebi a v pekleuzamčeno

V nebi jsou francouzští milenci, italští kuchaři, němečtí mechanici, angličtí policisté a všechno to organizují Švýcaři, zatímco v pekle jsou...

„Archetyp“ pražské kavárny

Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...

Československé vojsko na Východočínské železnici

Československá politická reprezentace navázala kontakty s čínskou vládou v Pekingu ještě před vznikem samostatného státu, konkrétně v srpnu 1918....

Tady bydlím

Česká hymna má být akčnější, sebevědomější, vlastenečtější, delší: sportovci prý stojí na stupních vítězů příliš krátkou dobu – tak sdělují...

Zde domov můj

Sté výročí založení Československého státu poskytlo mnoho příležitostí k reflexi, k ohlédnutí, co že se to v našem „středu Evropy“ vlastně za těch...

Strach a emoce, či zdravý rozum

Odjakživa čelíme výzvám, jako jednotlivci i jako společenství. Největší riziko je nebýt si rizik vědom.

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné