i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Sousedská symfonie

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 524, 2018/9
 |  Téma: Zde domov můj

První světová válka skončila a na mapě Evropy se objevil nový státní útvar – Československo. Jeho hranice, nakreslené na mapu během pařížské mírové konference v letech 1919 a 1920, se měly brzy stát horkými liniemi, na kterých mladý stát vyzkouší sílu svých diplomatů, ale i vojáků. Rodila se nejen republika, ale i křehkost meziválečného mírového systému, který 20 let nato tak relativně snadno skončí katastrofou.

Klíčový význam pro Československo měl pochopitelně vztah k poválečnému výmarskému Německu, které podpisem Versailleské mírové smlouvy 28. června 1919 uznalo v článku 81 existenci nezávislého československého státu a jeho hranic. Československá zahraniční politika, vedená a formulovaná ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem vycházela z předvídatelné situace, že Německo se dříve či později stabilizuje a obnoví svoji velmocenskou pozici. Přítomnost třímilionové německé menšiny a její první kroky v novém státě dávaly tušit, že vzájemné československo-německé vztahy budou komplikované. Němečtí poslanci z českých zemí se totiž už 29. října 1918 usnesli o odtržení pohraniční oblasti nového československého státu.

Třecích ploch mezi oběma státy však nebylo v prvních letech existence Československa mnoho, ba dokonce by se dalo říci, že z našich sousedů patřilo Německo k těm nejméně problémovým. Důvod? Mírová smlouva nepřinášela s výjimkou přičlenění malé německé oblasti Hlučínska žádné podněty pro německý územní revizionismus vůči Československu. Historické hranice českých zemí sousedících s Německem byly poměrně stabilizované a nevzbuzovaly vášně jako u jiných našich sousedů, jak zjistíme za chvíli.

Zpočátku klidné období československo-německých vztahů dvacátých let se však po nástupu nacistického režimu v Německu velmi rychle a dramaticky proměnilo v přímé střetnutí obou zemí.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Zde domov můj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Jan Němeček

Doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc., (*1963) je historik. Zabývá se moderními československými dějinami a dějinami diplomacie. Je autorem desítek monografií, knižních edic a vědeckých studií. Od roku 1996 vede rozsáhlý ediční projekt Dokumenty československé zahraniční politiky. Je členem Učené společnosti ČR.
Němeček Jan

Další články k tématu

Funkce, normy, hodnoty ve vědě i v politice

Sté výročí československé státnosti, což je zásadní výročí v dějinách státnosti české, a ne pouze české, vyvolává v Česku celonárodní rozpaky:...

Tady bydlím

Česká hymna má být akčnější, sebevědomější, vlastenečtější, delší: sportovci prý stojí na stupních vítězů příliš krátkou dobu – tak sdělují...

Češi v nebi a v pekleuzamčeno

V nebi jsou francouzští milenci, italští kuchaři, němečtí mechanici, angličtí policisté a všechno to organizují Švýcaři, zatímco v pekle jsou...

Století Československauzamčeno

První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

„Archetyp“ pražské kavárny

Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...

Československé vojsko na Východočínské železnici

Československá politická reprezentace navázala kontakty s čínskou vládou v Pekingu ještě před vznikem samostatného státu, konkrétně v srpnu 1918....

Zde domov můj

Sté výročí založení Československého státu poskytlo mnoho příležitostí k reflexi, k ohlédnutí, co že se to v našem „středu Evropy“ vlastně za těch...

Strach a emoce, či zdravý rozum

Odjakživa čelíme výzvám, jako jednotlivci i jako společenství. Největší riziko je nebýt si rizik vědom.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...