i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Století Československa

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 516, 2018/9
 |  Téma: Zde domov můj

První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách, Moravě a Slezsku) můžeme vyčíslit na 300 tisíc padlých, je třeba připočítat rovněž 60 tisíc civilních obyvatel, kteří by v mírové době nezemřeli a 550 tisíc dětí nenarozených v důsledku propadu porodnosti. Pro Slovensko podobný odhad došel k číslům 120 + 20 + 190 tisíc. Nově vzniklé Československo tedy zahájilo svou existenci se ztrátou 1,24 milionu duší.

Podle prvního poválečného sčítání lidu v roce 1921 žilo v Českých zemích 10 005 734 osob, na Slovensku 3 000 870 a v Podkarpatské Rusi 606 568 – celkem tedy 13 613 172 osob. Tyto tři celky se však v několika ohledech velmi lišily. Především národnostní strukturou. V Českých zemích žilo 30,6 % Němců, na Slovensku 21,7 % obyvatel maďarské národnosti a na Podkarpatské Rusi představovala tehdy zjišťovaná ruská národnost (velkoruská, ukrajinská, karpatoruská a rusínská) 63,2 %. [2]

Z obavy před nacionalistickými sjednocovacími tendencemi v Německu a Maďarsku potřebovala politická reprezentace země prokázat, že nevzniká další mnohonárodnostní problémový stát. Rozhodla se proto stvořit jednotný československý národ po vzoru Švýcarska. Světlo světa spatřila idea čechoslovakismu, předpokládající existenci československého národa, který má dvě větve: českou a slovenskou. Tak bylo možno na základě dat ze sčítání v roce 1921 stanovit, že v Českých zemích se k československé národnosti hlásí 67,7 % obyvatel, na Slovensku 67,5 %. Doba rovněž nebyla vhodná pro vyhlášení autonomie Slovenska nebo Podkarpatské Rusi, neboť podle sčítání z roku 1921 počet obyvatel německé národnosti (3,22 milionu) převyšoval na tehdejším československém území počet osob hlásících se ke slovenské větvi (1,98 milionu).

„Českoslovenští muži neměli v Protektorátu brannou povinnost, uzavření sňatku a narození dítěte navíc chránilo před totálním nasazením.“

Spojeni v rozdílnosti

Značně nerovnovážný stav mezi jednotlivými regiony státu panoval v zemědělské produkci. Zatímco v roce 1930 byla v průmyslově vyspělých Českých zemích na zemědělství závislá jedna čtvrtina obyvatel, na Slovensku i v Podkarpatské Rusi to byla mírně nadpoloviční část populace. Přitom produktivita zemědělství byla na východě země poloviční oproti evropskému průměru, zatímco v Českých zemích převyšovala celoevropský průměr 1,5krát. [3]

Slovensko a Podkarpatská Rus za Českými zeměmi zaostávaly i sociálně. V roce 1930 to dokládala vysoká úmrtnost kojenců a nízká naděje dožití při narození (obr. 1), vyvážená současně vysokým průměrným počtem živě narozených dětí jedné ženě (obr. 2). Podíváme-li se na situaci uvnitř státu socioekonomicky a demograficky, ukazuje se, že každý ze tří regionů předválečného Československa měl v rámci tehdejší Evropy blíže k jiným zemím (obr. 3).

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Zde domov můj
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie

O autorovi

Jitka Rychtaříková

Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc., (*1949) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Od roku 1999 vede katedru demografie a geodemografie této fakulty. Zabývá se demografickou analýzou úmrtnosti, porodnosti, sňatečnosti a rozvodovosti ČR a vyspělých zemí.
Rychtaříková Jitka

Další články k tématu

Funkce, normy, hodnoty ve vědě i v politice

Sté výročí československé státnosti, což je zásadní výročí v dějinách státnosti české, a ne pouze české, vyvolává v Česku celonárodní rozpaky:...

Češi v nebi a v pekleuzamčeno

V nebi jsou francouzští milenci, italští kuchaři, němečtí mechanici, angličtí policisté a všechno to organizují Švýcaři, zatímco v pekle jsou...

„Archetyp“ pražské kavárny

Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...

Československé vojsko na Východočínské železnici

Československá politická reprezentace navázala kontakty s čínskou vládou v Pekingu ještě před vznikem samostatného státu, konkrétně v srpnu 1918....

Tady bydlím

Česká hymna má být akčnější, sebevědomější, vlastenečtější, delší: sportovci prý stojí na stupních vítězů příliš krátkou dobu – tak sdělují...

Zde domov můj

Sté výročí založení Československého státu poskytlo mnoho příležitostí k reflexi, k ohlédnutí, co že se to v našem „středu Evropy“ vlastně za těch...

Sousedská symfonieuzamčeno

První světová válka skončila a na mapě Evropy se objevil nový státní útvar – Československo. Jeho hranice, nakreslené na mapu během pařížské...

Strach a emoce, či zdravý rozum

Odjakživa čelíme výzvám, jako jednotlivci i jako společenství. Největší riziko je nebýt si rizik vědom.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné