i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ptačí sarkomové a leukózové viry

Klíč k pochopení nádorových onemocnění
 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 394, 2017/7
 |  Téma: Virologie

Historie ptačích sarkomových a leukózových virů (ASLV, avian sarcoma and leukosis virus) začala zdánlivě náhodou: Francis Peyton Rous (1879–1970), onkolog z Rockefellerova ústavu v New Yorku, získal slepici s velkým nádorem na prsou. Histologicky šlo o sarkom, nádor vycházející z pojivových buněk svaloviny. Byla to pro něj vítaná příležitost ke studiu přenosu nádorů mezi jedinci stejného druhu. Postupně se mu dařilo transplantovat malé kousky nádoru zdravým kuřatům, indukovat růst nových nádorů přenosem jednotlivých buněk původního nádoru a nakonec i pouhou injekcí nádorového extraktu. Peyton Rous extrakt filtroval přes porcelánový filtr nepropouštějící bakterie, natož pak nádorové buňky, a prokázal tak, že za přenos nádorů odpovídá agens menší než bakterie. Dnes jej nazýváme virus Rousova sarkomu (RSV, Rous sarcoma virus) a je prototypem všech později objevených sarkomových a leukózových virů.

Tato historie je poměrně známá a budí dojem laboratorní kuriozity, je však poučné se podívat na dobový kontext, který objasní, proč byly Rousovy objevy zveřejněné v letech 1910 a 1911 poctěny Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu a proč se tak stalo až po mnoha letech, v roce 1966. Přenosný charakter nádorů byl v té době velkým, avšak kontroverzním tématem. Epidemiologické údaje samozřejmě většinou nenaznačovaly nakažlivost nádorů, např. v rodinách nádorových pacientů nebo mezi pacientem a ošetřovatelem.

Výjimkou byla italská zmínka o rozdílném výskytu nádorů děložního hrdla u jeptišek a vdaných žen, která naznačuje existenci pohlavně přenášeného agens. Dnes víme, že jde o lidské papilomaviry, jejich účast však byla popsána teprve v r. 1983 Haraldem zur Hausenem. Další příklady pocházely od zvířat. Jihoafričtí chovatelé ovcí dávno věděli, že ovčí karcinom plic se v rámci stáda přenáší respirační cestou. Opět bylo po letech prokázáno, že onemocnění způsobuje virus, tentokrát ze skupiny retrovirů. A konečně již v 19. století byl znám pohlavně přenášený nádor u psů, o kterém dnes víme, že je to klonální nádor – roste z jediné přenesené buňky schopné transplantace na nepříbuzné jedince.

Je třeba rovněž říci, že Peyton Rous měl velmi omezený výběr experimentálního materiálu. Vysoce inbrední kmeny myší tehdy ještě neexistovaly. Pouze Leo Loeb v Chicagu experimentoval s přenosem nádorů mezi částečně inbredními laboratorními potkany, zde však přenos filtrovaným extraktem nádorových buněk neprokázal. Peyton Rous správně předpokládal, že přenos nádorů je pravděpodobnější mezi příbuznými jedinci, a věděl, že plemena slepic mají dlouhou historii uzavřené příbuzenské plemenitby. Pro své experimenty tak snadno získával na trhu a hospodářských výstavách kuřata plemene Plymouth Rock, stejného, jako byla nositelka původního nádoru.

Rousův předpoklad se potvrdil: přenos nádoru virem byl zpočátku možný jen v rámci Plymouth Rock, teprve později se virus adaptoval i na ostatní plemena domácích slepic. O významu systematicky udržovaných inbredních linií slepic pro pozdější výzkum ptačích virů pojednává samostatný článek na s. 406.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Virologie
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie

O autorovi

Jiří Hejnar

RNDr. Jiří Hejnar, CSc., (*1962) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity J. E. Purkyně (nynější Masarykovu universitu) v Brně. V Oddělení virové a buněčné genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá retroviry a jejich vztahy s hostitelskými buňkami.
Hejnar Jiří

Další články k tématu

Jan Svoboda

Letos se bohužel uzavřely život a dílo Jana Svobody. Chtěli bychom připomenout význam jeho práce sérií článků, které vysvětlují myšlenkové zákruty...

Integrujte se a množte seuzamčeno

Za objev integrovaných provirů byla roku 1975 udělena Nobelova cena. K tomuto objevu významnou měrou přispěl svými experimenty také prof. Jan...

Ty druhé viry v našem genomuuzamčeno

Jaký význam a jakou roli mají sekvence v DNA, které mají původ v cizích druzích organismů? Ukazuje se, že všechny viry jsou pravděpodobně schopné...

Skládanka HIVuzamčeno

Účinná antiretrovirová terapie uklidnila část veřejnosti s nízkým vnímáním rizika a počet nakažených virem HIV začal v posledních letech opět...

Latence HIV a perspektivy vyléčeníuzamčeno

Velmi rafinovaná strategie HIV vzdoruje jednoduchým léčebným zásahům. Zásadní překážkou vyléčení je zabudování genetické informace HIV do genomu...

Slepice jako laboratorní zvíře

Historie Ústavu molekulární genetiky je spjata se dvěmi význačnými osobnostmi naší vědy, Milanem Haškem a Janem Svobodou. Oba také stáli blízko...

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné