i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hledáme limity života

Z hlubin zemské kůry na ledové pláně
 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 633, 2016/11
 |  Téma: Hranice

Z objevů posledních let se může zdát, že jsou pozemské organismy schopné přežít téměř kdekoli. Nebo snad ne? I na Zemi totiž překvapivě nalezneme téměř sterilní prostředí. Jaké jsou tedy limity, za kterými živí tvorové už nemohou přežít?

Názory na to, za jakých podmínek jsou pozemské organismy ještě schopné přežívat, prošly za uplynulých sto let dramatickým vývojem. Ještě v prvním desetiletí dvacátého století přemýšlelo o možnostech života za nestandardních podmínek jen pár podivínů. Země byla pro přírodovědce příjemnou kyslíkatou planetou osídlenou zvířaty, rostlinami a jejich jednobuněčnými zástupci. Extrémní prostředí, jako třeba Mrtvé moře, hlubiny oceánů nebo polární oblasti, měla být podle seriózních výzkumníků osídlena slabě nebo vůbec. Toto názorové klima ovlivnilo dokonce i úvahy o vzniku života – za první organismy byly považovány drobné zelené řasy, které měly vzniknout v prostředí nepříliš odlišném od dnešního stavu naší planety.

Přesto se lidé zkoumání extremofilních organismů, tj. organismů, které obývají extrémní prostředí a preferují je k svému životu, v určité míře věnovali vždy. Už na první pohled je například jasné, že horké prameny, pouště nebo trvale zamrzlé oblasti nejsou úplně bez života. Studium organismů žijících za extrémních podmínek ale dlouho bylo okrajovou záležitostí, mimo jiné kvůli nedostatečnému přístrojovému vybavení a teprve se rozvíjejícímu oboru mikrobiologie.

Postupně se obraz pozemské biosféry začal komplikovat. Už ve dvacátých letech Alexandr Oparin, slavný výzkumník na poli vzniku života, argumentoval, že první organismy nemohly být zelené, kyslík využívající řasy. Ony samy totiž patrně kyslík do atmosféry dodaly. Stejně tak se začal komplikovat koncept pozemského „stromu života“ – bakterie (a z nich později vyčleněná, jednoduchou stavbou buňky podobná, ale vývojově samostatná skupina archea) se ukázaly jako nesrovnatelně prostší než eukaryotické organismy se složitější buňkou. Sama eukaryota se ze dvou velkých říší „rostlin“ a „živočichů“ rozpadla na mnoho linií, z nichž některé mají jen jednobuněčné zástupce. Bakterie a jednobuněčná eukaryota, prvoci, začali být objevováni na nejnečekanějších místech – včetně extrémních prostředí. Od šedesátých let se potom v odborné literatuře začíná vyskytovat termín „extremofil“.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Hranice
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman (*1988) je doktorandským studentem teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.
Toman Jan

Další články k tématu

Hraniční opevněníuzamčeno

Po osmdesáti letech Česko opět buduje hraniční opevnění. Tentokrát není důvodem strach z vojáků, ale z lesa severoněmeckých větrných elektráren,...

Mendělejevova tabulkauzamčeno

Na přelomu let 2015–2016 uznala komise Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC objev hned čtyř supertěžkých prvků. V červnu 2016 pak byly...

Hranice kvalitního života a lidsky důstojné smrtiuzamčeno

Žiješ pouze jednou – nabádají reklamy k zakoupení všeho, co by nás mohlo potěšit. Žít a užít – Vivre pour vivre zní název kultovního francouzského...

Frontier čili hranice

Hora Bos avi se majestátně zdvíhá z nedohledných, pralesem zarostlých nížin Nové Guineje. Souvislý koberec tropického lesa je jenom občas porušen...

Nejzazší (dosažená) mez

Hranice, mez, pomezí, rozmezí, mantinely, omezení, rozhraní, přelom, předěl, pomezní čára, bitevní linie, interface… ve všech těchto slovech je...

Zahradničení v zóně smrti

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himálaji, v západní části Tibetské plošiny, se botanici a ekologové...

Pravěké dálnice existují dodnes

Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak...

Ukrajinci utíkají před válkou. Kam?

Krize vládne na východě Ukrajiny, ale dopadá na celou zemi. Lidé utíkají, z přímo ohrožených míst, ale i před chudobou. Do jiných krajů i zemí....

Klamná hranice chudoby v Česku

Česká republika se svou desetiprocentní mírou chudoby řadí na nejlepší místo v evropském žebříčku. Jak se ale chudoba měří? Bude si ČR v...

Hranice – proměnlivý koncept bezpečnosti

I když se význam geografických hranic v průběhu dějin měnil, stále představují významný fenomén, který lze zkoumat z řady pohledů. Ve sféře...

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné