Aktuální číslo:

Hraniční opevnění

| 3. 11. 2016

| Vesmír 95, 640, 2016/11

| Téma: Hranice

Po osmdesáti letech Česko opět buduje hraniční opevnění. Tentokrát není důvodem strach z vojáků, ale z lesa severoněmeckých větrných elektráren, které naplno útočí vždy, když se do jejich šedobílých listů opře vítr.

Síla je to nezanedbatelná. Ke konci roku 2015 měli Němci ve větrných elektrárnách instalovaný výkon odpovídající více než 21 Temelínům (celkem 44,9 gigawattu instalovaného výkonu, z něhož 41,7 gigawattu připadá na pevninské elektrárny a 3,3 gigawattu na elektrárny šelfového moře).¹⁾ Dalších 39,6 gigawattu byli západní sousedé schopni vyrobit ve zhruba milionu solárních zařízení,²⁾ jejichž instalovaný výkon odpovídá téměř 19 Temelínům.

Když se sítě rozvlní

Zmíněné množství energie vzniká v době přebytku náhle, což je značný problém. V místě výroby totiž nemá náš západní soused pro energii dostatečný odbyt a musí ji dopravit do průmyslových oblastí na jihu a do Rakouska, s nímž má o odběru dohodu. V cestě je však 800 km vedení s nedostatečnou kapacitou, jež vzniklý přebytek není schopno efektivně přenést. Elektřina pak hledá únik místem, kde jí přenosová soustava klade nejmenší odpor. Chová se tak vlastně jako voda nalitá do děravé nádoby; opouští hranice Německa a do cílových oblastí v Rakousku a na jihu Německa putuje oklikou přes polské, české, někdy i slovenské a maďarské území.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2016/11 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

TÉMA MĚSÍCE: Hranice

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

RUBRIKA: Hlavní články

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.

články autora

Další články k tématu

Zahradničení v zóně smrti

Radka Zelená

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himálaji, v západní části Tibetské plošiny, se botanici a ekologové...

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

František Houdek

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...

Ukrajinci utíkají před válkou. Kam?

Eva Bobůrková

Krize vládne na východě Ukrajiny, ale dopadá na celou zemi. Lidé utíkají, z přímo ohrožených míst, ale i před chudobou. Do jiných krajů i zemí....

Klamná hranice chudoby v Česku

Martina Mysíková

Česká republika se svou desetiprocentní mírou chudoby řadí na nejlepší místo v evropském žebříčku. Jak se ale chudoba měří? Bude si ČR v...

Pravěké dálnice existují dodnes

Radan Květ

Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak...

Hranice – proměnlivý koncept bezpečnosti

Jiří Tomeš

I když se význam geografických hranic v průběhu dějin měnil, stále představují významný fenomén, který lze zkoumat z řady pohledů. Ve sféře...

Hledáme limity života

Jan Toman

Z objevů posledních let se může zdát, že jsou pozemské organismy schopné přežít téměř kdekoli. Nebo snad ne? I na Zemi totiž překvapivě nalezneme...

Mendělejevova tabulka

Vladimír Wagner

Na přelomu let 2015–2016 uznala komise Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC objev hned čtyř supertěžkých prvků. V červnu 2016 pak byly...