i

Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Zahradničení v zóně smrti

 |  16. 11. 2016
 |  Téma: Hranice

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himálaji, v západní části Tibetské plošiny, se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.

V této části Himálaje cévnaté rostliny rostou vůbec v nejvyšších nadmořských výškách na světě, v šesti tisících metrech nad mořem. Dá se předpokládat, že následkem oteplování se v této oblasti budou posunovat rostlinné areály směrem nahoru. Tento posun však může být brzděn jinými faktory, například omezenou dostupností rozmnožovacích částic či absencí vhodných půdních substrátů pro růst rostlin. Nicméně faktory, které určují horní hranici rozšíření rostlin, jsou stále prakticky neznámé.

K testování vlivu nadmořské výšky a různých stanovištních podmínek na přežívání rostlin vědcům z Botanických ústavů AV ČR v Třeboni a Průhonicích, Kateder botaniky JČU a PřF UK, Katedry ekosystémové biologie JČU, Oddělení vegetační ekologie BÚ AV a Katedry ekologie lesa ČZU posloužil přesazovací experiment. K experimentu vybrali jedenáct druhů cévnatých rostlin, které se v oblasti přirozeně vyskytují. Volili je tak, aby představovaly různorodé růstové i funkční typy rostlin: s oddenky, klonální i neklonální, tvořící kompaktní i rozvolněné polštářky, růžice a trávníčky.

Rostliny putovaly z 5750 m n. m. na tři různá místa. První zahrádka byla založena ve stejné nadmořské výšce a sloužila jako kontrola. Druhá v hraniční výšce 5900 m n. m. a třetí za hranicí výskytu cévnatých rostlin, v 6100 m n. m. Každá ze tří zahrádek byla rozdělena na čtyři sektory – kontrolní, hnojený, chráněný kamennou zástěnou a hnojený s kamennou zástěnou. To proto, aby se odhalil případný vliv nedostatku živin, kolísání teplot, působení větru nebo jejich kombinace na přežívání rostlin. Vědečtí zahradníci celkem nasázeli 1056 rostlin.

Jak to s vysokohorskými trosečníky dopadlo? Výsledky čeští vědci publikovali v časopise Scientific Reports. Po první tři roky rostliny přežívaly i nad současným vegetačním limitem. To by mohlo ukazovat na omezené možnosti šíření a/nebo možnosti doplňování početního stavu. Navíc v tomto období bylo zaznamenáno značné oteplení, což mohlo k přežití rostlin přispět. Co ale bylo pro přežívání tím nejdůležitějším? Zejména jde o schopnost zvládat opakované zamrzání a tání půdy. Takto adaptované rostliny pak byly schopny významně lépe přežívat v těchto drsných podmínkách. V nejvyšších polohách se udržely při životě lomikameny Saxifraxa cernua, S. nanella a lipnice Poa attenuata, a to jak na chráněných, tak na nechráněných políčcích. Obecně kamenné zástěny měly pozitivní vliv pro přežití rostlin na rozdíl od hnojených ploch, které rostlinkám příliš nesvědčily.

Nadměrně sněhové srážky v roce 2013 však výrazně zkrátily délku vegetační sezóny a byly osudné těm květinkám, které se do té doby držely při životě. Co to znamená? Že velikou roli pro přežití populací hrají i mikroklimatické podmínky (sklon svahu nebo uspořádání daného místa) a jedinečné klimatické události, nejen pouhá nadmořská výška. Výškový limit rozšíření rostlin je daný tedy především jejich náročností na teplo společně se schopností se šířit, produkovat semena a doplňovat stavy ve vyšších nadmořských výškách. Co se týče oteplování regionu, změny na sebe pravděpodobně dají čekat vzhledem k pomalému růstu a šíření rostlin. A pokud zde dojde ke zvýšení srážkového úhrnu, může být výsledný efekt dokonce obrácený oproti očekávání.

Článek je upravenou verzí textu publikovaného na webu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

TÉMA MĚSÍCE: Hranice

O autorovi

Radka Zelená

Mgr. Radka Zelená (* 1988), doktorandka na katedře botaniky PřF UK. Zaměřuje se na ekologii aero-terestrických zelených řas, zajímá ji především jejich vztah ke kvalitě ovzduší a jejich využití jako bioindikátorů. Ve volném čase se věnuje psaní popularizačních článků s biologickou a chemickou tematikou.

Zelená Radka

Další články k tématu

Hraniční opevněníuzamčeno

Po osmdesáti letech Česko opět buduje hraniční opevnění. Tentokrát není důvodem strach z vojáků, ale z lesa severoněmeckých větrných elektráren,...

Mendělejevova tabulkauzamčeno

Na přelomu let 2015–2016 uznala komise Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC objev hned čtyř supertěžkých prvků. V červnu 2016 pak byly...

Hranice kvalitního života a lidsky důstojné smrtiuzamčeno

Žiješ pouze jednou – nabádají reklamy k zakoupení všeho, co by nás mohlo potěšit. Žít a užít – Vivre pour vivre zní název kultovního francouzského...

Hledáme limity životauzamčeno

Z objevů posledních let se může zdát, že jsou pozemské organismy schopné přežít téměř kdekoli. Nebo snad ne? I na Zemi totiž překvapivě nalezneme...

Frontier čili hranice

Hora Bos avi se majestátně zdvíhá z nedohledných, pralesem zarostlých nížin Nové Guineje. Souvislý koberec tropického lesa je jenom občas porušen...

Nejzazší (dosažená) mez

Hranice, mez, pomezí, rozmezí, mantinely, omezení, rozhraní, přelom, předěl, pomezní čára, bitevní linie, interface… ve všech těchto slovech je...

Pravěké dálnice existují dodnes

Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak...

Ukrajinci utíkají před válkou. Kam?

Krize vládne na východě Ukrajiny, ale dopadá na celou zemi. Lidé utíkají, z přímo ohrožených míst, ale i před chudobou. Do jiných krajů i zemí....

Klamná hranice chudoby v Česku

Česká republika se svou desetiprocentní mírou chudoby řadí na nejlepší místo v evropském žebříčku. Jak se ale chudoba měří? Bude si ČR v...

Hranice – proměnlivý koncept bezpečnosti

I když se význam geografických hranic v průběhu dějin měnil, stále představují významný fenomén, který lze zkoumat z řady pohledů. Ve sféře...

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné