i

Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Pravěké dálnice existují dodnes

 |  16. 11. 2016
 |  Téma: Hranice

Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak sběrači různého materiálu, jednak skupinky lidí přenášející potřebné suroviny do domovských sídlišť. Na místě osad, vzniklých během tisíců let používání stezek, jsou dnes často velká města.

Nejsme schopni říci, kdy člověk na území dnešního Česka prošlapal první z těchto tras. Domníváme se však, že to bylo už nejméně před 30 000 lety. Vrcholila poslední doba ledová a na našem území žili lidé, známí jako lovci mamutů, resp. sobů.

Morava

Prostupnost tehdejší krajiny usnadňovaly vodní toky, proto právě ty hrály důležitou roli cestovních tepen a staly se rozhodujícím činitelem, usměrňujícím průběh suchozemské trasy. Pro průchod Moravou byly tehdy vůbec nejdůležitějšími toky ty, na něž od jihu navazovala Jantarová stezka. Z několika jejích variant se jako hlavní projevila dyjská, mířící pod Pálavské vrchy.

Na Moravě jsou další dvě důležitá místa. Prvním je Hulín, ležící u cesty přes Vlárský průsmyk na dnešní Slovensko. Trasa byla využívána patrně už od doby bronzové, přes dobu římskou (první desetiletí prvého století našeho letopočtu). Druhým důležitým místem je Přerov, už v dávné minulosti jediná příznivá trasa z Moravy na východ. V době Přemyslovců měl Přerov důležitou polohu na trase Praha – Krakov.

Čechy

Od hlubokého pravěku sloužila jako spolehlivá trasa spojení Moravy a Čech jen jediná stará stezka vedoucí z okolí dnešních měst Staré Město a Moravská Třebová na současnou Litomyšl. Ve východní části na moravském území se trasa porůznu měnila, ale Litomyšl zůstávala hlavním centrem tohoto spojení.
Pro Čechy se stal velmi významným místem Všerubský průsmyk na našich jihozápadních hranicích. Šlo o stezku, užívanou už v mladší době kamenné k průniku do středu Čech. Později tuto cestu volili ti, kdo na naše území chtěli projít z Řezna (Regensburgu). Mnohem později, v době slovanské, trasa odklonem zahrnula dnešní Domažlice a odtud dále na Plzeň a středočeskou Prahu.

Jiná stará stezka zvaná Linecká vedla podél Vltavy, aby po rozdvojení v jižních Čechách dospěla k dnešnímu rakouskému Linci. Další spojení s Čechami umožňovaly stezky procházející průsmykem u Náchoda a vedoucí nyní do polského Kladska. V severní části Čech však bylo spojení mimo naše území nevalné. Což v jistém slova smyslu trvá dosud. Vždyť i dnes je problém dosáhnout dálničního spojení s Německem přes Krušné hory.

TÉMA MĚSÍCE: Hranice
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Geografie

O autorovi

Radan Květ

Ing. Radan Květ, CSc., (*1928) vystudoval chemii na VŠT v Brně. Jako geochemik působil v Ústředním ústavu geologickém a v Geografickém ústavu ČSAV. Zabýval se vztahem minerálních vod ke geotektonice, analýzou hydrogeografických sítí, a později také nejstaršími stezkami v českých zemích. Těm je věnována jeho kniha Duše krajiny (Academia 2003).
Květ Radan

Další články k tématu

Hraniční opevněníuzamčeno

Po osmdesáti letech Česko opět buduje hraniční opevnění. Tentokrát není důvodem strach z vojáků, ale z lesa severoněmeckých větrných elektráren,...

Mendělejevova tabulkauzamčeno

Na přelomu let 2015–2016 uznala komise Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC objev hned čtyř supertěžkých prvků. V červnu 2016 pak byly...

Hranice kvalitního života a lidsky důstojné smrtiuzamčeno

Žiješ pouze jednou – nabádají reklamy k zakoupení všeho, co by nás mohlo potěšit. Žít a užít – Vivre pour vivre zní název kultovního francouzského...

Hledáme limity životauzamčeno

Z objevů posledních let se může zdát, že jsou pozemské organismy schopné přežít téměř kdekoli. Nebo snad ne? I na Zemi totiž překvapivě nalezneme...

Frontier čili hranice

Hora Bos avi se majestátně zdvíhá z nedohledných, pralesem zarostlých nížin Nové Guineje. Souvislý koberec tropického lesa je jenom občas porušen...

Nejzazší (dosažená) mez

Hranice, mez, pomezí, rozmezí, mantinely, omezení, rozhraní, přelom, předěl, pomezní čára, bitevní linie, interface… ve všech těchto slovech je...

Zahradničení v zóně smrti

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himálaji, v západní části Tibetské plošiny, se botanici a ekologové...

Ukrajinci utíkají před válkou. Kam?

Krize vládne na východě Ukrajiny, ale dopadá na celou zemi. Lidé utíkají, z přímo ohrožených míst, ale i před chudobou. Do jiných krajů i zemí....

Klamná hranice chudoby v Česku

Česká republika se svou desetiprocentní mírou chudoby řadí na nejlepší místo v evropském žebříčku. Jak se ale chudoba měří? Bude si ČR v...

Hranice – proměnlivý koncept bezpečnosti

I když se význam geografických hranic v průběhu dějin měnil, stále představují významný fenomén, který lze zkoumat z řady pohledů. Ve sféře...

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...

Doporučujeme

Vesmir.cz v novém

Vesmir.cz v novém

redakce  |  7. 11. 2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, navštěvujete-li web časopisu Vesmír pravidelně, jste dnes možná trochu překvapeni. Nebojte, jste tu správně, to...
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné