mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Nejzazší (dosažená) mez

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 611, 2016/11
 |  Téma: Hranice

Hranice, mez, pomezí, rozmezí, mantinely, omezení, rozhraní, přelom, předěl, pomezní čára, bitevní linie, interface… ve všech těchto slovech je obsaženo, že jde o oddělení dvou oblastí – toho, co je před hranicí a toho, co je za hranicí. K tomu také příslušné vazby: hranice mezi dnem a nocí, hranice mezi životem a smrtí, hranice mezi přirozeností a umělostí, věková hranice, hranice lidských možností, hranice státu, hranice lesa, hranice poznání… Hranice potřebujeme – ať už proto, abychom si udělali pořádek v pojmech, nebo proto, abychom se vyznali ve světě kolem. Hranice nás omezují, ale také chrání a vymezují náš domov. Hranice také nejsou zcela neprostupné nebo něco fixně daného jednou provždy.

Zastavme se u hranice poznání. Jedna z poměrně často kladených otázek bývá, zda má věda hranice. Frank Wilczek odpověděl Robertu L. Kuhnovi na otázku, zda existuje nějaká hluboká filozofická hranice vědy, hranice, za níž věda nemůže jít, hranice které ji omezuje: „Nevidím ji. Myslím, že pomocí vědy můžeme získat náhled na libovolnou otázku, která dává smysl. Věda na otázku možná neodpoví, ale ukáže, že to je špatně položená otázka, nebo že ten vhled bude jen částečný. Věřím, že jakmile lépe porozumíme vědomí, mnohé z věcí, o nichž se v současnosti soudí, že patří za hranice vědy, budou osvětleny.“ Podobně odpověděl David J. Gross: „Myslím, že věda by neměla mít žádné hranice. Současné meze, to jsou otázky, které můžeme klást, otázky, které jsou dostupné pozorování nebo experimentu nebo výpočtu. Existují otázky, které jdou za pozorování, experiment či výpočet. Často jsou nejasně formulovány, nejsou přístupné pozorování, experimentu ani výpočtu, ale jsou to otázky, které nás znepokojují, o kterých přemýšlíme. Často mluvím o otázkách, na něž umíme odpovědět, a posluchači řeknou Dobrá, ale co třeba otázka Proč je spíš něco, nežli nic? To je zajímavá otázka, ale je to otázka nepřístupná pozorování, experimentu i výpočtu, a tak ji považuji za méně plodnou, méně užitečnou.“1)

Do tématu hranice v tomto čísle Vesmíru se dostal text o transformátorech s posunem fází jako analogie prvorepublikových hraničních opevnění, text o hranici Mendělejevovy tabulky, text o kvalitě konce života a text o extrémních životních formách. Téma uvádí esej Vojtěcha Novotného Frontier čili hranice. Esej končí otázkou, jaký je český ekvivalent anglického frontier. Použil bych nejzazší (dosažená) mez. Miroslav Horníček napsal:

„Mám rád ty, kdo podnikají cesty k neznámým břehům. Z těch, které nám představuje paní učitelka národů,2) je mám nejraději; hlavně pak proto, že nemají pro své skutky rozumové důvody. Aspoň ti první ne. My s rozumovými důvody je zprvu zrazujeme. Pak se jim smějeme a bráníme jim. A posléze za nimi hledíme, shledávajíce je trochu či docela šílenými. Ale oni už jsou daleko. Daleko dál, než jakákoli dosavadní dálka, a plují, aby rozšířili zemi člověka. […] Ne každý je toho schopen.

Když je břeh objeven, země shledána pevninou a přístup i pobyt zajištěn, přijdeme my, abychom tu konali všechno, k čemu rozumové důvody vedou. Plyne čas a my už nevíme, my už si nevzpomeneme, že kdosi šel tmou, námahou a hrůzami, aby našel to, co je teď naší zahradou, naším polem, kusem pevné půdy pod našima nohama.

Mám je rád, protože si myslím, že je třeba plout. K novým břehům i k novým harmoniím.3)

Poznámky

1) Oba citovaní fyzikové jsou nositelé Nobelovy ceny za fyziku (dostali ji roku 2004 za „asymptotickou volnost v silné interakci“). Rozhovory jsou dostupné na www.closertotruth.com/series/what-are-the-scope-and-limits-science.

2) Zřejmě narážka na latinské přísloví Historia magistra vitae est (Cicero, De oratore).

3) Miroslav Horníček, Javorové listy, Olympia, Praha 1969, s. 7.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Hranice
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Hledáme limity životauzamčeno

Z objevů posledních let se může zdát, že jsou pozemské organismy schopné přežít téměř kdekoli. Nebo snad ne? I na Zemi totiž překvapivě nalezneme...

Hraniční opevněníuzamčeno

Po osmdesáti letech Česko opět buduje hraniční opevnění. Tentokrát není důvodem strach z vojáků, ale z lesa severoněmeckých větrných elektráren,...

Mendělejevova tabulkauzamčeno

Na přelomu let 2015–2016 uznala komise Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC objev hned čtyř supertěžkých prvků. V červnu 2016 pak byly...

Hranice kvalitního života a lidsky důstojné smrtiuzamčeno

Žiješ pouze jednou – nabádají reklamy k zakoupení všeho, co by nás mohlo potěšit. Žít a užít – Vivre pour vivre zní název kultovního francouzského...

Frontier čili hranice

Hora Bos avi se majestátně zdvíhá z nedohledných, pralesem zarostlých nížin Nové Guineje. Souvislý koberec tropického lesa je jenom občas porušen...

Zahradničení v zóně smrti

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himálaji, v západní části Tibetské plošiny, se botanici a ekologové...

Pravěké dálnice existují dodnes

Tak jako dnes uhánějí kamiony z jednoho konce Evropy na druhý, aby převezly zboží, v pravěku jejich úlohu plnili krajinou putující lidé – jednak...

Ukrajinci utíkají před válkou. Kam?

Krize vládne na východě Ukrajiny, ale dopadá na celou zemi. Lidé utíkají, z přímo ohrožených míst, ale i před chudobou. Do jiných krajů i zemí....

Klamná hranice chudoby v Česku

Česká republika se svou desetiprocentní mírou chudoby řadí na nejlepší místo v evropském žebříčku. Jak se ale chudoba měří? Bude si ČR v...

Hranice – proměnlivý koncept bezpečnosti

I když se význam geografických hranic v průběhu dějin měnil, stále představují významný fenomén, který lze zkoumat z řady pohledů. Ve sféře...

Vědět všechno. Kde leží limity poznání

Zda existují hranice lidského poznání, můžeme diskutovat, ale pravdy se, my současníci, těžko dobereme. Můžeme se ale pokusit říct, čím jsou...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...