Další články

Jak je to se slavným vědeckým objevem českého orientalisty doopravdy?

Ivan Boháček, Jiří Prosecký | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 187, 2004/4

Některé omyly mají vskutku tuhý život. Jestliže se s nimi opakovaně setkáváme v denním tisku, jsme ochotni nad nimi mávnout rukou a pokrčit rameny...

Brambory jsou chudým tolary

Pavla Loucká | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 188, 2004/4

Jak naznačuje titulní lidové rčení, nejednomu Čechu již brambory pomohly přežít. Neplatilo to ale odjakživa, staročeský chuďas pochopitelně neměl o...

Živé organizmy v pleistocenní spraši

Václav Cílek | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 188, 2004/4

Spraš je žlutavá pleistocenní půda, která vznikala v dobách ledových z akumulace prachu vyvátého z předpolí kontinentálního ledovce. Ruský půdní...

Poruchy ve starších vajíčkách octomilek

Stanislav Mihulka | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 189, 2004/4

Ženy se rodí se všemi svými vajíčky, která pak již jen stárnou. V mladších vajíčkách ještě fungují různé opravné systémy, starší vajíčka bývají...

Čenichající krysy a TBC

Josef Chalupský | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 189, 2004/4

Že nám vycvičení psi pomáhají na hranicích odhalovat drogy skryté v zavazadlech, není nic nového. V podobném směru jsou zaškolováni i vepři. Jsou...

Kudy k trdlišti

Oldřich Lapčík | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 189, 2004/4

Mihule mořské (Petromyzon marinus) se rodí v říčkách a potocích na atlantickém pobřeží Severní Ameriky a jako larvy zde žijí až 17 let. Pak...

Největší semeno světa vyklíčilo ve Skotsku

Vratislav Schreiber | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 189, 2004/4

V Královské botanické zahradě v Edinburghu začíná klíčit největší semeno světa. Patří palmě „coco de mer“ (Lodoicea maldivica, někdy také Lodoicea...

VESMÍR. O čem psal před lety

12. 4. 2004 | Vesmír 83, 190, 2004/4

O šíření mandelinky bramborové větrem pojednává Dr. J. Brčák z ústavu pro ochranu rostlin Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze. Vychází...

Nejhlubší podvodní jeskyně světa

Václav Cílek | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 190, 2004/4

19. března roku 2002 padl v hloubce 392 m pod hladinou další rekord v dosahování hloubek zatopených jeskyní. V italském Latiu leží velký zatopený...

Jak si rostlina pamatuje zimu

Jiří Kubásek | 12. 4. 2004 | Vesmír 83, 190, 2004/4

V mírných zeměpisných šířkách bývají potíže se začátkem vegetačního období. Když se koncem zimy oteplí, neznamená to ještě, že se mrazy nevrátí. S...