Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Toto nemá být kritika kritiky…

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 477, 2004/8

V minulém čísle Vesmíru si čtenáři mohli přečíst několik velmi konfliktních recenzí na knihu S. Rosypala a kolektivu Nový přehled biologie. Jako jednomu ze spoluautorů dotyčného díla mi nepřísluší explicitně hodnotit úroveň těchto kritik (předpokládám, že výrazně negativní korelace mezi intelektuální úrovní recenze a nadšeností jejího přijetí autory knihy je čtenářstvu zjevná), nicméně bych se rád vyjádřil ke kritice Marka Eliáše na adresu koncepce systematického členění přírody v této knize, na němž jsem se podílel, tedy k těm nešťastným eukaryotním „říším“ prvoků, chromist, rostlin, hub a živočichů. Protože fylogenezi eukaryot začínáme jakžtakž rozumět, bylo by samozřejmě možno aplikovat čistě fylogenetický systém (tipuju, že „říší“ by pak bylo asi tak 8–10, pokud bychom se zaměřili pouze na organizmy, o nichž Přehled pojednává, a vynechali thekomonády, malawimonády a podobnou bičíkatou či kořenonohou žoužel), jenže… Ne, nebudu mluvit o didaktických zřetelích, o nichž se vždycky mluví, když se vysvětluje, proč se mají žáci šprtat to, co si vědci mysleli před dvaceti lety, místo aby se šprtali to, co si vědci myslí dnes; didaktické zřetele se týkají pouze rozsáhlosti, podrobnosti a formální úrovně textu, nikoli jeho obsahu. Budu mluvit o reálných alternativách. Alternativou k předloženým pěti eukaryotním „říším“ totiž nebyl systém fylogenetický, nýbrž Velká trojka „říše živočišné“ zahrnující všechno, co je heterotrofní a víceméně bez buněčné stěny (tedy i nálevníky, výtrusovce, trypanozomy, trichomonády, diplomonády a mikrosporidie), „říše rostlinné“ zahrnující vše zelené (tedy i obrněnky, rozsivky či krásnoočka) a hub (nebo „říše houbové“?) charakterizovaných heterotrofií a buněčnou stěnou (kam by tedy patřily i hlenky a oomycety). Za výsledný umělecký tvar se nestydím a beru ho jako docela použitelný nástup pro bohdá další změny v dalších vydáních – zbavili jsme se jedním tahem spousty historického balastu, který hrozil přetrvávat v středoškolských hlavách už navěky. Důležité je tedy to, co uváděné organizmy nejsou (a co, kdybychom se do toho nepustili, klidně mohly být): měňavka není živočich, skrytěnka není rostlina, nádorovka není houba. Proti tomu jsou spory o to, zda jsou skrytěnky a haptofyta příbuzné chromofytům, přece jenom o úroveň níž; a „říše Protozoa“ je explicitně uvedena jako nepřirozená.

Chtějí-li mít čtenáři Přehledu docela použitelný, skoro fylogenetický, kompromisní systém eukaryot, nechť vezmou nůžky a lepidlo a provedou následující změny (které jsem tak trochu i prosazoval, dosti malátně ovšem, a tedy neúspěšně):

  • Vezměte trubénky (Choanozoa; s. 160) z prvoků a vložte je na začátek živočichů (s. 472);
  • l vezměte všechny alveoláty (viz s. 156), tedy obrněnky (Dinozoa), výtrusovce (Apicomplexa) a nálevníky (Ciliophora; s. 166–171) z prvoků a přesuňte je mezi chromista (s. 172), kterým pak ovšem začněte říkat Chromalveolata, totéž udělejte i s částí slunivek (Heliozoa; s. 165);
  • l a buďte připraveni, že to, co vám zbylo v prvocích, se co nejdříve také rozdělí do několika „říší“ (jednu by mohly tvořit měňavky a hlenky, druhou trypanozomy a krásnoočka, třetí trichomonády a diplomonády, ve čtvrté by byli dírkonožci, mřížovci, nádorovky a druhá část slunivek).

Ke stažení

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné