Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Třikrát ad vkládaná inzerce

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 365, 2004/7

Ve Vesmíru 2004/3 byl vložen lístek od „Přátel přírody“. Šokoval mě svými polopravdami – když je domyslím, je souhrnem cílených lží.

V čem vidím polopravdu? Připravovaná výstavba jezů na dolním Labi je prováděna na přání orgánů EU s jejich finančním přispěním jako první krok plánované stavby kanálu Labe – Dunaj. Toto dílo má umožnit provoz plavidel s ponorem do tří metrů s plně elektrifikovaným a automatizovaným provozem. Středem plavební dráhy bude kabel s vysokofrekvenčním proudem jako zdroj energie pro lodní motory. Provoz plavidel i jejich míjení bude řídit dispečer ze břehu dálkově. Proti sou­časnému provozu s ponorem do 0,8 metru je to fantastické, a navíc bez dieselagregátů na lodích je to ekologické. Již zamlčení této informace, která sama vyvrací většinu tvrzení v letáku, je úmyslnou lží. Je snadné domyslit, komu to má prospívat. Provozovatelé nákladního dálkového autoprovozu jsou představou fungující lodní dopravy v rámci celé Evropy iritováni – uvolňují finance na nátlakové akce a hledají spojence proti stavbě kanálu.

Proč považuji boj za ekologickou a výkonnou vodní dopravu za nutnost? Ve znečištění ovzduší je ČR i celá střední Evropa v krizi – decimuje jak vegetaci, tak všechny živočichy včetně lidí. U dětí působí alergie, u dospělých rakovinu. Hlavním zdrojem znečištění vzduchu a následně také vody je autoprovoz, především rozprašováním těžkých kovů (chromu, molybdenu, vanadu, kobaltu – olovo je na ústupu díky benzinu Natural). Výkonné dieselmotory dokonce spalují dusík na jeho kysličníky, a tím zvyšují nebezpečí kyselých dešťů.

Prvořadou nutností je alespoň zastavit růst znečištění vzduchu a vody – další diskuse na toto téma již je mimo rámec tohoto dopisu, hlavně je nepopulární. Zasílám svůj stručný dopis jako kritiku nevhodnosti nátlakových akcí proti vládě i EU s podporou Vesmíru a zároveň jako námět na zveřejnění článků na dotčená témata.

Jaroslav Potměšil, Praha-Zbraslav

[…] jsou nám proklamace ekologisticko-aktivistických organizací doručovány formou přílohy k odebíranému tisku. Přiznávám, že k organizacím tohoto typu nemám valnou důvěru. Zčásti je to averze k fanatizmu jakéhokoli druhu, zčásti je to povědomí o polických záměrech představitelů těchto organizací a o ideologickém pozadí oněch pla­menných výzev; v nemenší míře je to smutná zkušenost z neomluvitelných a zbytečných obstrukcí např. při stavbě dálničního obchvatu Plzně, kdy byli Plzeňané léta nuceni ničit si zdraví vdechováním výfukových plynů, popř. dálniční průtah Středohořím, kde se ničí příroda komplikovaným průjezdem nejcennějšími partiemi pohoří místo toho, aby se třináctikilometrovou spojkou mezi Velemínem a Řehlovicemi horám výrazně ulevilo. Neboť ne každý používá nebo může používat systém železniční přepravy kamionů.

[…] Nepovažuji zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi za nějaký ničivý „kanalizační“ zásah do přírody. Ze zkušeností odjinud víme, že ohleduplně vybudované jezy přírodu nezničí a případné do­časné škody jsou obvykle záhy zaceleny. Argumenty o levnější dopravě železniční lze komentovat slovy: jak kdy. Rozhodně se v okolních státech říční doprava stále využívá pro pře­pravu stavebních materiálů a dalšího zboží, u něhož na rychlé přepravě nezáleží. Z vlastní práce vím, jak je někdy přeprava rozměrného zařízení loděmi výhodnější (např. mezi Belgií a Slovenskem systémem průplavů) než jakákoli alternativní dopra­va, … především silniční. Průplavy jsou proto nadále rozšiřovány třeba v Německu (Rýn – Dunaj a další)… Ve většině případů jsou vodní cesty v současnosti malebnou součástí přírody, která se z šoku vzniklého při stavbách velice rychle vzpamatovala a regenerovala.

V době, kdy se v evropských zemích budovaly říční cesty a stavěly průplavy mezi vodními toky, tedy zejména v 19. a na počátku 20. století, vyvstala také otázka spojení Dunaje a Odry (popřípadě i Labe). Byly to zřejmě zejména vysoké inves­tiční náklady, které nakonec (k naší škodě) vedly k opuštění záměru, třebaže byly na několika místech dokonce zahájeny přípravné práce. Námitky ekologistů, k jakým že škodám by snad došlo, lze odbýt mávnutím ruky. Německé, francouzské a holandské průplavy jsou součástí živé přírody a vedle toho, že plní dopravní funkci, jsou i turistickou atrakcí. Obavy některých „přírodovědců“ z rizika zkřížení tvorů z jed­notlivých poříčí by nám neměly zatemňovat mozek. A zdá se, že i jásot nad přemnožením bobrů a vyder pomalu mrzne na ústech těm, jimž tato zajisté cenná a právem chráněná fau­na způsobuje těžko vyčíslitelné škody. V našich podmínkách budeme stejně brzy nuceni stav této zvířeny redukovat… Domnívám se, že je na čase používat rozum k tomu, k čemu je určen, a nepodléhat emocionálně primitivistickým úvahám o potřebnosti návratu do doby australopithéků. Člověk mění přírodu od začátku své existence na Zemi; jde jen o to, aby tak činil citlivě. A citlivě lze pro­vést jak výstavbu dálnic (viz například malebné dálnice v německých horách nebo ve Švýcarsku), tak výstavbu jezů (příklady leckdes), nebo dokonce říčních průplavů (v Německu, Nizozemsku, Francii), které jsou dnes nejen dopravními cestami, ale i významnými biotopy. Je zajímavé, že železniční doprava ekologistické vášně nevyvolává, i když donedávna ničila životní prostředí citelnými exhalacemi (což leckde činí i nadále) a dnes využívá elektřinu vyrobenou často v neekologických (ba dokonce jaderných, ó ta hrůza) elektrárnách. Vždyť železnice také přetínají migrační cesty živočichů, z nichž mnozí končí svůj život na náraznících vlaků!

Odmítnutím rádobyekologických výzev bychom ovšem měli zabránit vstupu různých fanatiků […] do naší aktivní politiky. Je na nás, abychom si uvědomili, k čemu by taková politika směřovala a k jaké diktatuře by došlo, pokud bychom falešné argumentaci podlehli. Akce typu zabetonování nebo spoutání řetězy, popřípadě akce na pokraji terorizmu (Greenpeace) by byly nahrazeny zákazy, omezeními a citelnými sankcemi. Přejeme si to opravdu?

Ing. Lubor Mojdl

Ve Vesmíru 6/04 byl vložen propagační materiál společnosti Přátelé přírody, obsahující výzvu k finanční podpoře této společnosti s připojenou poštovní poukázkou a předtištěný korespondenční lístek na podporu petice proti záměru výstavby jezů na dolním Labi, adresovaný vládě ČR. Jsem nepravidelným čtenářem Vesmíru více než 30 let a za jeho největší pozitivum z hlediska individua i obce, odlišující ho zřetelně od jiných českých komunikačních kanálů, jsem se postupně naučil pokládat jeho imunitu vůči politické agitaci. Schopnost a prima maxima jeho redaktorů bránit čtenáře před manipulací umožňovaly v této rezervaci přežívat konceptu objektivní pravdy, nezávislé na přirozené názorové zaujatosti autorů, i v podmínkách postmoderního vzestupu mystiky, prolhané chamtivosti politických elit a mediální virtuální reality. Proto s postupem redakce v tomto případě nesouhlasím a doufám, že se nebude opakovat.

Ing. Ivan Novák, Praha 10


Odpověď redakce: Na rozdíl od inzerátů umístěných uvnitř čísla, které jako inzerce označeny jsou, se může stát, že vkládaný leták takto označen není. To však nemusí být důvod, abychom tuto placenou inzerci nepřijali. Hranici, kam až může obsah inzerátu zajít, aby byl tolerovatelný, jsme v redakci diskutovali nejednou. Obecné kritérium jsme nenalezli, takže zbývá rozhodovat v jednom každém konkrétním případě. Redakce nechce (a nemůže) posuzovat pravdivost jednotlivých inzerátů. A až na velmi vzácné případy nemůžeme posuzovat ani úmysly či skutečné záměry inzerenta. O čtenářích Vesmíru se právem domníváme, že jsou opakem manipulovatelné masy. Zdravý rozum, schopnost posuzovat a racionálně vybírat předpokládáme i u aktérů rozhodovacích sfér. Proto jsme se v případě jezů na Labi nebo v případě jaderných elektráren neobávali, že bychom přijetím inzerce konali nátlakovou akci – právě tak jako nikoho nenapadne obviňovat z nátlakové akce poštu, která mu zásilku doručila do schránky.

Dokonce máme pocit, že právě apriorní vyloučení diskuse s falešnými argumenty přidává těmto argumentům na přesvědčivosti.

Redakce

Ke stažení

O autorech

Lubor Mojdl

redakce

Ivan Novák

Jaroslav Potměšil

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné