Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Největší hydroelektrárna světa je na řece Paraná

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 367, 2004/7

V poslední době se hodně mluví o stavbě přehrady v údolí Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně a diskutuje se o jejích ekonomických přínosech i ekologických důsledcích. Mnohem méně pozornosti se věnuje hydroelektrárně Itaipu na řece Paraná (mezi Brazílií a Paraguayí). Přitom jde o největší hydroelektrárnu na světě, která je v provozu již delší dobu a pracuje spolehlivě. Množstvím vyrobené energie zřejmě zůstane největší i po zprovoznění hydroelektrárny Tři soutěsky, i když její maximální výkon bude menší (viz tabulku). Přehradní jezero Itaipu (viz obr. nahoře) je sice mnohem kratší než Tři soutěsky, ale jeho plocha i objem zadržené vody jsou podstatně větší, což umožňuje lépe vyrovnávat sezonní výkyvy průtoku.

Přehrada Itaipu byla dostavěna r. 1984, kdy se nádrž začala plnit a postupně se montovaly a zprovozňovaly turbíny i generátory. Zvoleny byly Francisovy turbíny po 700 MW. Zatím jich bylo instalováno osmnáct, první byla uvedena do provozu r. 1984 a poslední r. 1991. Od té doby je maximální výkon elektrárny 12 600 MW a množství vyrobené energie se pohybuje kolem 9,1.1010 kWh/rok. Maxima bylo zatím dosaženo v roce 2001, kdy se vyrobilo 9,3 . 1010 kWh. Když si vypoč­teme teoretické maximální množství vyrobené energie, vidíme, že využití elektrárny je zhruba 85 %. To je poměrně vysoké číslo – odstávky pro údržbu zařízení jednotlivých bloků jsou nezbytné. Nyní se montují dvě poslední turbíny, na které ještě je v přehradě místo, a budou zprovozněny v druhé polovině tohoto roku. Při dvaceti turbínách stoupne maximální výkon elektrárny na 14 000 MW, i když zároveň jich bude v provozu nanejvýš osmnáct. Pro srovnání: oba bloky jaderné elektrárny Temelín dávají maximální výkon 2000 MW, maximální výkon elektrárny Itaipu bude sedmkrát větší.

Záměrně nehodnotím vliv uvedených děl na krajinu a otázky spojené s porušením křehké ekologické rovnováhy, to přenechme ekologům. Technicky dokonalé dílo si však zaslouží obdiv – ne nadarmo láká turisty z celého světa.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Libra

Doc. Ing. Martin Libra, CSc., (*1957), vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. Působil ve fyzikálním ústavu AV ČR, v Tesle Holešovice, na Fakultě strojní ČVUT v Praze, na Technické fakultě ČZU v Praze a externě na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějoviciíh. Zabýval se fyzikou plazmatu, depozicít tenkých vrstev, v současnosti se na ČZU zabývá především solarní energií.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...