fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Největší hydroelektrárna světa je na řece Paraná

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 367, 2004/7

V poslední době se hodně mluví o stavbě přehrady v údolí Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně a diskutuje se o jejích ekonomických přínosech i ekologických důsledcích. Mnohem méně pozornosti se věnuje hydroelektrárně Itaipu na řece Paraná (mezi Brazílií a Paraguayí). Přitom jde o největší hydroelektrárnu na světě, která je v provozu již delší dobu a pracuje spolehlivě. Množstvím vyrobené energie zřejmě zůstane největší i po zprovoznění hydroelektrárny Tři soutěsky, i když její maximální výkon bude menší (viz tabulku). Přehradní jezero Itaipu (viz obr. nahoře) je sice mnohem kratší než Tři soutěsky, ale jeho plocha i objem zadržené vody jsou podstatně větší, což umožňuje lépe vyrovnávat sezonní výkyvy průtoku.

Přehrada Itaipu byla dostavěna r. 1984, kdy se nádrž začala plnit a postupně se montovaly a zprovozňovaly turbíny i generátory. Zvoleny byly Francisovy turbíny po 700 MW. Zatím jich bylo instalováno osmnáct, první byla uvedena do provozu r. 1984 a poslední r. 1991. Od té doby je maximální výkon elektrárny 12 600 MW a množství vyrobené energie se pohybuje kolem 9,1.1010 kWh/rok. Maxima bylo zatím dosaženo v roce 2001, kdy se vyrobilo 9,3 . 1010 kWh. Když si vypoč­teme teoretické maximální množství vyrobené energie, vidíme, že využití elektrárny je zhruba 85 %. To je poměrně vysoké číslo – odstávky pro údržbu zařízení jednotlivých bloků jsou nezbytné. Nyní se montují dvě poslední turbíny, na které ještě je v přehradě místo, a budou zprovozněny v druhé polovině tohoto roku. Při dvaceti turbínách stoupne maximální výkon elektrárny na 14 000 MW, i když zároveň jich bude v provozu nanejvýš osmnáct. Pro srovnání: oba bloky jaderné elektrárny Temelín dávají maximální výkon 2000 MW, maximální výkon elektrárny Itaipu bude sedmkrát větší.

Záměrně nehodnotím vliv uvedených děl na krajinu a otázky spojené s porušením křehké ekologické rovnováhy, to přenechme ekologům. Technicky dokonalé dílo si však zaslouží obdiv – ne nadarmo láká turisty z celého světa.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Libra

Doc. Ing. Martin Libra, CSc., (*1957), vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. Působil ve fyzikálním ústavu AV ČR, v Tesle Holešovice, na Fakultě strojní ČVUT v Praze, na Technické fakultě ČZU v Praze a externě na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějoviciíh. Zabýval se fyzikou plazmatu, depozicít tenkých vrstev, v současnosti se na ČZU zabývá především solarní energií.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...