Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Největší hydroelektrárna světa je na řece Paraná

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 367, 2004/7

V poslední době se hodně mluví o stavbě přehrady v údolí Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně a diskutuje se o jejích ekonomických přínosech i ekologických důsledcích. Mnohem méně pozornosti se věnuje hydroelektrárně Itaipu na řece Paraná (mezi Brazílií a Paraguayí). Přitom jde o největší hydroelektrárnu na světě, která je v provozu již delší dobu a pracuje spolehlivě. Množstvím vyrobené energie zřejmě zůstane největší i po zprovoznění hydroelektrárny Tři soutěsky, i když její maximální výkon bude menší (viz tabulku). Přehradní jezero Itaipu (viz obr. nahoře) je sice mnohem kratší než Tři soutěsky, ale jeho plocha i objem zadržené vody jsou podstatně větší, což umožňuje lépe vyrovnávat sezonní výkyvy průtoku.

Přehrada Itaipu byla dostavěna r. 1984, kdy se nádrž začala plnit a postupně se montovaly a zprovozňovaly turbíny i generátory. Zvoleny byly Francisovy turbíny po 700 MW. Zatím jich bylo instalováno osmnáct, první byla uvedena do provozu r. 1984 a poslední r. 1991. Od té doby je maximální výkon elektrárny 12 600 MW a množství vyrobené energie se pohybuje kolem 9,1.1010 kWh/rok. Maxima bylo zatím dosaženo v roce 2001, kdy se vyrobilo 9,3 . 1010 kWh. Když si vypoč­teme teoretické maximální množství vyrobené energie, vidíme, že využití elektrárny je zhruba 85 %. To je poměrně vysoké číslo – odstávky pro údržbu zařízení jednotlivých bloků jsou nezbytné. Nyní se montují dvě poslední turbíny, na které ještě je v přehradě místo, a budou zprovozněny v druhé polovině tohoto roku. Při dvaceti turbínách stoupne maximální výkon elektrárny na 14 000 MW, i když zároveň jich bude v provozu nanejvýš osmnáct. Pro srovnání: oba bloky jaderné elektrárny Temelín dávají maximální výkon 2000 MW, maximální výkon elektrárny Itaipu bude sedmkrát větší.

Záměrně nehodnotím vliv uvedených děl na krajinu a otázky spojené s porušením křehké ekologické rovnováhy, to přenechme ekologům. Technicky dokonalé dílo si však zaslouží obdiv – ne nadarmo láká turisty z celého světa.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Libra

Doc. Ing. Martin Libra, CSc., (*1957), vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze. Působil ve fyzikálním ústavu AV ČR, v Tesle Holešovice, na Fakultě strojní ČVUT v Praze, na Technické fakultě ČZU v Praze a externě na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějoviciíh. Zabýval se fyzikou plazmatu, depozicít tenkých vrstev, v současnosti se na ČZU zabývá především solarní energií.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné