Největší hydroelektrárna světa je na řece Paraná
| 15. 7. 2004V poslední době se hodně mluví o stavbě přehrady v údolí Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v Číně a diskutuje se o jejích ekonomických přínosech i ekologických důsledcích. Mnohem méně pozornosti se věnuje hydroelektrárně Itaipu na řece Paraná (mezi Brazílií a Paraguayí). Přitom jde o největší hydroelektrárnu na světě, která je v provozu již delší dobu a pracuje spolehlivě. Množstvím vyrobené energie zřejmě zůstane největší i po zprovoznění hydroelektrárny Tři soutěsky, i když její maximální výkon bude menší (viz tabulku). Přehradní jezero Itaipu (viz obr. nahoře) je sice mnohem kratší než Tři soutěsky, ale jeho plocha i objem zadržené vody jsou podstatně větší, což umožňuje lépe vyrovnávat sezonní výkyvy průtoku.
Přehrada Itaipu byla dostavěna r. 1984, kdy se nádrž začala plnit a postupně se montovaly a zprovozňovaly turbíny i generátory. Zvoleny byly Francisovy turbíny po 700 MW. Zatím jich bylo instalováno osmnáct, první byla uvedena do provozu r. 1984 a poslední r. 1991. Od té doby je maximální výkon elektrárny 12 600 MW a množství vyrobené energie se pohybuje kolem 9,1.1010 kWh/rok. Maxima bylo zatím dosaženo v roce 2001, kdy se vyrobilo 9,3 . 1010 kWh. Když si vypočteme teoretické maximální množství vyrobené energie, vidíme, že využití elektrárny je zhruba 85 %. To je poměrně vysoké číslo – odstávky pro údržbu zařízení jednotlivých bloků jsou nezbytné. Nyní se montují dvě poslední turbíny, na které ještě je v přehradě místo, a budou zprovozněny v druhé polovině tohoto roku. Při dvaceti turbínách stoupne maximální výkon elektrárny na 14 000 MW, i když zároveň jich bude v provozu nanejvýš osmnáct. Pro srovnání: oba bloky jaderné elektrárny Temelín dávají maximální výkon 2000 MW, maximální výkon elektrárny Itaipu bude sedmkrát větší.
Záměrně nehodnotím vliv uvedených děl na krajinu a otázky spojené s porušením křehké ekologické rovnováhy, to přenechme ekologům. Technicky dokonalé dílo si však zaslouží obdiv – ne nadarmo láká turisty z celého světa.
Ke stažení
- článek v pdf souboru [453,9 kB]