Mapy, které vyprávějí o půdě pod našima nohama

Půda vzniká stovky až tisíce let, ale zničit ji lze během jediné přívalové srážky či jedním nešetrným zásahem. Právě proto potřebujeme vědět, kde a jak je půda ohrožená, a k tomu lze využít odborné mapy. Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP) provozuje rozsáhlou rodinu mapových produktů a služeb, díky nimž si dnes kdokoli může na pár kliknutí zobrazit, jaká půda leží pod konkrétním polem, jakou má kvalitu a co ji ohrožuje.

Geoportál místo šuplíku s mapami

VÚMOP již dlouhá léta provozuje geoportál SOWAC-GIS (https://geoportal.vumop.cz), jehož cílem je transfer nejaktuálnějších výsledků vědy a výzkumu do praxe. Sdružuje desítky mapových projektů a specializovaných aplikací. Prezentují aktuální i historické informace o půdě, vodě a krajině v podobě map, grafů a tabulek. Většina informací je volně dostupná, jen u některých aplikací je potřeba se registrovat. Cílovou skupinou nejsou jen vědci. Mapy využívají zemědělci při plánování hospodaření, projektanti protierozních a protipovodňových opatření v krajině, úředníci státní správy a samosprávy, akreditovaní poradci ministerstva zemědělství, studenti i běžní zájemci, kteří chtějí vědět víc o přírodě kolem sebe. Mapy jsou poskytovány v dynamických měřítkách, od regionálního po detail dílu půdního bloku (jednotky ha), subpovodí (desítky ha), ve vazbě na detail a rozlišení příslušných dat a podkladů.

Většinu těchto map si můžete prohlédnout v naší aplikaci půda v mapách (https://mapy.vumop.cz). Vybrané mapy jsou přístupné také prostřednictvím takzvaných WMS služeb – webových mapových služeb, které posílají obrazová data přímo do uživatelova GIS. Tyto prohlížecí služby VÚMOP publikuje podle mezinárodního standardu OGC a podporují běžné souřadnicové systémy včetně tuzemského S-JTSK i celosvětového WGS-84 (https://geoportal.vumop.cz/#wms).

K dohledání, co všechno ústav nabízí, slouží metadatový katalog vedený podle mezinárodních norem ISO a evropské směrnice INSPIRE (https://metadata. vumop.cz).

Tematické okruhy map

Skoro vše, co děláme, má prostorový rozměr, a tak vzniká velké množství map. Pro přehled je můžeme rozdělit do několika okruhů: 

Vodní eroze

1. Mapa maximálně přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (C_pP_p).

Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Ohroženost půdy vodní erozí lze vyjádřit pomocí univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith, 1978) na základě výpočtu maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C_pP_p) nebo dlouhodobé průměrné ztráty půdy (G) a na základě porovnání výsledků s limity přípustného erozního smyvu, pomocí stupňů erozního ohrožení půd (SEOP). Protierozní vyhláška (vyhl. č. 240/2021 Sb.), protierozní kalkulačka a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), což jsou podmínky pro možnost vyplácení dotací zemědělcům, jsou založeny na naší mapě maximálně přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (C_pP_p). Tato mapa zjednodušeně poskytuje návod, jak hospodařit, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě půdy vodní erozí.

Komplexní průzkum půd

2. Mapa hloubek půd dle komplexního průzkumu půd.

Mimořádnou odbornou hodnotu mají výstupy komplexního průzkumu půd (KPP), impozantního už svým rozsahem, kdy bylo v letech 1961 až 1970 na zemědělské půdě na území ČR vykopáno téměř 393 tisíc půdních sond. Kompletně digitalizovaný a vektorizovaný archiv původních dat lze prohlížet ve specializované mapové aplikaci (https://kpp.vumop.cz). Zde je možno nahlédnout na podrobná data z jednotlivých sond a analytických rozborů půd, i na řadu tematických map (půdní typ, půdní substrát, hloubka půdy, zrnitost, štěrkovitost a kamenitost, zamokření).

Opatření k ochraně půd

3. Mapa tříd ochrany zemědělské půdy.

Sem patří mapy reflektující legislativně definovaná opatření. Zákony, vyhlášky a nařízení stanovují limity pro používání hnojiv a dalších látek, také vymezují například třídy ochrany zemědělské půdy. Patří sem mapy základních cen pozemků (odvozených z kódu BPEJ) a průměrných cen v jednotlivých katastrálních územích. A dále mapy zákazů hnojení, aplikačních pásem, podkladů pro zatravňování, zalesňování a výstavbu vodních nádrží nebo mapy zranitelnosti půd okyselením, utužením spodních vrstev a úbytkem humusu.

Voda v půdě: hydrologické charakteristiky půd

4. Mapa hydrologických skupin půd.

Základní informace o hydrologických vlastnostech půd nabízejí mapy hydrologických skupin půd a čísel odtokových křivek. Dále jsou k dispozici mapy potenciální a retenční vodní kapacity i její využitelné části, mapy periodicky a trvale zamokřených půd nebo mapy ploch vysýchavých a vláhově ohrožených půd.

Zranitelnost podzemních vod

5. Mapa zranitelnosti podzemních vod.

Další kategorie se zaměřuje na mapy sloužící k posouzení zranitelnosti podzemních vod na základě horninového prostředí, půdních vlastností (tzv. nenasycené zóny) a rychlosti, jakou se podzemní voda pohybuje v kolektoru. Ta mj. ovlivňuje, jak snadno a rychle se případný kontaminant (ať ze skupiny živin, nebo potenciálně rizikových látek) může šířit od zdroje znečištění.

Hygienický stav půdy

6. Mapa obsahu rizikových prvků v půdě.

Sledování kontaminace půd je důležité nejen pro ochranu půdy samotné, ale umožňuje i přenesenou ochranu dalších částí krajiny, potravinového řetězce a lidského zdraví. Mapy v tomto tematickém okruhu přináší interaktivní mapová aplikace SoilPAss (https://soilpass.vumop.cz), která může sloužit nejen k identifikaci oblastí se zvýšenými obsahy anorganických či organických látek, ale také oblastí nezatížených či s deficitem biogenních stopových prvků.

Mapy hydromeliorací

Mapy odvodnění a závlah zobrazují přibližnou polohu těchto staveb. Tyto polygonové vrstvy, dostupné pro celou ČR, jsou unikátní geodatabází, nicméně reflektují dobu svého vzniku a nejsou zcela přesné, resp. skutečná poloha a rozsah obsažených prvků nemusí odpovídat realitě – skutečně provedeným stavbám. Toto zpřesnění VÚMOP postupně dílčím způsobem provádí v rámci svých výzkumných a dalších aktivit prostřednictvím dálkového průzkumu Země, konfrontací s archivními podklady, terénním šetřením atd. Zohlednění těchto staveb v územním plánování, pozemkových úpravách a obdobných aktivitách je klíčové pro optimální hospodaření s vodou na zemědělské půdě.

Mapy dnes neukazují jen to, co v krajině právě vidíme. Pomáhají také odhadnout, co se může odehrát zítra nebo za několik let: kde bude půda ztrácet vodu, kde hrozí eroze a kde je půda zranitelnější, než se na první pohled zdá. Díky nim můžeme nahlédnout do procesů, které se odehrávají tiše a nenápadně pod našima nohama.

Nejde však jen o zajímavý pohled na krajinu. Naše mapy pomáhají při konkrétních rozhodnutích o hospodaření, protierozní ochraně i plánování opatření v území. Stávají se tak praktickým nástrojem, který půdu nejen zobrazuje, ale především pomáhá lépe pochopit – a právě proto ji také účinněji chránit.