Konec světa při setkání s černou dírou
| 22. 11. 2026Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento pohled realitě a je hrozbou pro lidstvo?
Nejprve se věnujme populárnímu scénáři: zhroucení našeho Slunce v černou díru. Pomiňme fakt, že gravitační kolaps zakončený vznikem černé díry vyžaduje hvězdu alespoň dvojnásobné hmotnosti, a představme si hypotetickou situaci, v níž se na místě našeho Slunce ocitne černá díra o stejné hmotnosti.
„Populární představa černé díry jako ‚kosmického vysavače‘ se týká pouze hmoty, která skutečně docestuje na její ‚povrch‘, tedy na horizont událostí.“
Život na Zemi vyžaduje sluneční světlo v optickém i infračerveném oboru – bez nich se planeta výrazně ochladí a zastaví se fotosyntéza. Absence slunečního záření je pro biosféru likvidační. Ale pohyb Země okolo Slunce může v daném scénáři pokračovat nerušeně(!). Vnější gravitační pole Slunce se totiž nezmění. Rozdíl lze zaznamenat pouze „uvnitř Slunce“ – tedy v oblasti, kterou dříve Slunce vyplňovalo. Populární představa černé díry jako „kosmického vysavače“ se týká pouze hmoty, která skutečně docestuje na její „povrch“, tedy na horizont událostí. Ten je přitom mnohem menší než u původní hvězdy: černá díra s hmotností našeho Slunce by měla průměr asi 6 km, tedy 200 000krát menší než samotné Slunce.
Přesuňme se k realističtějšímu scénáři „hrozby zvenku“: představme si černou díru bloudící galaxií a postupně se přibližující ke Slunci. Prolétne Sluneční soustavou a míří opět pryč. Ale co za sebou zanechá? Existují dva hlavní scénáře: buď může Země dále obíhat kolem Slunce po nové dráze, nebo může být ze Sluneční soustavy vyvržena. Který z nich nastane, případně jaké budou parametry nové oběžné dráhy? To závisí především na tom, jak blízko k Zemi černá díra proletí, ale také na směru nebo v jakém bodě dráhy Zemi „zastihne“. Pro jednoduchost řekněme, že se pohybuje v oběžné rovině Země. Pak si situaci můžeme jednoduše zobrazit v rovině. V případě, že kolem Slunce prolétne ve stejném směru, ve kterém obíhá Země, je vliv na zemskou oběžnou dráhu podstatně větší než v opačném případě.










