i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Konec světa při setkání s černou dírou

 |  22. 11. 2026

Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento pohled realitě a je hrozbou pro lidstvo?

Nejprve se věnujme populárnímu scénáři: zhroucení našeho Slunce v černou díru. Pomiňme fakt, že gravitační kolaps zakončený vznikem černé díry vyžaduje hvězdu alespoň dvojnásobné hmotnosti, a představme si hypotetickou situaci, v níž se na místě našeho Slunce ocitne černá díra o stejné hmotnosti.

„Populární představa černé díry jako ‚kosmického vysavače‘ se týká pouze hmoty, která skutečně docestuje na její ‚povrch‘, tedy na horizont událostí.“

Život na Zemi vyžaduje sluneční světlo v optickém i infračerveném oboru – bez nich se planeta výrazně ochladí a zastaví se fotosyntéza. Absence slunečního záření je pro biosféru likvidační. Ale pohyb Země okolo Slunce může v daném scénáři pokračovat nerušeně(!). Vnější gravitační pole Slunce se totiž nezmění. Rozdíl lze zaznamenat pouze „uvnitř Slunce“ – tedy v oblasti, kterou dříve Slunce vyplňovalo. Populární představa černé díry jako „kosmického vysavače“ se týká pouze hmoty, která skutečně docestuje na její „povrch“, tedy na horizont událostí. Ten je přitom mnohem menší než u původní hvězdy: černá díra s hmotností našeho Slunce by měla průměr asi 6 km, tedy 200 000krát menší než samotné Slunce.

Přesuňme se k realističtějšímu scénáři „hrozby zvenku“: představme si černou díru bloudící galaxií a postupně se přibližující ke Slunci. Prolétne Sluneční soustavou a míří opět pryč. Ale co za sebou zanechá? Existují dva hlavní scénáře: buď může Země dále obíhat kolem Slunce po nové dráze, nebo může být ze Sluneční soustavy vyvržena. Který z nich nastane, případně jaké budou parametry nové oběžné dráhy? To závisí především na tom, jak blízko k Zemi černá díra proletí, ale také na směru nebo v jakém bodě dráhy Zemi „zastihne“. Pro jednoduchost řekněme, že se pohybuje v oběžné rovině Země. Pak si situaci můžeme jednoduše zobrazit v rovině. V případě, že kolem Slunce prolétne ve stejném směru, ve kterém obíhá Země, je vliv na zemskou oběžnou dráhu podstatně větší než v opačném případě.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Ondřej Zelenka

Mgr. Ondřej Zelenka, Ph.D., (*1995) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, doktorát obdržel od Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. Aktuálně se v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR zabývá modelováním gravitačních vln o nízkých frekvencích a moderními metodami analýzy dat z detektorů.
Zelenka Ondřej

Doporučujeme

Ne každá bílá je bílá

Ne každá bílá je bílá uzamčeno

Představme si dva povrchy. Mezi 400 a 700 nanometry odrážejí světlo téměř identicky. Pro lidského pozorovatele jsou proto nerozlišitelné: oba...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Podpora žadatelů o granty ERC v České republice včera a dnes. A zítra?

Podpora žadatelů o granty ERC v České republice včera a dnes. A zítra?

Zděnek Strakoš  |  23. 10. 2026
Na dotazy, co je vlastně cílem Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC (dále jen ES), která úzce spolupracuje s TC Praha (dále jen...