One Health: komplexní přístup k antibiotické rezistenci

Uspět v boji s antibiotickou rezistencí není možné bez mezinárodní spolupráce a dlouhodobého úsilí napříč obory. Tomu má napomoci koncept One Health, spojující v sobě péči o zdraví lidí i zvířat a o stav životního prostředí.

Antibiotická rezistence ovlivňuje nejen zdraví, ale i sociální, ekonomickou a politickou sféru, a stejně tak fungování přírodních ekosystémů. Při řešení tohoto problému se tedy nestačí zabývat pouze zdravotnictvím, ale je třeba se zaměřit na všechny aspekty fungování společnosti, které ke vzniku, rozvoji a šíření rezistence přispívají, a také na složité vztahy v globálním ekosystému.

Antibiotická rezistence je dynamický proces, který odráží nadměrné a často nesprávné používání antibiotik u člověka, zvířat a v zemědělství. V některých částech světa dramaticky narůstá, jinde naopak u některých patogenů pomalu pozorujeme její pozvolný pokles, což je skvělá zpráva, která odráží úspěch společného úsilí s tímto problémem něco dělat.

Koloběh rezistentních bakterií a přístup One Health. Antibiotika podávaná zvířatům v chovech a lidem v komunitě a v nemocnicích selektují rezistentní bakterie, které se z těchto klíčových zdrojů přenášejí odpady a odpadními vodami do prostředí. Člověk a zvířata si mohou tyto bakterie přímo i nepřímo vyměňovat. A nejde jen o šíření živých bakterií, přenášet se může i jejich genetický materiál v podobě genů rezistence a plazmidů.

Sjednocující princip

Koncept One Health (Jedno zdraví) je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definován jako sjednocující přístup směřující ke zlepšení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vychází ze skutečnosti, že zdraví lidí, domácích a volně žijících zvířat, rostlin a prostředí, ve kterém žijí, jsou úzce propojeny a navzájem se ovlivňují. Je založen na komunikaci a vzájemné spolupráci různých sektorů veřejného zdraví, rozmanitých vědních oborů a veřejnosti. Zahrnuje aktivity na regionální, národní i celosvětové úrovni.

Zájem o bližší propojení humánní a veterinární medicíny a prozkoumání jejich vzájemného vlivu na zdraví lidí i zvířat projevil již v 19. století německý lékař a politik Rudolf Virchow. Respektoval důležitost Hippokratova srovnávacího přístupu při vyšetření a pro infekce přenášené ze zvířat na člověka zavedl termín zoonóza. Iniciativou mezinárodních organizací, jako je WHO nebo FAO (Organizace pro výživu a zemědělství), se tento koncept rozšířil na celý globální ekosystém.