mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Bakterie: problémová rezistence, obdivuhodná adaptace

 |  4. 12. 2023
 |  Vesmír 102, 667, 2023/12

Jak jsem se dočetl v textu Heleny Žemličkové (s. 684), v Evropě zemře v důsledku onemocnění způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika ročně více než třicet pět tisíc lidí. To je jistě vysoké číslo, zhruba tolik lidí žije v Táboře, Znojmu či Příbrami. Je to o deset tisíc lidí víc, než v Evropské unii zemře ročně vinou dopravních nehod. Na prevenci dopravních nehod máme v Česku dobře známý BESIP. Jak známý je ale orgán zabývající se prevencí bakteriální rezistence na antibiotika?

Co se stalo s antibiotiky (a zároveň s bakteriemi) po osmdesáti letech jejich používání, je hodné pozoru. Známý francouzský životopisec André Maurois popisuje, jak byl Alexander Fleming po válce vítán v mnoha evropských zemích květinami, vlajkami, jásajícími zástupy či ministry. V Aténách při přijetí do akademie dostal olivovou ratolest ze stromu, pod nímž vyučoval Platon. To vše ukazuje na naději, která byla do antibiotik vkládána. Díky nim přežily miliony Evropanů řadu infekčních onemocnění, na která by do té doby zemřely. Z tohoto hlediska patří antibiotika mezi nejúspěšnější skupiny léků, které kdy byly vyvinuty. Nicméně již Fleming mluvil o nebezpečí vzniku rezistence bakterií vůči nim.

Antibiotická rezistence je závažný problém, proti kterému je třeba postupovat. A prostředky k tomu máme. Osvěta u lékařů i obyvatel. Nepodávat antibiotika zbytečně, tedy především u virových onemocnění. Snažit se podávat především antibiotika základní, například penicilinové řady. Dodržovat doporučená dávkování, intervaly mezi dávkami a délku léčby. Nasazovat antibiotika cíleně, nepodávat tolik antibiotika širokospektrá. Vyvíjet nová antibiotika nebo posilovat ta stávající (viz s. 691). Snad se i více zaměřit na výzkum léčby bakteriofágy (s. 697). V praxi ale narážíme na méně jednoznačné situace – bakteriální infekce často nasedají na virová onemocnění, zejména dýchacích cest. Pacienti mají alergie, intolerance, užívají imunosupresivní léky nebo mají diagnózy, u kterých jsou některá antibiotika nevhodná, nebo dokonce kontraindikovaná. Rozhodování lékaře je tak často složitější.

Zdroje antibiotické rezistence však nejsou spojeny jen s humánní medicínou. Antibiotika byla a jsou podávána ve veterinární medicíně. Také proto je nutná spolupráce lékařů pečujících o lidi i zvířata. Zdroje antibiotické rezistence však mohou ležet ještě jinde. Nedávno jeden takový popsali čínští vědci v čistírně odpadních vod. Iniciativa One Health se pokouší spolupráci napříč obory podpořit (s. 686).

Pohled na bakterie se v posledních desetiletích výrazně změnil. Již víme, že jsou všudypřítomné a jen malý zlomek z nich způsobuje onemocnění jiných organismů. Že je zásadně potřebujeme zejména ve střevě, ale i v jiných orgánech, na sliznicích a kůži. Víme, že v každém lidském těle žije více bakteriálních buněk než těch „vlastních“. 1) A že mikrobiom, tedy organizované společenství všech bakterií (v širším slova smyslu všech mikroorganismů osídlujících společný prostor) a jejich produkty, ovlivňují nejen činnost střeva, ale také imunitu, metabolismus a nervový sytém. O mikrobiomu a rezistenci bakterií na antibiotika toho víme zatím málo. Je však jisté, že antibiotická léčba dovede střevní mikrobiom podstatně narušit.

Náš antropocentrický pohled na antibiotickou rezistenci bakterií má nyní mnohem více vrstev než před dvaceti či padesáti roky. „Bakteriocentrický“ pohled vidí rezistenci k antibiotikům jen jako jednu z řady možností, jak se rychle přizpůsobovat (někdy i extrémním) změnám zevního prostředí, například vysokým či nízkým teplotám, změnám pH i atmosférického tlaku. Schopnost vypořádat se s „jedy“ dokazuje i nález bakterie Sphingobium czechense v půdě Spolany Neratovice znečištěné hexachlorcyklohexanem (HCH).2) V tekuté kultuře jsou schopny degradovat alfa, beta, gama i delta izomery HCH, mezi nimiž je prekurzor nyní již zakázaného pesticidu Lindan i prostředku Agent Orange, který se nechvalně proslavil za války ve Vietnamu.

Schopnost bakterií rychle se adaptovat může být tedy spojována i s nadějí – běžně se již používají k čištění odpadních vod, pro fermentaci a konzervaci potravin, k výrobě rekombinantních proteinů včetně inzulinu a k odbourávání některých chemikálií, např. ropných produktů a dalších znečišťujících látek v prostředí. Smyslem takového širšího pohledu rozhodně není bakteriální rezistenci na antibiotika jakkoliv zlehčovat, ale vidět ji v širší souvislosti biologie bakterií. V tomto kontextu je možné se těšit na postupy, které snad povedou k nalezení nových metod jak k ovlivnění bakteriální antibiotické rezistence, tak i k užitečnému zapojení bakterií do mnoha dalších pro nás lidi užitečných procesů.

Konečně pak schopnost bakterií adaptovat se na změny okolního prostředí můžeme i musíme pozorovat s respektem, údivem a také jako šanci i výzvu. Souvisí s prapůvodními mechanismy života. Jedinečného fenoménu, který předchůdci dnešních bakterií začal. 

Poznámky

1) Byť nejspíš nikoli desetkrát více, jak se dlouho tradovalo (k revizi poměrů viz Vesmír 95, 266, 2016/5).

2) Niharika N. et al.: Int. J. Syst. Evol. Microbiol., 2013, DOI: 10.1099/ijs.0.039396-0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i  preventivní výživu. Je vedoucím Centra pro výzkum výživy metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. V roce 1983 začal léčit první české pacienty intenzifikovanou inzulinovou léčbou. Je členem Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Další články k tématu

Klony útočíuzamčeno

V pozdních večerních hodinách přiváží sanitka na oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice mladého, dosud zdravého a aktivně sportujícího...

Plíživá globální hrozba

Zavedení antibiotik do léčebné praxe snížilo počet úmrtí na infekční choroby a spolu se zavedením vakcinace a se zlepšením socioekonomických...

Bakteriofágy: únik od antibiotické rezistenceuzamčeno

Bakteriální viry, bakteriofágy, zkráceně fágy, napadají bakteriální buňky a dokážou je zničit. Významně ovlivňují evoluci bakterií, regulují...

Antibiotika v českém zemědělstvíuzamčeno

Jedním z hlavních cílů, které Evropská komise stanovila v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal), je strategie Z farmy na vidličku (Farm...

One Health: komplexní přístup k antibiotické rezistenciuzamčeno

Uspět v boji s antibiotickou rezistencí není možné bez mezinárodní spolupráce a dlouhodobého úsilí napříč obory. Tomu má napomoci koncept One...

Rostoucí problém s rezistentními kmeny v nemocnicíchuzamčeno

Všude na světě, i v těch nejvyspělejších zemích, se čas od času lékaři setkají s případem infekce způsobené bakteriemi rezistentními na všechna...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...