i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Deset ku jedné

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 266, 2016/5

Kolikrát už jsme četli nebo slyšeli, že člověk si nese v útrobách a na povrchu těla desetkrát více bakterií, než kolik má svých vlastních buněk? Kde se tohle tvrzení vzalo a je vůbec pravdivé?

O tom, že mikrobiální osazenstvo lidského organismu je nesmírně početné, druhově neuvěřitelně pestré a pro svého hostitele životně důležité, už dlouho nikdo nepochybuje. Mikrobiota spolurozhoduje nejen o sklonech k obezitě a náchylnosti k ekzémům či astmatu. Má nezanedbatelný vliv dokonce i na funkce lidského mozku. Například lidé trpící autismem mají odlišný střevní mikrobiom.1) U některých autistů projevy duševní poruchy ustoupí, když při infekční chorobě užívají antibiotika a změní se druhové spektrum jejich střevních bakterií.

Bakterie se vyskytují i na krajně nepravděpodobných místech lidského těla, kde byla ještě nedávno jejich přítomnost vnímána jako vážná hrozba. Například v placentě zdravé nastávající matky se zcela přirozeně vyskytuje určité množství bakterií, které procházejí do organismu plodu a kolonizují ho ještě před narozením. Konstatování, že hostíme desetkrát víc bakterií, než kolik máme vlastních buněk, slouží často jako vykřičník, kterým význam mikrobioty podtrháváme. Bez toho, že bychom se zamysleli, kde se toto tvrzení vzalo.2)

Zrod mýtu

Kolik bakterií žije v našem těle? A kolik máme vlastně lidských buněk? Tyto otázky si položila trojice izraelských vědců Ron Sender, Shai Fuchs a Ron Milo3) z Weizmannova institutu v Rechovotu. Nejprve zapátrali po zrodu údaje 10 : 1 pro poměr mezi počtem bakterií v lidském organismu a počtem lidských buněk. V literatuře se dobrali k publikaci amerického mikrobiologa Thomase D. Luckeyho zveřejněné v roce 1972 v časopise American Journal of Clinical Nutrition. Luckey odhadl, že se v jediném gramu obsahu lidského střeva nachází asi 100 miliard (1011) bakterií. Průměrný člověk má ve střevech asi kilogram tráveniny, a proto Luckey odhadl celkový počet mikrobů v lidském střevě na 100 bilionů (1014). Odhad nepodepřel „tvrdými daty“. V jeho době ani nebyla k dispozici, protože identifikace bakterií byla založena na jejich kultivaci a drtivou většinu zástupců střevní mikrobioty neumíme kultivovat ani s odstupem půl století.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné