Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

„Zkamenělé medvídě“ z Javoříčského krasu

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 760, 2021/12
 |  Téma: Jeskyně

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako zdroje potravy. Někdy však může být vstup do podzemí pro jedince fatální a jeskyně se stane přírodní pastí. Při průzkumu a výzkumu krasových dutin jsou takové pasti velmi vzácně nalézány. Jako se to nedávno podařilo v Javoříčském krasu.1)

Snad nikde nejsou složité vazby mezi živou a neživou přírodou, mezi minulostí a současností přírodní i kulturní složky krajiny tak pozorovatelné jako v jeskyních. Ty jsou nejen monitorem aktuálně probíhajících procesů v krajině, ale i zdrojem fosilních pozůstatků organismů nebo archeologických artefaktů. Jejich akumulace se děje různými způsoby, například vklesáváním sutí nebo naplavením. Často navštěvují jeskyně i živočichové, kteří nejsou na toto specifické prostředí úzce vázaní. A ne vždy to pro ně dopadne dobře…

Na konci července roku 2019 se skupinka jeskyňářů ze základní organizace České speleologické společnosti Ludmírov-Štymberk vydala zkoumat malou jeskyni nedaleko zpřístupněných Javoříčských jeskyní.2) Délka horizontálních chodbiček tehdy dosahovala přibližně 30 m. Ve dvacátých letech 20. století se její stručný popis objevil i v několika dnes již téměř zapomenutých regionálních publikacích o zdejším krasovém území.

„Medvídě zůstalo v původní poloze, jeho kosti nebyly vlečeny jiným zvířetem, nejsou okousány, ty viditelné nenesou stopy po vážném zranění.“

Jeskyňáři se již někdy od roku 2017  postupně prokopávali množstvím naplavených jeskynních sedimentů s cílem objevit pokračování. Úsilí několika posledních pracovních dnů bylo korunováno úspěchem, když se otevřelo další pokračování jeskyně. Nově objevená část je tvořena dómkem o délce cca 9 m, šířce cca 1,5 m a průměrné výšce cca 8 m. Ve stropu dómku se do výšky 18 m vypíná puklinovitý komín, dosahující téměř až k povrchu. Dómek obsahuje poměrně bohatou krápníkovou výzdobu. Ta je zastoupena především stalaktity a koralitovými formami, které pokrývají i stěny komínu. Dno je vyplněno ostrohrannou sutí zřejmě mrazového původu, hlinité jeskynní sedimenty v podstatě chybějí. Suť je zpevněna sintrovým nátekem s doprovodnou tvorbou drobných jezerních forem, jeskynních perel a podobných tvarů. Jeskyně má v současné době délku chodeb přibližně 60 m, nejnižší místo s popisovaným nálezem leží přibližně 6 m pod úrovní dnešního vchodu.

Vzácný nález

Již během prvních návštěv si jeskyňáři povšimli i kosterních pozůstatků menšího zvířete v koutu prostory. Pořídili základní fotodokumentaci, kterou spolu s prosbou o odbornou spolupráci předali Správě jeskyní České republiky. Fotografie prostudoval i jeden z autorů článku, jenž v hromádce sintrem tmelených kostí rozpoznal zachovanou kostru tehdy ještě blíže neurčené šelmy, ležící v přirozené poloze na suťovém dnu. Takový skelet by byl v českých jeskyních unikátní. Nálezy kosterních pozůstatků v anatomické poloze na povrchu jeskynních výplní jsou zcela ojedinělé. Paleontologický výzkum probíhá zejména uvnitř sedimentů v tzv. kostních vrstvách.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jeskyně
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Geologie

O autorech

Ivan Balák

Vlastislav Káňa

Martin Koudelka

Vojtěch Páleník

Aleš Plichta

Olga Suldovská

Ivo Světlík

Radek Ševčík

Další články k tématu

České objevy v jeskyni Sulfuruzamčeno

Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...

Zranitelná jeskyně Lascauxuzamčeno

Nedaleko vesnice Montignac v údolí řeky Vézère v jihozápadní Francii byla 12. září 1940 objevena krasová jeskyně Lascaux s monumentální...

Podzemní světuzamčeno

Slovenský básník Ivan Laučík prožil část svého bohatého vnitřního života v Liptovském Mikuláši. Uvažoval, že vstoupí do Slovenské speleologické...

Jedinečný a křehký svět gruzínského krasového podzemíuzamčeno

Gruzie oplývá nádhernou divokou přírodou od hřebenu Velkého Kavkazu až k jihovýchodnímu cípu země. Předhůří Kavkazu i části jeho pohoří jsou velmi...

Jeskyně a netopýři: historie spojeníuzamčeno

Byla dřív slepice, nebo vejce? Podobnou otázku si můžeme položit u dvojice netopýr versus jeskynní úkryt. Mohly být jeskyně jednou z příčin vzniku...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...