„Zkamenělé medvídě“ z Javoříčského krasu

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako zdroje potravy. Někdy však může být vstup do podzemí pro jedince fatální a jeskyně se stane přírodní pastí. Při průzkumu a výzkumu krasových dutin jsou takové pasti velmi vzácně nalézány. Jako se to nedávno podařilo v Javoříčském krasu.¹⁾

Snad nikde nejsou složité vazby mezi živou a neživou přírodou, mezi minulostí a současností přírodní i kulturní složky krajiny tak pozorovatelné jako v jeskyních. Ty jsou nejen monitorem aktuálně probíhajících procesů v krajině, ale i zdrojem fosilních pozůstatků organismů nebo archeologických artefaktů. Jejich akumulace se děje různými způsoby, například vklesáváním sutí nebo naplavením. Často navštěvují jeskyně i živočichové, kteří nejsou na toto specifické prostředí úzce vázaní. A ne vždy to pro ně dopadne dobře…

Na konci července roku 2019 se skupinka jeskyňářů ze základní organizace České speleologické společnosti Ludmírov-Štymberk vydala zkoumat malou jeskyni nedaleko zpřístupněných Javoříčských jeskyní.²⁾ Délka horizontálních chodbiček tehdy dosahovala přibližně 30 m. Ve dvacátých letech 20. století se její stručný popis objevil i v několika dnes již téměř zapomenutých regionálních publikacích o zdejším krasovém území.

Jeskyňáři se již někdy od roku 2017  postupně prokopávali množstvím naplavených jeskynních sedimentů s cílem objevit pokračování. Úsilí několika posledních pracovních dnů bylo korunováno úspěchem, když se otevřelo další pokračování jeskyně. Nově objevená část je tvořena dómkem o délce cca 9 m, šířce cca 1,5 m a průměrné výšce cca 8 m. Ve stropu dómku se do výšky 18 m vypíná puklinovitý komín, dosahující téměř až k povrchu. Dómek obsahuje poměrně bohatou krápníkovou výzdobu. Ta je zastoupena především stalaktity a koralitovými formami, které pokrývají i stěny komínu. Dno je vyplněno ostrohrannou sutí zřejmě mrazového původu, hlinité jeskynní sedimenty v podstatě chybějí. Suť je zpevněna sintrovým nátekem s doprovodnou tvorbou drobných jezerních forem, jeskynních perel a podobných tvarů. Jeskyně má v současné době délku chodeb přibližně 60 m, nejnižší místo s popisovaným nálezem leží přibližně 6 m pod úrovní dnešního vchodu.

Vzácný nález

Již během prvních návštěv si jeskyňáři povšimli i kosterních pozůstatků menšího zvířete v koutu prostory. Pořídili základní fotodokumentaci, kterou spolu s prosbou o odbornou spolupráci předali Správě jeskyní České republiky. Fotografie prostudoval i jeden z autorů článku, jenž v hromádce sintrem tmelených kostí rozpoznal zachovanou kostru tehdy ještě blíže neurčené šelmy, ležící v přirozené poloze na suťovém dnu. Takový skelet by byl v českých jeskyních unikátní. Nálezy kosterních pozůstatků v anatomické poloze na povrchu jeskynních výplní jsou zcela ojedinělé. Paleontologický výzkum probíhá zejména uvnitř sedimentů v tzv. kostních vrstvách.

Schéma kostí nalezeného medvíděte.Snímek Ivan Balák