i

Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Jeskyně a netopýři: historie spojení

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 750, 2021/12
 |  Téma: Jeskyně

Byla dřív slepice, nebo vejce? Podobnou otázku si můžeme položit u dvojice netopýr versus jeskynní úkryt. Mohly být jeskyně jednou z příčin vzniku létajících savců – letounů?

Nejznámější obyvatelé jeskyní jsou bezpochyby netopýři. Oprávněně bychom mohli říci i nejvýznamnější, neboť v globálním měřítku je pro členitá společenstva organismů, oživující jeskynní prostředí, klíčovým existenčním předpokladem organická hmota, kterou netopýři vnášejí do podzemního prostředí svým trusem a tělesnými pozůstatky. Spojení netopýrů a jeskyní je ovšem ještě intimnější. Pro řadu dnešních linií je to určující faktor vymezující nejrůznější stránky jejich biologie v nečekaném rozsahu. Nemohl to být nakonec i jeden ze vstupních kroků při vzniku této skupiny?

Před hledáním odpovědi připomeňme, že netopýři – letouni (Chiroptera) – jsou s 1400 druhy v 21 čeledích druhým největším řádem savců, který však rozmanitostí svých přizpůsobení výrazně překonává poměry jiných řádů. V pozadí této skutečnosti stojí nejnápadnější specifikum – schopnost aktivního letu. Té dosáhly v historii živočichů pouze čtyři skupiny: hmyz, ptakoještěři, ptáci a netopýři. V rámci svých mateřských taxonů jsou to vždy vývojové linie s nejširší adaptivní radiací a výjimečnou druhovou rozmanitostí. Díky letuschopnosti se vyvázaly z omezujících mantinelů prostorových a potravních nik nelétavých příbuzných. Využívají vzdálené zdroje, lépe unikají před predátory a mají výjimečné možnosti šíření.

Jaké selekční faktory ale otevřely cestu extrémně náročným a nesamozřejmým přestavbám těla, které předcházely vzniku plné letuschopnosti? Okřídlení dospělci hmyzu představují původně jen finální stadium dlouhého larválního života. Pro ně mohla být samotná možnost šířit se na větší vzdálenosti a využít neomezenou potravní kapacitu devonských vnitrozemských mokřadů (pro tehdejší predátory nedostupných) víc než dostatečným tlakem na příslušné tělesné a behaviorální úpravy. Obratlovci se však vydávali na cestu k letuschopnosti v podmínkách vysoce rozmanitých společenstev časných druhohor (ptakoještěři, ptáci), respektive třetihor (letouni). V jejich případě muselo být ve hře něco víc. Něco, co mohlo vyvážit kritické omezení čtyřnohého pohybu spojené s počátečními fázemi přestavby tělesné organizace. Tím mohl být jedině velmi bohatý a obecně rozšířený zdroj dostupný pouze ve vzdušném prostředí – létající hmyz.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jeskyně
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Ivan Horáček

Prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc., (*1952) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře zoologie této fakulty vedl oddělení zoologie obratlovců. Zabývá se systematikou, evolucí a ekologií savců, zejména netopýrů, paleoekologií čtvrtohor a filosofickými přesahy přírodovědných témat.
Horáček Ivan

Další články k tématu

České objevy v jeskyni Sulfuruzamčeno

Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...

Zranitelná jeskyně Lascauxuzamčeno

Nedaleko vesnice Montignac v údolí řeky Vézère v jihozápadní Francii byla 12. září 1940 objevena krasová jeskyně Lascaux s monumentální...

Podzemní světuzamčeno

Slovenský básník Ivan Laučík prožil část svého bohatého vnitřního života v Liptovském Mikuláši. Uvažoval, že vstoupí do Slovenské speleologické...

„Zkamenělé medvídě“ z Javoříčského krasuuzamčeno

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako...

Jedinečný a křehký svět gruzínského krasového podzemíuzamčeno

Gruzie oplývá nádhernou divokou přírodou od hřebenu Velkého Kavkazu až k jihovýchodnímu cípu země. Předhůří Kavkazu i části jeho pohoří jsou velmi...

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné