i

Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Přírodní hrozby, rizika, katastrofy, ohrožení

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 543, 2019/10
 |  Téma: Sesuvy

Povodně, sucha, velká horka, velké zimy, tajfuny a jiné extrémní výkyvy počasí, zemětřesení, sopečná činnost, velké sluneční erupce, srážka s větším či dokonce velkým asteroidem, výbuchy blízkých supernov a další události jsou přírodní hrozby, na něž člověk nemá přímý vliv. Svahové sesuvy jsou jen jednou z přírodních hrozeb a je jim věnováno téma čísla. Vzhledem k jejich lokálnímu charakteru je nevnímáme – alespoň pokud se nenacházíme přímo v ohrožené oblasti – jako obzvlášť hrozivé, přestože přímé a nepřímé škody mohou být značné. Díky geografii České republiky nás netrápí tak velké sesuvy, jaké vyvolalo zemětřesení 31. května 1970 o síle 7,8 Richterovy stupnice. Masa ledu, kamení a bahna se řítila údolím ze svahu nejvyšší peruánské hory Huaskaránu rychlostí kolem 300 km za hodinu. Dvacet kilometrů dlouhý sesuv zničil města Yungay a Ranrahirca. Zahynulo přes 20 000 lidí. Sesuv také pohřbil všech 14 členů československé horolezecké expedice v základním táboře pod Huaskaránem.

Velkou hrozbu představují např. cunami vyvolané sesuvem. Asi před sto tisíci lety se sesunul svah vulkánu Mauna Loa. U sousedního ostrova Lanai byly nalezeny pozůstatky korálů vymrštěné vlnou cunami obrovských rozměrů 300 m nad hladinu moře. Podobné pozůstatky stejného stáří byly nalezeny 15 m nad hladinou moře na 7000 km vzdáleném pobřeží Nového Jižního Walesu. Potenciální obdobně velké nebezpečí představuje asi 1800 metrů vysoký vulkán Cumbre Vieja na Kanárském ostrově La Palma. Velká část západního úbočí se v roce 1949 začala sesouvat, naštěstí se po čtyřech metrech zastavila. Co by způsobilo uvolnění 150 až 500 kilometrů kubických materiálu, můžeme pouze modelovat na počítači, ohroženo by bylo pobřeží Afriky, Evropy, Severní i Jižní Ameriky (viz Vesmír 85, 747, 2006/12, rámeček na s. 743).

Doklady o minulých katastrofách způsobených dopady asteroidů nám poskytuje geologie a paleontologie. Většina asteroidů o průměru kolem 1 km a větších je zmapována. Nebezpečí pro Zemi představuje asi 30 000 těles o průměru několika desítek až několika stovek metrů, jejichž dráhy většinou neznáme.

Zkoumáním, zda by lidstvo mohlo podobným hrozbám čelit, se vážně zabývá společný projekt agentur NASA a ESA Asteroid Impact and Deflection Assesment (AIDA). NASA vyšle impaktor k binárnímu asteroidu 65803 Didymos. Větší z obou těles má průměr 780 m a menší těleso o průměru 160 m kolem něho obíhá zhruba jednou za 12 hodin. V říjnu 2022 by měl impaktor narazit rychlostí 6 km/s do menšího z obou těles. Oběžná rychlost menšího tělesa je asi 17 cm/s, náraz impaktoru by ji měl změnit asi o 0,5 mm/s. To by vedlo ke změně oběžné doby asi o 200 sekund. V roce 2025 by měla ESA vyslat k asteroidu kosmickou loď Hera. Ta by měla zmapovat povrch menšího z těles, kráter velmi podrobně. Dále by měla zpřesnit hmotnost menšího z obou asteroidů, což je klíčový parametr pro vyhodnocení účinnosti srážky impaktoru.

Jak Tunguska, tak nedávný dopad meteoritu nedaleko Čeljabinsku prokazují, že srážka s větším meteoritem či asteroidem představuje reálné nebezpečí.

Za většinu svahových sesuvů lidé nemohou, za případný asteroid na kolizní dráze už vůbec ne. U změny klimatu došlo k značnému posunu – ubylo „popíračů“ klimatické změny, objevili se „neoskeptici“. Ti již nepopírají změnu klimatu ani lidský podíl na ní. Soustřeďují se na rizika a poukazují na nejistoty. Účastníci diskusí o klimatu vznášejí závažné dotazy: Kde jsou body zvratu? Jaké škody způsobí klimatická změna? Jak odolné či zranitelné jsou potenciálně ohrožené sociální a ekologické systémy? Otázek je mnoho, nejzávažnější však je rozhodnutí kdy a jak začít konat. Zde se neoskeptici ptají, jsme dost bohatí na to, abychom si mohli dovolit konat, když s jistotou nevíme, co nám hrozí a jak tomu čelit. Druzí naopak argumentují tím, že dnešní nečinnost přinese daleko větší budoucí náklady. Ovčáka volajícího „vlk“ přestali lidé poslouchat. Na druhé straně Noa stavějícího loď na kopci nikdo nenásledoval.

Je důležité o zranitelných místech vědět. Právě tak důležité je, aby nás některé nenadálé body zvratu nepřekvapily. V tom by mohl spočívat smysl programu Přírodní hrozby Strategie AV21 a jejího sloganu „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Sesuvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Pozitivní aspekty sesuvů

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř...

Bydlet v krajině s hrozbou

Lidé mohou bydlet všude, i v krajině s hrozbou. Někdy je k tomu vede nutnost, tlak prostředí, anebo tak jako v našem případě, je to náhoda,...

Sesuvy a společnostuzamčeno

Lidé měli od nepaměti potřebu zaznamenávat si zajímavé a mimořádné události, kterých byli svědky. Tím spíše byly evidovány takové jevy, které měly...

Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších...

Negativní dopady sesuvů

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...

Prevence sesuvů v právuuzamčeno

Právo reguluje lidské chování. Má ochraňovat sdílené a ceněné hodnoty, jimiž jsou lidský život a zdraví, majetek, životní prostředí a další....

Podmořské sesuvyuzamčeno

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke...

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné