i

Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Podmořské sesuvy

Průzkum nebezpečných dějů pod hladinou
 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 571, 2019/10
 |  Téma: Sesuvy

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

V současné době je zmapováno jen asi 20 % povrchu dna všech moří a oceánů. Navíc většina existujících znalostí se týká mělké pobřežní vody kontinentálních šelfů nebo okolí oceánských ostrovů patřící vyspělým zemím s dostatkem zdrojů pro mapování (např. Havaje, Kanárských ostrovů, Společenských ostrovů). Na rozdíl od mapování povrchů souše a planet lze jen ve velmi omezené míře využít satelitní data, z nichž lze vytvořit pomocí analýzy rozdílů v gravitačním poli přibližný a velmi hrubý topografický model dna.

Pro získání přesnějších dat je potřeba použít sonarů, což je podvodní obdoba radaru založená na principu odrazu akustických vln. Sonary jsou umístěny na plavidlech a jsou schopny mapovat povrch dna v závislosti na hloubce v maximální šíři několika kilometrů. Jejich využití se rozvinulo zejména v době studené války, kdy ponorkové velmoci USA a SSSR získaly první velmi podrobné znalosti o dnech oceánů, zejména pak v severním Atlantiku a Arktidě. V současné době je hlavním motorem mapování moří a oceánů těžba nerostných surovin, což vedlo k rozvoji nových technologií pro výzkum (zejména hlubokomořských vrtů) a mapování, včetně využití dálkově ovládaných a autonomních plavidel (robotů) schopných získat podrobná data o povrchu dna i v největších hloubkách (obr. 1).

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sesuvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie, Pedologie

O autorovi

Jan Blahůt

Mgr. Jan Blahůt, Ph.D., (*1981) vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě UK. Doktorát obhájil na Univerzitě v Miláně-Bicocce. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá monitorováním a analýzou svahových deformací a tektonických pohybů. Je autorem nebo spoluautorem více než 50 odborných prací. Působí v redakční radě časopisů Acta Geodynamica et Geomaterialia a Geoenvironmental Disasters. V rámci aplikační činnosti působí jako nezávislý expert v Radě geotechnického monitoringu dálnice D8.
Blahůt Jan

Další články k tématu

Pozitivní aspekty sesuvů

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř...

Bydlet v krajině s hrozbou

Lidé mohou bydlet všude, i v krajině s hrozbou. Někdy je k tomu vede nutnost, tlak prostředí, anebo tak jako v našem případě, je to náhoda,...

Sesuvy a společnostuzamčeno

Lidé měli od nepaměti potřebu zaznamenávat si zajímavé a mimořádné události, kterých byli svědky. Tím spíše byly evidovány takové jevy, které měly...

Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších...

Negativní dopady sesuvů

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...

Prevence sesuvů v právuuzamčeno

Právo reguluje lidské chování. Má ochraňovat sdílené a ceněné hodnoty, jimiž jsou lidský život a zdraví, majetek, životní prostředí a další....

Přírodní hrozby, rizika, katastrofy, ohrožení

Povodně, sucha, velká horka, velké zimy, tajfuny a jiné extrémní výkyvy počasí, zemětřesení, sopečná činnost, velké sluneční erupce, srážka...

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné