i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Podmořské sesuvy

Průzkum nebezpečných dějů pod hladinou
 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 571, 2019/10
 |  Téma: Sesuvy

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.

V současné době je zmapováno jen asi 20 % povrchu dna všech moří a oceánů. Navíc většina existujících znalostí se týká mělké pobřežní vody kontinentálních šelfů nebo okolí oceánských ostrovů patřící vyspělým zemím s dostatkem zdrojů pro mapování (např. Havaje, Kanárských ostrovů, Společenských ostrovů). Na rozdíl od mapování povrchů souše a planet lze jen ve velmi omezené míře využít satelitní data, z nichž lze vytvořit pomocí analýzy rozdílů v gravitačním poli přibližný a velmi hrubý topografický model dna.

Pro získání přesnějších dat je potřeba použít sonarů, což je podvodní obdoba radaru založená na principu odrazu akustických vln. Sonary jsou umístěny na plavidlech a jsou schopny mapovat povrch dna v závislosti na hloubce v maximální šíři několika kilometrů. Jejich využití se rozvinulo zejména v době studené války, kdy ponorkové velmoci USA a SSSR získaly první velmi podrobné znalosti o dnech oceánů, zejména pak v severním Atlantiku a Arktidě. V současné době je hlavním motorem mapování moří a oceánů těžba nerostných surovin, což vedlo k rozvoji nových technologií pro výzkum (zejména hlubokomořských vrtů) a mapování, včetně využití dálkově ovládaných a autonomních plavidel (robotů) schopných získat podrobná data o povrchu dna i v největších hloubkách (obr. 1).

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sesuvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Oceánografie, Pedologie

O autorovi

Jan Blahůt

Mgr. Jan Blahůt, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF UK. Doktorát obhájil na Univerzitě v Miláně-Bicocce. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR se zabývá monitorováním a analýzou svahových deformací, zejména skalních. Je autorem nebo spoluautorem více než 50 odborných prací. Působí v redakční radě časopisů Landslides, Acta Geodynamica et Geomaterialia a Geoenvironmental Disasters. Působí jako soudní znalec se specializací na stabilitu svahů.
Blahůt Jan

Další články k tématu

Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších...

Pozitivní aspekty sesuvů

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř...

Bydlet v krajině s hrozbou

Lidé mohou bydlet všude, i v krajině s hrozbou. Někdy je k tomu vede nutnost, tlak prostředí, anebo tak jako v našem případě, je to náhoda,...

Negativní dopady sesuvů

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...

Sesuvy a společnostuzamčeno

Lidé měli od nepaměti potřebu zaznamenávat si zajímavé a mimořádné události, kterých byli svědky. Tím spíše byly evidovány takové jevy, které měly...

Prevence sesuvů v právuuzamčeno

Právo reguluje lidské chování. Má ochraňovat sdílené a ceněné hodnoty, jimiž jsou lidský život a zdraví, majetek, životní prostředí a další....

Přírodní hrozby, rizika, katastrofy, ohrožení

Povodně, sucha, velká horka, velké zimy, tajfuny a jiné extrémní výkyvy počasí, zemětřesení, sopečná činnost, velké sluneční erupce, srážka s...

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...