Negativní dopady sesuvů

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

Evidování škod vzniklých v důsledku sesouvání se potýká s řadou problémů. Významný výskyt sesuvů bývá zpravidla spojen s dalšími přírodními katastrofami. V našich podmínkách jde o extrémní záplavy, například v roce 1997, během nichž vznikly tisíce sesuvů. V Itálii může být vznik velkého množství sesuvů spojen i se silným zemětřesením, jako bylo v srpnu 2016 s ohniskem severně od města Amatrice. Přestože otřesy zasáhly plošně poměrně malou oblast (do 40 km od epicentra), vzniklo během nich více než 100 sesuvů. V takových případech nejsou většinou škody podrobněji rozdělovány a všechny jsou zahrnuty do škod způsobených povodněmi či zemětřesením. Navíc prostředky na odstranění škod způsobených sesuvy jsou často vydávány postupně, během několika let, a to z různých soukromých (od občanů, pojišťoven) i veřejných rozpočtů, které jsou spravovány odlišnými úřady (např. samosprávami, ministerstvy, vládami, správci komunikací). To výrazně zhoršuje možnosti jejich přehledné a ucelené evidence. Kromě zničených domů a silnic způsobují sesuvy i nepřímé škody, které je velmi obtížné vyčíslit. Jde např. o zvýšené náklady spojené s přerušením dopravy, ušlý zisk v důsledku přerušené výroby nebo snížení kvality, a tedy i produkční schopnosti půdy. Tyto škody většinou nejsou hodnoceny, i když některé studie uvádějí, že jejich výše může být srovnatelná nebo vyšší v porovnání s přímými škodami. Problémy pro hodnocení nebo předpověď budoucích škod způsobuje i velká rozmanitost typů sesuvů a jimi způsobených škod. Velikost škod, které mohou sesuvy vyvolat, totiž záleží na kombinaci objemu pohybujícího se materiálu a jeho rychlosti (obr. 1). Nicméně popis těchto charakteristik sesuvů je hlavně v regionálním měřítku velmi komplikovaný a časově náročný. A předpověď sesuvů, které mohou vzniknout, je ještě složitější.

I přes tyto problémy je důležité se o souhrnné hodnocení škod pokoušet. Česká geologická služba odhadla, že škody způsobené sesuvy během povodní na Moravě v roce 1997 byly 1 mld. Kč. [4] Objektivně je možné zhodnotit část prostředků, které byly vynaloženy ze státního rozpočtu na sanační opatření u vybraných sesuvů. Jde o opatření, která mají zabránit budoucím škodám v místech, kde vznikl sesuv, tedy o náklady na preventivní opatření, nikoliv o nahrazování přímých škod vyvolaných sesouváním. Budování těchto opatření (např. stavba opěrných zdí, záchytných sítí proti skalnímu řícení, odvodnění svahů) je většinou spojeno s významnými investicemi ze státního rozpočtu a ty lze najít ve veřejně dostupných databázích. Údaje jsou ve Věstníku veřejných zakázek a přehledy čerpání z operačního programu Ministerstva životního prostředí (obr. 2). Analýza těchto zdrojů ukázala, že v období 2007–2016 stát vydal na opatření pro lepší stabilitu svahů téměř 3 mld. Kč. Největší podíl těchto investic směřoval do Ústeckého kraje (33 %), a to i přesto, že většina sanačních nákladů na sesuv dálnice D8 u Dobkoviček není v těchto databázích zachycena. Časové rozložení výdajů státního rozpočtu na sanace sesuvů ovlivňují spíše administrativní postupy než jejich výskyt. Výrazný nárůst výdajů v letech 2011 a 2014 nesouvisí se sesuvnými událostmi, ke kterým v obou případech došlo v předchozích letech (2010 a 2013).

Snímek Jan Klimeš

Obě fotografie zachycují dřevěné domky zcela zničené sesuvy. U levého snímk u šlo o sesuv s objemem asi 90 000 m³, který se pohyboval rychlostí do 1 m za hodinu (Hluboče u Brumova-Bylnice, Vnější Západní Karpaty, 2006, [3]), kdežto vpravo byla rekreační chatka zničena přívalovým proudem o zanedbatelném objemu 54 m³, který se ovšem pohyboval rychlostí kolem 5 m za sekundu [2]. Pohyb byl tak rychlý a nečekaný, že dva obyvatelé chaty v ní zahynuli (Třebenice u obce Slapy, Jílovská vrchovina, 2013).Snímek Jan Klimeš

Neúplná znalost škod způsobených sesuvy v minulosti velmi komplikuje jakékoliv úvahy o jejich možném vývoji v budoucnu. Přesto na základě existujících dat a prací ze zahraničí lze velmi obecně nastínit některé trendy, které můžeme očekávat na našem území. Pravděpodobně lze předpokládat nárůst nebo nezmenšenou míru škod. Tento trend podporuje více faktorů. Jedním z nich je rostoucí tlak na zástavbu svahů v okolí měst, aniž by respektoval existující přírodní poměry (obr. 3). S tím souvisí i zvýšená míra ovlivnění svahů lidskou činností, s čímž je spojený vznik nebezpečných sesuvů v těsné blízkosti staveb. Ke vzniku škod v budoucnu může paradoxně přispět i aktuální období podprůměrných srážek a sucha. To může vést ke snížené pozornosti a důrazu na zachování nebo vylepšení stability svahů v okolí novostaveb během výstavby. Navíc některá opatření pro zadržení vody v krajině, např. upřednostňované odvádění dešťových srážek vsakováním, mohou velmi nepříznivě ovlivňovat stabilitu svahů v oblastech s nevhodnými geologickými podmínkami (např. přítomnost flyšových hornin ve Vnějších Západních Karpatech). V důsledku klimatických změn můžeme předpokládat více rychlých a velmi nebezpečných přívalových proudů (události vyznačené hvězdičkami na obr. 2), a to v důsledku předpokládané rostoucí frekvence krátkodobých extrémních srážek a změn ve využití půdy [1].

Procentuální rozložení výdajů státního rozpočtu na sanace svahových deformací na území jednotlivých krajů. Hvězdičky ukazují místa, kde v letech 2003–2013 došlo k podobně nebezpečným událostem jako u přehrady Slapy (obr. 1). V těchto případech nikdo nepřišel o život jen díky náhodě.

V levé a střední části snímku je čelo sesuvu, který vznikl r. 1997 v Horní Jasénce, Vsetín. Dům u pravého okraje snímku byl postaven o několik let později na místě nevhodném k zástavbě – v těsné blízkosti čela sesuvu v místě identifikovaného starého, dočasně uklidněného sesuvu. Čelo sesuvu z roku 1997 bylo reaktivováno extrémními srážkami v letech 2006 a 2010 a v současné době dům bezprostředně ohrožuje.Snímek Jan Klimeš

Přestože informace o škodách vzniklých v důsledku sesuvů nejsou kompletní, máme veškeré předpoklady pro jejich snižování. Existují kvalitní a dostupné informace o výskytu sesuvů, které shromažďuje a veřejnosti zpřístupňuje Česká geologická služba (https://mapy.geology.cz/svahove_nestability). Problematika sesuvů je zahrnuta v procesu územního plánování i v technických předpisech řídících výstavbu. Překážkou pro efektivní uplatňování těchto nástrojů je nedostatečná informovanost a hlavně ochota a motivace zainteresovaných subjektů (stavebníků, úředníků) tyto nástroje využívat. Uplatňování jednotlivých předpisů je často pouze formální bez reálného vlivu na možný vznik škod v budoucnosti.

Sesuv u obce Dneboh zničil osadu Podskalí, která ležela pod pásmem skal Drábských světniček. Tento sesuv byl nejničivější v Českém ráji – do pohybu se v neděli 27. 6. 1926 na ploše asi 14 ha dalo okolo 3 000 000 m³ zeminy. Nikomu se naštěstí nic nestalo, dokonce se podařilo zachránit mnoho věcí z bortících se domů. Dnes osadu již připomíná jen balvan na parkovišti u obce. Příčinou byly vydatné dlouhotrvající deště. Pískovcové vrstvy leží na málo propustných slínovcových vrstvách. Váha suti, která vzniká zvětráváním skal, uvedla podmáčený svah do pohybu. V Muzeu města Mnichovo Hradiště je sesuvu a Drábským světničkám věnována samostatná expozice včetně modelu samotného skalního masivu – Drábských světniček – v měřítku 1 : 17.Snímek ze sbírky Muzea města Mnichovo Hradiště

Na sesuvy se však dá pohlížet i jinak – některé jejich projevy lze vnímat i kladně, viz článek Pozitivní aspekty sesuvů.