mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Negativní dopady sesuvů

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 560, 2019/10
 |  Téma: Sesuvy

Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.

Evidování škod vzniklých v důsledku sesouvání se potýká s řadou problémů. Významný výskyt sesuvů bývá zpravidla spojen s dalšími přírodními katastrofami. V našich podmínkách jde o extrémní záplavy, například v roce 1997, během nichž vznikly tisíce sesuvů. V Itálii může být vznik velkého množství sesuvů spojen i se silným zemětřesením, jako bylo v srpnu 2016 s ohniskem severně od města Amatrice. Přestože otřesy zasáhly plošně poměrně malou oblast (do 40 km od epicentra), vzniklo během nich více než 100 sesuvů. V takových případech nejsou většinou škody podrobněji rozdělovány a všechny jsou zahrnuty do škod způsobených povodněmi či zemětřesením. Navíc prostředky na odstranění škod způsobených sesuvy jsou často vydávány postupně, během několika let, a to z různých soukromých (od občanů, pojišťoven) i veřejných rozpočtů, které jsou spravovány odlišnými úřady (např. samosprávami, ministerstvy, vládami, správci komunikací). To výrazně zhoršuje možnosti jejich přehledné a ucelené evidence. Kromě zničených domů a silnic způsobují sesuvy i nepřímé škody, které je velmi obtížné vyčíslit. Jde např. o zvýšené náklady spojené s přerušením dopravy, ušlý zisk v důsledku přerušené výroby nebo snížení kvality, a tedy i produkční schopnosti půdy. Tyto škody většinou nejsou hodnoceny, i když některé studie uvádějí, že jejich výše může být srovnatelná nebo vyšší v porovnání s přímými škodami. Problémy pro hodnocení nebo předpověď budoucích škod způsobuje i velká rozmanitost typů sesuvů a jimi způsobených škod. Velikost škod, které mohou sesuvy vyvolat, totiž záleží na kombinaci objemu pohybujícího se materiálu a jeho rychlosti (obr. 1). Nicméně popis těchto charakteristik sesuvů je hlavně v regionálním měřítku velmi komplikovaný a časově náročný. A předpověď sesuvů, které mohou vzniknout, je ještě složitější.

I přes tyto problémy je důležité se o souhrnné hodnocení škod pokoušet. Česká geologická služba odhadla, že škody způsobené sesuvy během povodní na Moravě v roce 1997 byly 1 mld. Kč. [4] Objektivně je možné zhodnotit část prostředků, které byly vynaloženy ze státního rozpočtu na sanační opatření u vybraných sesuvů. Jde o opatření, která mají zabránit budoucím škodám v místech, kde vznikl sesuv, tedy o náklady na preventivní opatření, nikoliv o nahrazování přímých škod vyvolaných sesouváním. Budování těchto opatření (např. stavba opěrných zdí, záchytných sítí proti skalnímu řícení, odvodnění svahů) je většinou spojeno s významnými investicemi ze státního rozpočtu a ty lze najít ve veřejně dostupných databázích. Údaje jsou ve Věstníku veřejných zakázek a přehledy čerpání z operačního programu Ministerstva životního prostředí (obr. 2). Analýza těchto zdrojů ukázala, že v období 2007–2016 stát vydal na opatření pro lepší stabilitu svahů téměř 3 mld. Kč. Největší podíl těchto investic směřoval do Ústeckého kraje (33 %), a to i přesto, že většina sanačních nákladů na sesuv dálnice D8 u Dobkoviček není v těchto databázích zachycena. Časové rozložení výdajů státního rozpočtu na sanace sesuvů ovlivňují spíše administrativní postupy než jejich výskyt. Výrazný nárůst výdajů v letech 2011 a 2014 nesouvisí se sesuvnými událostmi, ke kterým v obou případech došlo v předchozích letech (2010 a 2013).

Neúplná znalost škod způsobených sesuvy v minulosti velmi komplikuje jakékoliv úvahy o jejich možném vývoji v budoucnu. Přesto na základě existujících dat a prací ze zahraničí lze velmi obecně nastínit některé trendy, které můžeme očekávat na našem území. Pravděpodobně lze předpokládat nárůst nebo nezmenšenou míru škod. Tento trend podporuje více faktorů. Jedním z nich je rostoucí tlak na zástavbu svahů v okolí měst, aniž by respektoval existující přírodní poměry (obr. 3). S tím souvisí i zvýšená míra ovlivnění svahů lidskou činností, s čímž je spojený vznik nebezpečných sesuvů v těsné blízkosti staveb. Ke vzniku škod v budoucnu může paradoxně přispět i aktuální období podprůměrných srážek a sucha. To může vést ke snížené pozornosti a důrazu na zachování nebo vylepšení stability svahů v okolí novostaveb během výstavby. Navíc některá opatření pro zadržení vody v krajině, např. upřednostňované odvádění dešťových srážek vsakováním, mohou velmi nepříznivě ovlivňovat stabilitu svahů v oblastech s nevhodnými geologickými podmínkami (např. přítomnost flyšových hornin ve Vnějších Západních Karpatech). V důsledku klimatických změn můžeme předpokládat více rychlých a velmi nebezpečných přívalových proudů (události vyznačené hvězdičkami na obr. 2), a to v důsledku předpokládané rostoucí frekvence krátkodobých extrémních srážek a změn ve využití půdy [1].

Přestože informace o škodách vzniklých v důsledku sesuvů nejsou kompletní, máme veškeré předpoklady pro jejich snižování. Existují kvalitní a dostupné informace o výskytu sesuvů, které shromažďuje a veřejnosti zpřístupňuje Česká geologická služba (https://mapy.geology.cz/svahove_nestability). Problematika sesuvů je zahrnuta v procesu územního plánování i v technických předpisech řídících výstavbu. Překážkou pro efektivní uplatňování těchto nástrojů je nedostatečná informovanost a hlavně ochota a motivace zainteresovaných subjektů (stavebníků, úředníků) tyto nástroje využívat. Uplatňování jednotlivých předpisů je často pouze formální bez reálného vlivu na možný vznik škod v budoucnosti.

 

Na sesuvy se však dá pohlížet i jinak – některé jejich projevy lze vnímat i kladně, viz článek Pozitivní aspekty sesuvů.

Literatura

[1] Gariano S. L., Guzzetti F.: Landslides in a changing climate, Earth-Science Reviews 162, 227–252, 2016.

[2] Klimeš J. et al.: Challenges for landslide hazard and risk management in ‘low-risk’ regions, Czech Republic – landslide occurrences and related costs (IPL project no. 197). Landslides 14, 771–780, 2017.

[3] Klimeš J. et al.: Investigation of recent catastrophic landslides in the flysch belt of Outer Western Carpathians (Czech Republic): progress towards better hazard assessment. Nt. Hazards and Earth Syst. Sci. 9, 119–128, 2009.

[4] Krejčí O. et al.: Slope movements in the Flysch Carpathians of Eastern Czech Republic triggered by extreme rainfalls in 1997: a case study. Phys. Chem. Earth 27, 1567–1576, 2002.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Sesuvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá geomorfologií, a to hlavně mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v pohořích Cordillera Blanca a Negra, včetně možných dopadů klimatických změn. Hledá nejvhodnější způsoby předávání vědeckých informací lidem ohroženým sesuvy jak v Peru, tak v České republice.
Klimeš Jan

Další články k tématu

Pozitivní aspekty sesuvů

„Sesuvem půdy“ se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř...

Bydlet v krajině s hrozbou

Lidé mohou bydlet všude, i v krajině s hrozbou. Někdy je k tomu vede nutnost, tlak prostředí, anebo tak jako v našem případě, je to náhoda,...

Sesuvy a společnostuzamčeno

Lidé měli od nepaměti potřebu zaznamenávat si zajímavé a mimořádné události, kterých byli svědky. Tím spíše byly evidovány takové jevy, které měly...

Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších...

Prevence sesuvů v právuuzamčeno

Právo reguluje lidské chování. Má ochraňovat sdílené a ceněné hodnoty, jimiž jsou lidský život a zdraví, majetek, životní prostředí a další....

Podmořské sesuvyuzamčeno

Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke...

Přírodní hrozby, rizika, katastrofy, ohrožení

Povodně, sucha, velká horka, velké zimy, tajfuny a jiné extrémní výkyvy počasí, zemětřesení, sopečná činnost, velké sluneční erupce, srážka s...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...