i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Posílený předsudek

Jak jazyk ovlivňuje naše vnímání druhých lidí
 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 354, 2018/6
 |  Téma: Komunikace

Váš partner po návratu z třídních schůzek v nové škole oznámí, že vaši dceru učí muslimská učitelka. Stejnou informaci může podat i tak, že dceru učí muslimka. Obě věty obsahují naprosto stejná fakta – kdo dceru učí a jaká je skupinová příslušnost vyučující. Budou však závěry, které z různých označení vyvodíte, totožné v obou situacích?

Výzkum z oblasti sociální psychologie jazyka ukázal, že drobné odlišnosti v použití výrazových prostředků pro označení skupinové příslušnosti vedou k různým závěrům, které si příjemci sdělení o popisovaných osobách a skupinách vytvoří.

Myšlenku, že označení osob pomocí různých výrazových prostředků vede k odlišnému vnímání těchto osob, vyslovil už v padesátých letech minulého století Gordon Allport ve své vlivné knize „O povaze předsudku“. Chceme-li zamezit šíření předsudků, měli bychom se podle Allporta při označování skupinové příslušnosti osob vyhnout používání podstatných jmen. Pokud o někom řekneme, že je muslimka, směrujeme pozornost posluchačů pouze k tomuto jedinému aspektu z celé řady dalších charakteristik daného člověka.

Podstatná jména označující naši příslušnost ke skupinám (např. podle náboženství, etnicity nebo sexuální orientace) nás zařadí do „škatulek“. Zároveň aktivují vnímání stereotypních charakteristik, které s těmito „škatulkami“ nebo skupinami spojujeme (např. muslimové jsou náboženští fundamentalisté). Tyto „škatulky“ výrazně šetří naši energii při orientaci v komplexním sociálním prostředí tím, že nemusíme ke každému člověku přistupovat jako k jedinečné individualitě. Můžeme vycházet z nám již dostupných informací o lidech, kteří sdílí skupinovou příslušnost. Zároveň se tak ale můžeme dopouštět zjednodušujících soudů o osobách, které blíže neznáme, což především v případě příslušníků negativně vnímaných skupin může vést k jejich diskriminaci např. při výběru zaměstnanců nebo nájemců bytu.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Komunikace

O autorovi

Sylvie Gráfová

Doc. Sylvie Gráfová, Ph.D., (*1981) je vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd. Zabývá se možnostmi snižování předsudků. Na univerzitě v Bernu získala dvouletý grant „Marie Curie Fellowship“ od Evropské komise, v jehož rámci zkoumá vliv médií na utváření postojů k imigrantům.
Gráfová Sylvie

Další články k tématu

Život je hrauzamčeno

V roce 1962 stál svět na prahu jaderné války – Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety s jadernými hlavicemi a američtí i sovětští zastánci tvrdé...

Včelí demokracieuzamčeno

Demokracii vnímáme jako ryze lidský vynález. Jedinci lidského rodu se v ní společně podílejí na utváření a směřování své společnosti. Místa,...

Řeč bakteriíuzamčeno

Mnohé formy pozemského života žijí pospolitě a čile mezi sebou komunikují. Bakterie jsme dlouho považovali za samotářské poustevníky, kteří se s...

(Ne)emoce v digitální éřeuzamčeno

Je samozřejmé, že používané nástroje určují kvalitu toho, čeho s nimi můžeme dosáhnout. Digitální média zmnohonásobila rychlost a dosah...

Komunikace

Z mnoha rovin, ve kterých je možné o komunikaci uvažovat, jsme do tohoto čísla Vesmíru vybrali jen pět námětů – tři se týkají komunikace lidí,...

Zvířecí fake news

Falešné zprávy představují mocnou zbraň. Mark Twain to glosoval bonmotem, že než si pravda obuje boty, lež oběhne půlku světa. Tým amerických...

Tajná služba hlásí

Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné