Život je hra

V roce 1962 stál svět na prahu jaderné války – Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety s jadernými hlavicemi a američtí i sovětští zastánci tvrdé linie požadovali vojenskou akci. Mezi poradci amerického prezidenta J. F. Kennedyho byli i odborníci, kteří se zabývali tehdy velmi dynamicky se rozvíjející teorií her. Tato skutečnost patrně přispěla k odvrácení hrozící apokalypsy.

Důležité bylo, že tehdejší představitelé Spojených států a Sovětského svazu, J. F. Kennedy a N. S. Chruščov, spolu nepřestali komunikovat a v depeších, které si vyměňovali, mohli odhalit náznaky určité vůle se dohodnout. Obě strany také měly již poměrně jasnou představu, jaké škody – zejména na životech – by jaderná válka způsobila, a zdá se, že i uvažovaly o možných reakcích druhé strany na různá rozhodnutí. Jasně to popsal někdejší Kennedyův poradce Theodore Sorensen: „Diskutovali jsme o tom, jaká by byla sovětské reakce na jakýkoli tah Spojených států, jaká by byla následně naše reakce na sovětské jednání a tak dále, a snažili jsme se sledovat každý z těchto řetězců až k jeho konci.“

Tajná jednání prezidenta J. F. Kennedyho s jeho poradci dnes takřka hodinu po hodině dokumentuje volně přístupný fond Prezidentské knihovny a muzea Johna F. Kennedyho v Bostonu.Snímek Prezidentská knihovna a muzeum Johna F. Kennedyho v Bostonu, volné dílo, CC0 1.0

Úvahy, které Sorensen popisuje, včetně používání slova „tah“ ve smyslu realizace konkrétní strategie, jsou typické pro šachy a další salónní či hazardní hry. V matematice se také libovolná situace, na jejíž výsledek mají vliv alespoň dva různí účastníci, kteří mohou vybírat alespoň ze dvou různých strategií, označuje jako hra a celá nauka, jejímž cílem je modelování a analýza takovýchto interakcí, se nazývá teorie her.

Jak vydělat bez nákladů

Principiálně se poměrně snadno modeluje hra, kde je zřejmé, kdo jsou její hráči, jaké strategie mají na výběr a co která kombinace strategií jednotlivým hráčům přinese. Hezký ilustrační příklad popsal známý miliardář Warren Buffett. Figuruje v ní nejmenovaný výstřední miliardář – „ale ne já!,“ upřesnil Buffett –, který chce prosadit zákon, jímž by určitým firmám pomohl k velkému zisku, ovšem pro většinu obyvatel by znamenal zbytečné výdaje navíc. Šlo by kupříkladu o přechod na nový standard televizního vysílání, kvůli němuž si pro zachování stávající kvality většina domácností bude muset pořídit novou televizi nebo alespoň přijímač. Výstřednímu miliardáři je jasné, že demokraté i republikáni budou proti, a tak se každé z těchto stran zmíní, že pokud zákon nebude přijat, pak té straně, která mu dala více hlasů, věnuje legálním způsobem miliardu dolarů.

Demokraté si tedy řeknou: zákon v této podobě nechceme, ale co když jej někteří republikáni podpoří? Pak republikánská strana získá miliardu, bude zabezpečena na příštích deset let, do volebních kampaní bude moci investovat mnohem více než my a dalších několik voleb vyhraje a my budeme úplně mimo. Než tohle, bude lepší pro zákon hlasovat. Voličům se to sice nebude líbit, ale brzy přijdou jiné skandály a oni zapomenou. Republikáni budou určitě uvažovat stejně jako my, hlasování proti by tedy vedlo k daleko horšímu výsledku. A pokud by se republikáni náhodou rozhodli zákon nepodpořit, získáme miliardu. Republikánská strana patrně dospěje ke stejnému závěru, a tak zákon hladce projde a miliardáře to nestojí ani dolar – řekl přece, že peníze dá příslušné straně, pokud zákon neprojde. Tolik úvaha Warrena Buffetta nad jednou z možností aplikovat teorii her do reálného světa.

Jeden z prvních snímků rozestavěných sovětských raketových základen na Kubě, které prezident J. F. Kennedy představil světu ráno 16. října 1962.

Snímek Prezidentská knihovna a muzeum Johna F. Kennedyho v Bostonu, volné dílo, CC0 1.0

Jeden z prvních snímků rozestavěných sovětských raketových základen na Kubě, které prezident J. F. Kennedy představil světu ráno 16. října 1962.

Snímek Prezidentská knihovna a muzeum Johna F. Kennedyho v Bostonu, volné dílo, CC0 1.0

Netuctový tucet

Hra, kterou hrály Spojené státy a Sovětský svaz v době karibské krize, byla komplikovanější, a to z několika důvodů. Není kupříkladu zcela jasné, jaký okamžik máme považovat za její začátek. Byl to 14. říjen 1962, kdy americký špionážní letoun objevil rakety, nebo to bylo o půl roku dříve, kdy bylo v Sovětském svazu o umístění raket rozhodnuto? Nezačíná hra již v dubnu 1961, kdy byla pod vedením CIA podniknuta neúspěšná invaze na Kubu v zátoce Sviní, popř. v srpnu 1961, kdy byla postavena Berlínská zeď, anebo v jiném okamžiku historie vztahů mezi Spojenými státy a Kubou či Spojenými státy a Sovětským svazem, například když Spojené státy umístily jaderné rakety v Turecku a v Itálii?