i

Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Zvířecí fake news

 |  4. 6. 2018
 |  Téma: Komunikace

Falešné zprávy představují mocnou zbraň. Mark Twain to glosoval bonmotem, že než si pravda obuje boty, lež oběhne půlku světa. Tým amerických vědců pod vedením Deba Roye z Massachusetts Institute of Technology nedávno prokázal, že falešné zprávy putují k podstatně širšímu okruhu adresátů a šíří se mezi nimi v průměru šestkrát rychleji než pravdivé informace. Člověka cíleně šířené lži neodolatelně přitahují, protože mu ve srovnání s pravdou připadají „neobvykle nové“. V principu však „fake news“ ničím novým nejsou. Dezinformace se zneužívaly už na úsvitu lidských dějin a vysílání nepravdivých zpráv do okolí je celkem běžné i v přírodě.

Když tělo neškodné pestřenky napodobuje výrazným žluto-černým pruhováním výstražné zbarvení o poznání nebezpečnějších vos, jedná se o příklad tzv. batesovských mimikry. Z hlediska komunikace jde o typickou „fake news“, jejímž hlavním účelem je uvést v omyl adresáta z řad možných predátorů.

Živočichové se mohou stát oběťmi falešných zpráv přicházejících nejen z živočišné, ale také z rostlinné říše. Školní příklad nabízí šanta kočičí (Nepeta cataria), která se k nám rozšířila z východního Středomoří možná právě díky svému dezinformačnímu mistrovství. Asi metr vysoká bylina s listy hustě porostlými krátkými chloupky uvolňuje z poškozených pletiv silné aroma, které dokáže kočky připravit o rozum. Třou se o šantu tvářemi a bradou a na vrchol blaha se dostanou, když se mohou v jejím porostu vyválet. Rostlina láká kočky nepetalaktonem, který probouzí dokonce i u lvů a tygrů záchvat vášně v neuvěřitelně nízkých koncentracích. Kočkovité šelmy reagují i na roztoky, kde je v jednom litru rozpuštěno jen 0,001 mikrogramu nepetalaktonu.

Slabost koček pro tuto látku má svůj důvod. Nepetalakton je součásti sekretu, který kočky vylučují žlázami na hlavě a před pářením se jím vzájemně natírají především na předních částech těla. Je to jakési chemické „vyznání lásky“, kterého se dostává i člověku, jemuž se kočka přítulně otírá o nohy. 

Šanta používá nepetalakton jako návnadu. Kočkám, které se v ní vyválejí, uváznou v kožichu semínka. Ta pak kočky trousí všude, kudy chodí. Je možné, že jak se zdomácnělé kočky šířily z Blízkého východu do okolního světa, nesly s sebou jako „černého pasažéra“ i šantu.

Lišky převlečené za pumu

Za skutečného výrobce zvířecích „fake news“ můžeme považovat americkou lišku šedou (Urocyon cinereoargenteus). Vědci ji přitom přistihli víceméně náhodou, když sledovali pumy americké v kalifornském pohoří Santa Cruz. Tým vedený Maximilianem Allenem z University of Wisconsin v Madisonu nastražil automatické kamery v místech, kde si pumy značkují svůj revír. Šelma při tom nejprve nahrabe zadními končetinami zeminu do malé hromádky a tu pak pokropí několika kapkami moči. Na záběrech kamer se kromě pum kontrolujících vlastní či cizí pachové vizitky poměrně často objevovaly i lišky šedé. Obvykle přicházely do 24 hodin po obnovení pachové značky pumou a intenzivně si o kopeček zkropený močí pumy otíraly tváře a spodní čelist. Ze všech případů, kdy vědci viděli, jak se lišky o něco otírají, připadalo 85 % na otírání o pachovou značku pum. Je tedy jasné, že nejde o náhodu, ale že lišky jeví přímo enormní zájem o to, aby „voněly“ jako puma.

Allena a jeho spolupracovníky napadla dvě vysvětlení. V první hypotéze předpokládali, že lišky pomocí parfému „značky puma“ posilují svou přitažlivost pro příslušníky druhého pohlaví. V tom případě by se dalo očekávat, že v období námluv budou lišky jevit o místa s pachovými značkami pum zvýšený zájem. Jenže to se nepotvrdilo. Lišky se natíraly pachem pum celoročně bez zjevných sezónních výkyvů.

To hraje ve prospěch druhé hypotézy, podle které má „parfém puma“ zmást vlky a rysy. Obě šelmy lišku šedou pronásledují a výjimkou nejsou ani případy, kdy liška zaplatí za střet s těmito predátory životem. Pach pumy by jí mohl skýtat určitou ochranu. Nedá se předpokládat, že by si vlk nebo rys spletli lišku s pumou jen proto, že je liška velkou kočkou „navoněná“. Pach je však může překvapit a ony pak s útokem zaváhají. Prchající lišce tak dopřejí náskok, který jejich oběť využije k tomu, aby se uchýlila do koruny blízkého stromu. Vlk tam za ní nevyšplhá vůbec a mohutný rys se nemůže pustit na tenké větve, jaké unesou podstatně lehčí lišku.

Porovnáním četnosti lišek, vlků a rysů v revírech pum a došel Maximilian Allen k závěru, že zatímco vlci a rysi tyto oblasti vyklízejí, lišky je naopak vyhledávají. Vlkům a rysům nahánějí pumy strach. Lišky jsou naopak v revírech pum zbavené svých úhlavních nepřátel. Nalapaný pach pumy je chrání proti případnému ataku ze strany vlků či rysů.

Allenova studie publikovaná v roce 2016 v Journal of Ethology je první zprávou o tom, že zvířata využívají cizí pachy k zastrašení svých nepřátel a řídí se přitom heslem „nepřítel mých nepřátel je můj spojenec“. Podle Allena je vysoce pravděpodobné, že podobné „fake news“ vyrábí i další živočišné druhy.

TÉMA MĚSÍCE: Komunikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Další články k tématu

Včelí demokracieuzamčeno

Demokracii vnímáme jako ryze lidský vynález. Jedinci lidského rodu se v ní společně podílejí na utváření a směřování své společnosti. Místa,...

Řeč bakteriíuzamčeno

Mnohé formy pozemského života žijí pospolitě a čile mezi sebou komunikují. Bakterie jsme dlouho považovali za samotářské poustevníky, kteří se s...

(Ne)emoce v digitální éřeuzamčeno

Je samozřejmé, že používané nástroje určují kvalitu toho, čeho s nimi můžeme dosáhnout. Digitální média zmnohonásobila rychlost a dosah...

Život je hrauzamčeno

V roce 1962 stál svět na prahu jaderné války – Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety s jadernými hlavicemi a američtí i sovětští zastánci tvrdé...

Komunikace

Z mnoha rovin, ve kterých je možné o komunikaci uvažovat, jsme do tohoto čísla Vesmíru vybrali jen pět námětů – tři se týkají komunikace lidí,...

Tajná služba hlásí

Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...

Posílený předsudekuzamčeno

Váš partner po návratu z třídních schůzek v nové škole oznámí, že vaši dceru učí muslimská učitelka. Stejnou informaci může podat i tak, že dceru...

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné