i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Autofagie – buněčná uklízečka

 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 696, 2016/12
 |  Téma: Nesmrtelnost

Schopnost likvidovat a recyklovat nepotřebný nebo poškozený materiál je pro buňky stejně důležitá jako pro město, továrnu či domácnost. A v období nedostatku se buňka nepotřebného harampádí zbavuje obzvlášť efektivně. Detailní pochopení autofagie nám sice nezajistí nesmrtelnost, ale může pomoci oddálit stárnutí.

Přestože se pro letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu očekávalo jiné téma a jiný laureát (Technologie CRISPR/Cas9 pro editování genetické informace),1) výsledek hlasování švédských akademiků nakonec můžeme vnímat jako absolutně bezrozporný a zasloužený.

Oceněn byl totiž Jošinori Ósumi (*1945) z Tokijské univerzity za klíčové objevy umožňující pochopení molekulárních mechanismů autofagie, důležitého buněčně-biologického děje, který má přímý vztah k mnoha lidským patologiím a do jehož modulace se vkládají velké naděje pro možné terapeutické intervence, týkající se stárnutí, imunity, neurodegenerativních poruch nebo nádorů.2)

Spolu s Ósumim by si ocenění zasloužil i jeden z otců buněčné biologie, belgický buněčný biolog a biochemik Christian de Duve, který už jednu Nobelovu cenu získal – v roce 1974 za objevy vnitřního funkčního uspořádání buňky. V roce 1962 přišel s konceptem buněčného samopožírání a s výstižným termínem autofagie (spolu s termíny lysozom, endocytóza nebo fagocytóza). Christian de Duve bohužel zemřel v roce 2013 a Nobelův výbor neoceňuje vědecké zásluhy in memoriam.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Nesmrtelnost
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se kvantitativní imunologií, imunologickými aspekty mikrochimérismu a ve volném čase se pokouší pochopit molekulární a buněčné mechanismy působení sekundárních metabolitů produkovaných mikroorganismy i makroorganismy na lidské buňky. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO, předsedá české Biologické olympiádě.
Černý Jan

Další články k tématu

Žijte dost dlouho na to, abyste žili navěky

V tištěné verzi Vesmíru jsme se mohli dočíst o nesmrtelnosti jednotlivých buněk nebo jednoduchých organismů. Pro nás je ale, čistě prakticky,...

Enzym buněčné nesmrtelnosti

Proč většina buněk řádně stárne, ale některé – pohlavní, kmenové, ale i určité nádorové – jsou „nesmrtelné“? Objevy, které vedly k poznání telomer...

Syndrom Makropulos 2016

Co všechno s sebou přinese výrazné prodloužení lidského věku? Má vůbec smysl o ně usilovat?

Přátelštější k lidem s demencíuzamčeno

Touha po životě věčném provází lidstvo od nepaměti. Jak se vyrovnáváme s vlastní smrtelností, nejen o tom hovoříme s Ivou Holmerovou,...

O (ne)smrtelnosti nejmenšíchuzamčeno

Definice života, smrti a nesmrtelnosti trápily a trápí biology stejně jako filosofy. Zánik prokaryotické buňky a smrt mnohobuněčného organismu se z...

Život ve zmrzlém stavuuzamčeno

V teplotách hluboko pod bodem mrazu nemusí život nutně končit, může být jen pozastaven. Přesněji řečeno, veškerá metabolická aktivita buněk ustává....

Nesmrtelná ženauzamčeno

Být nesmrtelný. Koho by to nelákalo? Někdo pro to staví pyramidy, jiný píše literaturu, další plodí potomky. Se svou touhou po věčném životě se...

Medúzalémuzamčeno

Touha po nesmrtelnosti provází lidstvo po tisíciletí a nezdá se, že by se měla kdy vyplnit. Útěchou nám může být, že ani jiní tvorové obývající...

Délka života

Téměř všechna média si povšimla článku v časopise Nature,1) který na základě analýzy demografických dat konstatoval, že délka života člověka má...

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...