Aktuální číslo:

2021/6

Téma měsíce:

Fluor

O (ne)smrtelnosti nejmenších

aneb Proč by se bakterie nedívaly na horory
 |  8. 12. 2016
 |  Vesmír 95, 694, 2016/12
 |  Téma: Nesmrtelnost

Definice života, smrti a nesmrtelnosti trápily a trápí biology stejně jako filosofy. Zánik prokaryotické buňky a smrt mnohobuněčného organismu se z pohledu biologa podstatně odlišují.

Sigmund Freud v jedné ze svých statí napsal, že každý z nás dluží přírodě svou smrt a musí být připraven svůj dluh splatit. Zajímavé je, že už půl třetího tisíciletí před Freudem v podstatě totéž vyjádřil Anaximandros z Milétu, první antický myslitel, od nějž se nám dochovala přímá citace. Ještě zajímavější je, že některé organismy jako by nevěděly, co se sluší a patří.

Začněme ale popořádku. Už od dob starých orfiků je tělo, sóma, vnímáno jako smrtelná schránka nesmrtelné duše. Někteří, například Epikúros a jeho následovníci, trvali na tom, že smrtí těla končí i existence duše. Všichni se ale svorně shodli na tom, že bez ohledu na duši je tělesná schránka organismu odsouzena k zániku již při svém zrodu. Pomyslné „howgh!“ nad touto problematikou z pozice přírodních věd pronese Richard Dawkins, když těla označí za gigantické nemotorné roboty, plnící funkci pouhých dočasných nástrojů na přežití.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Nesmrtelnost
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Další články k tématu

Přátelštější k lidem s demencíuzamčeno

Touha po životě věčném provází lidstvo od nepaměti. Jak se vyrovnáváme s vlastní smrtelností, nejen o tom hovoříme s Ivou Holmerovou,...

Autofagie – buněčná uklízečkauzamčeno

Schopnost likvidovat a recyklovat nepotřebný nebo poškozený materiál je pro buňky stejně důležitá jako pro město, továrnu či domácnost. A v období...

Život ve zmrzlém stavuuzamčeno

V teplotách hluboko pod bodem mrazu nemusí život nutně končit, může být jen pozastaven. Přesněji řečeno, veškerá metabolická aktivita buněk ustává....

Nesmrtelná ženauzamčeno

Být nesmrtelný. Koho by to nelákalo? Někdo pro to staví pyramidy, jiný píše literaturu, další plodí potomky. Se svou touhou po věčném životě se...

Medúzalémuzamčeno

Touha po nesmrtelnosti provází lidstvo po tisíciletí a nezdá se, že by se měla kdy vyplnit. Útěchou nám může být, že ani jiní tvorové obývající...

Délka života

Téměř všechna média si povšimla článku v časopise Nature,1) který na základě analýzy demografických dat konstatoval, že délka života člověka má...

Enzym buněčné nesmrtelnosti

Proč většina buněk řádně stárne, ale některé – pohlavní, kmenové, ale i určité nádorové – jsou „nesmrtelné“? Objevy, které vedly k poznání telomer...

Syndrom Makropulos 2016

Co všechno s sebou přinese výrazné prodloužení lidského věku? Má vůbec smysl o ně usilovat?

Žijte dost dlouho na to, abyste žili navěky

V tištěné verzi Vesmíru jsme se mohli dočíst o nesmrtelnosti jednotlivých buněk nebo jednoduchých organismů. Pro nás je ale, čistě prakticky,...

Doporučujeme

Havlův Vesmír

Havlův Vesmír

Ivan Boháček  |  31. 5. 2021
Vesmír byl časopis mých prvních námluv s vědou a dodnes se pamatuji, jak jsem jako kluk měl vždy radost z nového čísla…
35 let s HIV

35 let s HIV

Eva Bobůrková  |  31. 5. 2021
Přítomnost nové záhadné choroby oficiálně potvrdily americké úřady, když 5. června 1981 oznámily podezřelý výskyt pneumocystické pneumonie u pěti...
Fluor v organických sloučeninách

Fluor v organických sloučeninách

Jaroslav Kvíčala  |  31. 5. 2021
Z přírody známe jen asi dvacet organických sloučenin obsahujících atomy fluoru. Člověk jich ale syntetizoval mnohem víc a organofluorová chemie...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné